Zločinný hazard páně Zelenského

Prezident Zelenskyj oznámil, že Ukrajina odstupuje od plnění tzv. II. protokolu, jenž omezuje použití min, pastí a dalších nástražných zbraní. Tolik zestručnělá informace agentur. Všechno schvalujeme, se vším, co přichází z centrály NATO či z Ukrajiny souhlasíme. Jsme příkladnou zemí v rámci Aliance, proto ni slova protestu, když z Ukrajiny zazněla slova o tom, že tato země končí s plněním dohody týkajících se nášlapných min.

Z těchže důvodů také naše kulturní sféra, média, vedení státu, nic nenamítají proti odstoupení od dohody od nášlapných min, k němuž se rozhodli Finové, pobaltské státy, prý i Polsko a nejnověji tedy i Ukrajina, jak prohlásil prezident Zelenský. Prý, zdůvodnil, Rusové už dávno takové miny používají. Je-li to pravda, nevíme. Ale když něco řekne Zelenský, je to jako kdyby to u nás vyslovil generál Koudelka, protože důkazy nutné nejsou. Oni oba mají vždycky pravdu a nevěřit jim mohou jen proruští švábi, dezoláti, antisystémové svině, hlupáci a primitivové. Jenže zdá se, že jde v případě Ruska o tvrzení, jež se nezakládá na pravdě, protože si neumím představit, že by západ už dávno takové informace, pokud by je měl,proti Rusku nevyužil. Zvláště se mně zdá nelogické, že by tam, kde Rusové postupují, nechávali za sebou nášlapné miny. Ty by přece vadily jim samým. Napadá mně ovšem jediné možné vysvětlení, že Putin tak chce svým vojákům zabránit, aby dostali strach ustupovat, a proto se tak ženou kupředu… Že je to hloupost? Je, přiznávám.

Prapor boje proti nášlapným minám zvedli kdysi významní kulturní tvůrci a politici ze všech stran. Ze Západu i z Východu. Dokonce i ti z Hollywoodu a prý také ze showbussinesu. Tvář tomuto doslova hnutí propůjčila princezna Diana, která tehdy byla nejsympatičtějším členem celé britské královské rodiny. Dokonce plna odhodlání, jak psal světový bulvár, prošla minovým polem. Stoupenci odmítání nášlapných min zdůvodňovali potřebu jejich zákazu či omezení používání této zbraně tím, že ročně umírají stovky lidí, které zabily nebo zmrzačily. Dodávají, že nakonec zabíjejí především civilisty, ženy a děti, že zvěř je jimi doslova roztrhána, protože nebere na vědomí státní či bojové hranice a pásma bývalých bojů většinou už dávno opuštěná vojáky.

Podle britského deníku The Guardian, jak se lze dozvědět z internetu, americký specialista Stan Brown z amerického úřadu pro odstraňování min potvrdil, že »počet obětí nášlapných min, který se pohyboval koncem devadesátých let kolem 9000 ročně – z čehož bylo 88 % civilistů včetně 40 % dětí-, klesl na méně než 4000 (Šlo o první polovinu let desátých – pozn. kz). V letech 2015 a 2015 se ale toto číslo opět zvýšilo na 6000«. Organizace Mezinárodní kampaň za zákaz pozemních min z loňského prosince však uvádí jiné údaje. V uvedené době mělo dojít k 8605 případům šlápnutí na minu, přičemž 2100 lidí bylo zároveň zabito. Počty usmrcené zvěře se neevidují.

Velký mezinárodní tlak z období po odsouhlasení helsinského dokumentu způsobil podepsání úmluvy (II. protokol) o některých konvenčních zbraních (1983), jež omezila používání min, pastí a dalších nástražných zbraní. Později, v roce 1997, byla uzavřena tzv. Ottawská Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, jež vešla v platnost v roce 1999. K ní se připojilo 164 zemí. Dosud však nikoli, údajně pro její neúplnost, 33 členských zemí OSN, mezi nimiž jsou Spojené státy, Rusko a velká část asijských států, které ovšem k úmluvě, jak veřejně deklarovaly, přistoupily a dodržují ji. Ukrajina, stejně jako dalších 163 států, ji však parafovala.

Doplňme ještě, že následně byl OSN vyhlášen Mezinárodní den proti nášlapným minám. Stal se jím 4. duben.

Odstoupení Ukrajiny od této úmluvy lze hodnotit velmi negativně. Pokud jde o zdůvodňování, jež bylo světu nabídnuto, je třeba dodat, že armády disponují vozidly, která jsou schopna vyčistit minové pole, ale civilisté a zvěř nikoli. Ve svém důsledku nechrání, ale jsou pastmi pro ty, kteří se ocitnou tam, kde byly rozmístěny a to i mnoho let po válce nebo jejich uložení do země.

Rozhodnutí prezidenta Zelenského má v sobě navíc čertovo kopýtko. Pokud by přece jen na některém úseku fronty ukrajinské jednotky uspěly, pak je vrhá do nebezpečí vstup do minových polí vybudovaných vlastními vojáky. Když v dohledné době válka na východě skončí, pak se jakákoli minová bariéra ocitne u jedné z válčících stran a to třeba v týlu dohodnutých linií. Pak to znamená vážné ohrožení civilního obyvatelstva v tomto regionu a zvěře, která si toto nebezpečí ani neuvědomuje. Jde tedy o velmi nezodpovědný tah. Zločinný hazard, jenž je vlastně nebezpečím pro všechny živé tvory.

Jaroslav Kojzar