Ano, dnes když kolem nás se zvedají teploty prostředí a sluníčko silně svítí, bývá dosti často slyšet zpěv cikád a na jihu Moravy i velmi vzácné cikády viničné. Cikáda viničná (Tibicina haematodes) je v systému živočichů řazena mezi křísy, a to do čeledi cikádovití. Podobně jako ostatní křísi jsou všechny cikády výlučně fytofágní hmyz živící se sáním rostlinných šťáv pomocí bodavě-sacího ústního ústrojí.
Od ostatních křísů se cikády kromě řady morfologických zvláštností liší především velikostí těla, schopností samců vydávat zvuk vibrací párové membrány na bázi zadečku a víceletým vývojem larev, který probíhá v půdě na kořenech rostlin. Larvy jsou k životu pod zemí dobře přizpůsobeny, mimo jiné mají hrabavé přední končetiny. Poslední larvální stádium půdu opouští a svléká se nad zemí přímo, proměněno v dospělce. Svlečky (exuvie) larev lze posléze nalézt na stéblech a lodyhách bylin, kmenech stromů apod. Svlečky cikády viničné se vyznačují rozměrem těla 26–30 mm a leskle hnědým povrchem, charakteristické jsou též detaily otrnění na stehnech předních nohou. Dospělci cikády viničné se od ostatních druhů cikád ve střední Evropě na první pohled liší velkými rozměry (38–44 mm se složenými křídly, 75–85 mm v rozpětí křídel, což z cikády viničné činí zdaleka největší druh této skupiny ve fauně České republiky) a jasně červenou až oranžovou (vzácněji zelenavou) žilnatinou předních křídel.
Cikáda viničná je druh vyskytující se ve světlých lesích, zejména řídkých teplomilných doubravách, a to v nízkých až středních polohách (ve Francii 150–500, v Německu 100–350, na Slovensku 200–400 m, na Kavkaze 200–700 m n. m.), v mediteránní oblasti obývá také vždyzelené lesy. Ve Francii se však místy a v početných populacích vyskytuje i v dobře udržovaných vinicích, kde jako jeden z velmi mála druhů cikád toleruje poměrně intenzivní obhospodařování. Rovněž v Německu je druh víceméně vázán na vinařské oblasti a obývá zejména horní partie teplých a výslunných svahů s lesostepní vegetací a vinicemi na třetihorních vápencích a pískovcích (naopak chybí na vyvřelých horninách). Podobně je na Slovensku udáván z okolí vinic a výslunných strání ve stupni doubrav. Dospělci se objevují od poloviny dubna do poloviny srpna, maximum výskytu ve střední Evropě je však soustředěno do období od začátku června do poloviny července, překrývá se tak s dobou květu vinné révy.
Délka života dospělce je přibližně dva až tři týdny. Samci se během dne při teplotách nad 22 °C a slunečném počasí ozývají hlasitým zpěvem v dlouhých cvrčivých sekvencích, kterým z dálky lákají samice ke kopulaci, a to obvykle z vyvýšených pozic (koruny stromů, ve vinohradech horní partie keříků vinné révy). Zpěv působí atraktivně i na další samce, což vede k jejich agregacím. Při hromadném výskytu na lokalitě se zpěvy jednotlivých samců často vzájemně překrývají, přičemž samci vzájemně reagují na počátek zpěvu jiného jedince v tzv. dominovém efektu a na jeho konci soutěží o »poslední slovo«. Přímé agresivní chování mezi samci však u tohoto druhu pozorováno nebylo.
V roce 2008 byla v České republice cikáda viničná znovu nalezena v okolí Archlebova, a to na okraji vinice a lesa poblíž kóty Dubový vrch přibližně 2 km severně od obce a 1,5 km severovýchodně od historicky známé lokality druhu na stráni Maleny. Nález byl potvrzen i v dalších letech. Například v okolí Prahy i jinde v teplých oblastech naší republiky se vyskytuje cikáda chlumní. Ale i ta je vzácná!
Václav Ziegler
Dost „řvou“…