Napřed co je to vlastně klimax. Klimax je jeden ze základních odborných pojmů v ekologii. Jde o konečné stadium sukcese. Společenstvo, které je klimaxové, bývá dlouho stabilní a neměnné. Tento stav nastává u stanovišť, která byla osídlena druhy organismů nejlépe přizpůsobenými na konkrétní místo zemského povrchu.
Svým způsobem jde pouze o ideální hypotetický stav, který se nedá ve skutečnosti nikdy stoprocentně dosáhnout. Žádné stadium klimaxu nelze považovat ze neměnné v čase, neboť všechny složky přírody se prakticky neustále přirozeně vyvíjejí a v čase proměňují. Jde o dynamický systém, který nelze komplexně popisovat pouze z hlediska jednoho krátkého časového úseku (řádově několika málo tisíc let). A navíc, jednotlivá hypotetická klimaxová společenstva se liší podle své polohy na zeměkouli, čili je zde nutné brát do úvahy zejména hlediska geografická a dále podmínky klimatické. Jak bude klimax vypadat, se odvíjí také od podmínek, které v daném místě stanovila neživá příroda.
V našich českých podmínkách lze počítat s vývojem trvajícím 11–12 tisíc let, tedy od konce zatím poslední doby ledové. První příchozí dřevinou, která se objevila krátce po jejím konci, byla líska. Ta vstoupila do krajiny s modřínem, borovicí a břízou, tedy konkurenčně slabšími dřevinami. Ve chvílích skokového oteplení v prostoru celé střední Evropy se lesní niky zaplňují v nížinách dubem, ve vyšších polohách smrkem. Proto je nástup jejich následníků – buku, jedle a habru – mnohem rychlejší a rozšířenější. K tomu přispívá i člověk mýcením starých porostů. V době před přibližně 4 tisíci lety už buk dominuje skoro ve všech územích Čech, Moravy a Slezska.
Faktorů, které tuto expanzi spustily, je samozřejmě více a jejich kombinace se mohou místo od místa lišit. Faktem je, že buk převládá i dnes, přes všechny nepřízně doby, které jsme způsobili my lidé svou hamižností po rychlém zbohatnutí. Buk zvítězil díky své ekologické houževnatosti. Latinské pojmenování buku Fagus, přeložitelné jako »hltan« či »požírač«, je vskutku přiléhavé. Prostor začne pohlcovat pomocí semenáčků, které jsou schopny se desítky let krčit pod korunami jiných stromů, aby při první příležitosti po uvolnění světelných podmínek využily této nabídky a rychle vzrostly. Dokážou také vytvářet tzv. nahé bučiny, ve kterých vystíní většinu porostu. Buk také odolává šíření lesních požárů a zamezuje požárovému narušování a otevírání vrátek pro invaze jiných stromů. Klimaxový král si trvání své rovnováhy umí vynutit!
Však také bukové lesy jsou krásné! Vzpomeňme třeba jizerskohorské bučiny, bučiny na vyvřelinách Českého středohoří či Lužických hor, Voděradské bučiny u Kostelce nad Černými lesy, bučiny na Blaníku či na bučiny karpatské, z nichž prales Mionší je typickým představitelem klimaxové bučiny, staré mnoho a mnoho let. Někdy ty lesy navštivte. Jsou krásné!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora
) Žhavé dívky na vás čekají na — Nu21.eu