China advances space mission with Europe amid ambitious exploration agenda

Podle hlavního vědeckého pracovníka mise byl dokončen vývoj detektorů na oběžné dráze pro společnou čínsko-evropskou vesmírnou misi, které jsou připraveny k integraci do satelitní platformy umístěné v Evropě během jednoho roku.

Sonda Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer (SMILE) je společnou misí Čínské akademie věd (CAS) a Evropské kosmické agentury (ESA), jejímž cílem je prohloubit porozumění spojení mezi Zemí a Sluncem pozorováním dynamické interakce mezi slunečním větrem a zemskou magnetosférou.

SMILE má odstartovat v roce 2025 z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně, uvedl v sobotu na první mezinárodní konferenci o vesmírné vědě a technice, kterou pořádal Pekingský technologický institut, ředitel Národního střediska vesmírných věd (NSSC) CAS Wang Či.

Wang na setkání zdůraznil čínský program výzkumu vesmíru zaměřený na budoucnost a vyzdvihl průkopnický výzkum temné hmoty a gravitačních vln ve vesmíru, hledání obyvatelných planet a známek mimozemského života a pokrok v biologických a fyzikálních vědách ve vesmíru.

Wang představil projekt Hongmeng, známý také pod názvem Discovering the Sky at the Longest Wavelengths (DSL), který je inovativním počinem, jehož cílem je otevřít okno do temných dob vesmíru pomocí rádiových vln na úrovni megahertzů. Mise je navržena tak, aby zahrnovala jednu mateřskou družici a devět dceřiných družic pracujících na 300kilometrové kruhové oběžné dráze Měsíce, uvedl Wang.

Na plánu čínského průzkumu hlubokého vesmíru je také mise Země 2.0, v jejímž rámci bude na oběžnou dráhu Země-Slunce L2 vyslána soustava teleskopů, které budou zkoumat obyvatelné planety podobné Zemi mimo sluneční soustavu.

Wang rovněž zmínil projekt eXTP (Enhanced X-ray Timing and Polarimetry), který bude na vysoce eliptickou oběžnou dráhu vypouštět užitečné náklady k průzkumu dosud záhadných nebeských těles, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy.

Projekt eXTP již oslovil vědce z více než 20 zemí včetně Itálie, Německa a Francie s nabídkou spolupráce.

Podle Wanga Čína rovněž očekává, že vypustí na sluneční oběžnou dráhu družice jako Taiji-2, aby vytvořila konstelaci s Taiji-1, která byla vyslána do vesmíru v roce 2019, a provede vesmírnou detekci gravitačních vln.

Konsorcium vědců z Číny, Francie a Ruska na setkání rovněž představilo své nejnovější poznatky a perspektivy v oblasti kosmických věd.

Pierre-Yves Meslin, hlavní řešitel projektu DORN z Francie, hovoří s reportérem CGTN. FOTO – CGTN

Mise Čchang’e-6

Francouzský kosmický vědec Pierre-Yves Meslin nastínil průběh projektu Detection of Outgassing RadoN (DORN), vědeckého přístroje vyvinutého francouzskými vědci a neseného čínským modulem Čchang’e-6, a pochválil úspěšnou spolupráci mezi Francií a Čínou.

Poté, co byl na začátku června svědkem přistání sondy Čchang’e-6, Pierre-Yves Meslin pro CGTN uvedl: »O tomto okamžiku jsme přemýšleli roky a ještě intenzivněji v posledních několika měsících, týdnech a dnech. Každou noc jsme tady v Pekingu sledovali Měsíc.«

»Jsme velmi rádi, že jsme na povrchu Měsíce. Náš přístroj začne pracovat. Teď na nás bude vyvíjen tlak, abychom při měřeních uspěli.«

Uvedl, že přístroj je určen ke studiu původu a dynamiky měsíční exosféry. Bude se snažit měřit radioaktivní plyn zvaný radon, který je produkován měsíčními horninami v nitru Měsíce. »Tento plyn může migrovat z teplých oblastí Měsíce do chladných oblastí Měsíce a my se budeme snažit pochopit jeho dynamiku v měsíčním prostředí. Bude to poprvé, kdy ho budeme měřit na povrchu Měsíce.«

Sylvestre Maurice, francouzský astronom z univerzity v Toulouse, hovoří s reportérem CGTN. FOTO – CGTN

»Moc děkujeme Číně, že nás vzala na Měsíc,« řekl reportérovi CGTN Sylvestre Maurice, francouzský astronom z univerzity v Toulouse, poté, co sledoval průběh přistání v kontrolní místnosti Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd.

»Přistání bylo naprosto úžasné. Je těžké přistát na planetě a na Měsíci je to obzvlášť těžké. Nemyslete si, že je to snadné. Nezapomeňte, že je to na odvrácené straně Měsíce, kam nevidíme. A Čína dokonce musela umístit další přenosovou družici, aby přistání sledovala. Přistáli přesně tam, kde chtěli. Takže je to docela úspěch, něco, co jsme hledali tolik let,« řekl Maurice.

»Vzdálená strana Měsíce je velmi unikátní. Jižní pól-Aitkenova pánev je obrovská pánev. Kdysi dávno zde došlo k impaktu, který odstranil většinu kůry, takže jsme možná přistáli co nejblíže měsíčnímu plášti,« řekl Maurice a dodal: »Jako planetární vědci můžeme snít o tom, že budeme mít vzorky v laboratoři. Není nic lepšího než mít vzorky tady, kde je můžeme studovat a skutečně proniknout do detailů příběhu Měsíce.«

Uvedl, že francouzští vědci mají k dispozici měsíční vzorek vrácený misí Čchang’e-5 a budou na něm provádět výzkum. »Měli jsme velké štěstí, že jsme mohli spolupracovat s Čínou na různých projektech, včetně lunárního programu Čchang-e a marsovské mise Tchien-wen-1,« dodal.

(pr)