Odborníci ze Světové banky, univerzity OSN a evropští klimatologové dospěli k závěru, že zemědělci v Etiopii, Nigérii, Mali a dalších afrických zemích přicházejí každoročně přibližně o třetinu úrody v důsledku různých »klimatických šoků«, včetně lokálních such, mikropovodní a dalších drobných jevů. Zjištění vědců byla zveřejněna v článku v časopise Nature Sustainability.
»Malé ‚klimatické šoky‘ přitahují mnohem méně pozornosti než velká sucha, údery hurikánů nebo masivní záplavy, ale jejich kumulativní účinek může být velmi významný. Naše analýza údajů shromážděných z polí 120 000 zemědělců v šesti afrických zemích ukazuje, že tyto události postihují přibližně 35 % farem a snižují národní výnosy o 29 %,« uvádí se ve studii.
K tomuto závěru dospěl při analýze dat tým ekonomů a klimatologů pod vedením Philipa Wallburga, vedoucího ekonoma Světové banky (Řím, Itálie). Údaje shromáždili v letech 2008 až 2019 odborníci této organizace a také příslušné úřady v šesti afrických zemích, včetně Etiopie, Nigérie, Mali, Malawi, Tanzanie a Nigeru.
Výzkumníci uvádějí, že tyto údaje obsahují informace o tom, jak často a v jakém množství přišli majitelé 120 000 jednotlivých polí a farem o úrodu a jaké přírodní a klimatické anomálie tyto ztráty doprovázely. Podle výzkumníků je tento přístup ke sběru dat velmi netypický, protože vědci se při podobných analýzách obvykle spoléhají spíše na makrodata než na informace z jednotlivých farem.
Analýzy vědců ukázaly, že dopad »klimatických šoků« na blahobyt afrických zemědělců i na celkové výnosy afrických zemí je v současnosti značně podhodnocen. Konkrétně mikrosoučasná sucha, záplavy, napadení hmyzem a další povětrnostní a klimatické faktory připravily zemědělce v Nigeru v roce 2011 o přibližně 70 % úrody, což se stalo také v Etiopii v letech 2015-2016 a v Malawi v letech 2018-2019.
V průměru zemědělci v těchto šesti zemích přicházejí každoročně v důsledku »klimatických šoků« přibližně o třetinu úrody, což má významný dopad na dostupnost potravinových zdrojů a hospodářskou a politickou stabilitu v těchto regionech Afriky, kde v oblastech ohrožených povodněmi a suchem žije přibližně 140-170 milionů lidí. Tuto skutečnost je třeba zohlednit při přípravě plánů na realizaci cílů udržitelného rozvoje OSN zaměřených na boj proti hladu, uzavřeli vědci.
(cik)