Petra Kvitová porazila ve finále tenisového turnaje v Miami Jelenu Rybakinovou a získala jubilejní třicátý titul na okruhu WTA. Více titulů má od roku 2000 jen Maria Šarapovová (36), Kim Clijstersová s Venus Williamsovou (obě 40), Justine Heninová (42) a Serena Williamsová (68).
Stala se ve 33 letech a 25 dnech po Sereně Williamsové druhou nejstarší vítězkou a první českou hráčkou, která ovládla prestižní turnaj. Dokázala, že stále může hrát s nejlepšími a dominovat na velkých turnajích, porážkou o deset let mladší světové sedmičky se po roce a půl dvojnásobná wimbledonská šampionka vrátí do první desítky světového žebříčku.
Soupeřce nedovolila získat tzv. Sunshine Double, na který desátá hráčka světa útočila po triumfu Indian Wells. Vítězství v těchto dvou turnajích v jednom roce jako první dosáhly v roce 1990 Jana Novotná a Helena Suková ve čtyřhře. V singlu pak postupně Jim Courier (USA, 1991), Michael Chang (USA, 1992), Pete Sampras (USA, 1994), Steffi Grafová (Německo, 1994, 1996), Marcelo Ríos (Chile, 1998), Andre Agassi (USA, 2001), Roger Federer (Švýcarsko, 2005, 2006, 2017), Kim Clijstersová (Belgie, 2005), Novak Djoković (Srbsko, 2011, 2014, 2015, 2016), Viktoria Azarenková (Bělorusko, 2016) a Iga Świąteková (Polsko, 2022).
Ještě před zápasem s ruskou rodačkou, která reprezentuje Kazachstán od roku 2018, se česká tenistka vyjádřila k budoucímu dění. »Můj postoj je samozřejmě stále jasný, jsem proti válce a více mi záleží na lidech a hráčích z Ukrajiny. A podle mého názoru by neměli (tenisté z Ruska a Běloruska) startovat ani na olympiádě. V tomhle jsem spíše na ukrajinské straně. Cítím to tak, že olympijské hry jsou tu proto, že nechceme na světě válku. Takže to mi dělá starost. A opravdu jsem ocenila, když je Wimbledon loni nepozval,« řekla Kvitová.
Ano, jsou-li tu olympijské hry, protože nechceme na světě válku, kdo mi pak vysvětlí třeba následující: Urgent Fury, vojenská akce zahájená 25. října 1983 společně vojenskými jednotkami USA a pěti karibských států, zapojených v Regionálním bezpečnostním systému (RSS), byla namířena proti marxistické vojenské diktatuře na ostrovním státě Grenada.
Následně po invazi přijalo Valné shromáždění OSN poměrem 108 hlasů proti 9 (27 se zdrželo) rezoluci Valného shromáždění č. 38/7, ve které byla vyjádřena hluboká lítost nad ozbrojenou intervencí na Grenadě, která představuje zjevné porušení mezinárodního práva, nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti daného státu.
Čínská vláda nazvala americkou intervenci aktem hegemonismu. Vláda SSSR uvedla, že invaze porušila mezinárodní právo, a že žádný malý národ, který nechce žít podle amerických představ, není v bezpečí. Podle některých států se USA vrátily do éry barbarství.
Podobné poselství jako na VS OSN bylo projednáváno v Radě bezpečnosti OSN. Přestože se toto usnesení těšilo velké podpoře, bylo nakonec USA vetováno. Proti invazi se vyslovilo také Evropské společenství, když konstatovalo, že měla být preferována ekonomická pomoc levicové vládě, která by vedla k jejímu posunu k umírněné levici.
Někteří kongresmani obvinili americkou vládu v čele s prezidentem Reaganem, že zahájením invaze obešla Kongres, který jako jediný má právo vyhlásit cizí zemi válku. Následně 11 kongresmanů podalo na Reagana žalobu, ve které zpochybnili ústavnost invaze na Grenadu. Okresní soud, který spor projednával, odmítl v této věci rozhodnout. Odvolací soud poté rozhodl, že žaloba je z důvodu ukončení invaze bezpředmětná.
Proč to připomínám, když to má se sportem společného pramálo? Ve dnech 8. až 19. února 1984 hostilo tehdy jugoslávské, dnes bosenské, Sarajevo XIV. Zimní olympijské hry. Ve slalomu obsadili první dvě místa dvojčata Phil a Steve Mahreovi. Další americká zlata získalo trio William Johnson (sjezd), Debbie Armstrongová (obří slalom) a krasobruslař Scott Hamilton. Stejný počet stříbrných medailí přidala trojice Christin Cooperová (obří slalom) a krasobruslaři Rosalyn Summersová a sportovní dvojice Peter Carruthers se svou sestrou Kitty. I s nimi v Sarajevu reprezentovalo USA 77 mužů (velký podíl měl zlato obhajující tým hokejistů) a 30 žen v 10 sportech. Nikomu z nich nikdo účast nezakazoval – a vlastně proč taky…
Ono asi nezáleží jen na tom, kdo a na koho zaútočí, jak velký je útočník a jak velký napadený, ale hlavně na tom, kdy. V době konání olympiády už bylo po konfliktu, a koho zajímá, kdo v té době »přikládal pod kotel« třeba v Nikaragui…
A řekne-li třeba někdo, že to byl špatný příklad, stačí si najít roky jiných amerických vojenských intervencí a porovnat je s roky konání olympiád, třeba se najde lepší příklad a nemuselo by se ani chodit do minulého století. Tam se bojkotování olympiád objevilo a nebylo to vůbec daleko od roku, který jsem zmiňoval.
Ani já, ani Petra Kvitová, nejsme z Dukly a za názor na účast některých sportovců na olympiádě nám důtka nehrozí, i když já to asi pěkně schytám, že Karle?
Pojďme radši k příštímu týdnu. Do rozmezí několika hodin je naplánováno středeční semifinále »pražského poháru«, které sice trochu narušuje jihočeský host na Letné, ale večerní bitva o krále Vršovic zaručuje, že do květnového finále postoupí určitě minimálně jeden pražský tým. A samozřejmě dobu semifinálovou dnes začali hokejisté, ale tam je naopak jistá pražská absence už od úterý.
Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.
Já se správci tohoto webu divím, že pana Brazdu nesmaze, už kvůli tomu titulovani „soudruhu“.
A jak mi vysvětlíte soudruhu Kupský vy, že SSSR v roce 1980 dokonce pořádal LOH, ačkoliv v té době vedl agresivní válku v Afganistánu, což tu se skromností sobě vlastní samozřejmě neuvedete.
Proč nebyl SSSR vyloučen z OH v Mexiku v roce 1968, když před tím 2 měsíce zpátky provedl agresi proti Československu a od té doby ho okupoval (bohužel dalších 23 let). A mohli bychom pokračovat.
Naopak v roce 1948 byli z OH v Londýně vyloučeni Němci a Japonci. Bylo to ve světle vaší neustálé obhajoby účasti ruských sportovců na OH správné?
PS. Kdybyste se o sport zajímal trochu do hloubky, tak byste věděl, že v 70. a 80. letech si státy vyřizovaly účty ve sportu především bojkoty OH a ne vylučováním, protože pak by se OH nemohl účastnit téměř nikdo.
Karle, ach Karle… Vy jste nečetl nebo nepochopil má slova: „…nemuselo by se ani chodit do minulého století. Tam se bojkotování olympiád objevilo a nebylo to vůbec daleko od roku, který jsem zmiňoval…“ ???
Jinak byste tak blbě nereagoval 🙂 .
Z
Jako obvykle jste komentoval to nepodstatné. Uznávám, přehlédl jsem to. Chytnete se i vy za nos a zkusíte okomentovat to podstatné před PS?
Zato Vy jste si vybral k reakci to nejpodstatnější, že? Hlavně, že jsem to odhadl správně, když jsem Vás k reakci vlastně sám vyzval 🙂 .
Do Afghánistánu šla Sovětská armáda na žádost vlády Afghánské demokratické republiky podložené uzavřenými mezinárodními smlouvami. O pomoc přitom žádali jak všichni tří vůdci, kteří se tehdy v čele Afghánistánu vystřídali. Problém byl v tom, že americký režim podporoval islamisty. Bojkot OH v Moskvě? Už tehdy měl americký režim své vazaly řádně ochočené. Naštěstí my jsme mezi ně tehdy nepatřili, byli jsme ještě na té správné straně.