Rusko, jak známo, má umístěno v západních finančních institucích zhruba 300 miliard dolarů svých finančních rezerv. Od počátku války mezi Ruskem a Ukrajinou jsou tyto rezervy zmrazeny a Západ – na základě rozhodnutí zemí G7 (!) – se rozhodl využívat ve prospěch Ukrajiny zisky z těchto depozit, které dosahují několik miliard dolarů ročně.
Podle americké televizní stanice CNN vyvíjí v posledních týdnech Bidenova administrativa tlak na své západoevropské spojence, který by měl vyústit v konfiskaci zmrazených ruských financí. Podle televize CNN je jediným významným evropským lídrem, který údajně je ochoten debatovat s Američany o tomto záměru, šéf německé CDU a kandidát na německého kancléře stran CDU/CSU F. Merz. Lidé z Bidenovy administrativy o této věci hovořili údajně také s vysokými představiteli budoucí, tedy Trumpovy administrativy, s pravděpodobným ministrem zahraničí Rubiem a možným poradcem pro národní bezpečnost Waltzem. Tento záměr má být jedním z prostředků nátlaku na Rusko při budoucím vyjednávání o míru na Ukrajině.
Je dobré připomenout, že ruská vojska jsou v tuto chvíli vzdálena jen několik denních pochodů od administrativních hranic Luhanské a Doněcké oblasti, které Rusko aktem státní Dumy anektovalo a prohlásilo za součást území Ruské federace.
Rekviziční záměr Bidenovy americké administrativy má několik problémových míst:
1. Byl by signálem pro řadu dalších států s autoritativními režimy, které ukládají peníze v západních finančních institucích, že to ani pro ně nemusí být do budoucna bezpečné.
2. Rusko při zahájení své invaze na Ukrajinu muselo nutně počítat s tím, že o tyto finanční zdroje, vytvořené z prodejů nerostných, především energetických surovin, může přijít. Otázka zajištění vlastní bezpečnosti byla pro Rusko důležitější nežli eventuálně ztracené finance.
3. Samozřejmě, že Rusko by se v případě konfiskace svých finančních zdrojů obrátilo okamžitě na mezinárodní soudy. A v případě, že by tato částka nebyla vymožitelná prostřednictvím soudů nebo fakticky nedobytná, přistoupilo by nutně k odvetným opatřením.
Tato odvetná opatření by nejspíš znamenala zabavení majetku západních investorů v Rusku. Je otázka, zda tento majetek má v tuto chvíli hodnotu 300 miliard dolarů. Ale v každém případě by se Putinovi a jeho lidem podařilo v podstatě nacionalizovat veškeré průmyslové a další investice západních firem v Rusku. To by jistě vedlo k tlaku těchto firem na kompenzace vůči vládám svých zemí. Ruská vláda by totiž tyto kompenzace ráda přenechala západním vládám, které by souhlasily s konfiskací ruských finančních aktiv v západních bankách a finančních institucích. To by rozhodně neprospělo světovému hospodářskému pořádku a zejména by to bylo naprosto bezprecedentní. Faktem je, že k nacionalizaci, tedy k zestátnění majetku, přistoupili také po Říjnové revoluci v roce 1917 Lenin se Stalinem. Za prvních dvou funkčních období prezidenta Putina, byly vypláceny západním investorům za tato, ruskými bolševiky ukradená aktiva, reparační platby. Teď by se Putinovi povedlo znárodnit veškerý majetek amerických, západoevropských a japonských subjektů v Rusku bez nároku na budoucí odškodnění. Možná, že právě tato úvaha vede západoevropské politiky a státníky, tedy jejich většinu, k velké opatrnosti, pokud jde o možnou konfiskaci ruských 300 miliard dolarů.
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
Diskuze je uzavřena.