Čínská modernizace přináší světu příležitosti

»Čínská modernizace je sice koncipována v Číně, ale příležitosti, které přináší, patří světu,« prohlásil čínský státní rada a ministr zahraničí Čchin Kchang na pátečním slavnostním zahájení Lantingova fóra o čínské modernizaci a světě.

Zdůraznil, že čínská modernizace nejenže poskytne světu více příležitostí, ale také dodá nový impuls k oživení světové ekonomiky a dodá ostatním rozvojovým zemím důvěru k vlastní modernizaci.

Kromě toho Čchin poznamenal, že čínská modernizace urychlí udržitelný rozvoj světa a zajistí světový mír, protože Čína se věnuje mírové cestě rozvoje a odmítá geopolitickou konfrontaci.

Lantingovo fórum, které založilo čínské ministerstvo zahraničních věcí v roce 2010, je platformou pro vládní resorty, podnikatelské skupiny, akademickou obec a média, kde se diskutuje o čínské zahraniční politice, mezinárodních záležitostech a dalších důležitých otázkách společného zájmu.

Jak čínská modernizace prospěje světu?

Čchin řekl, že čínská modernizace znamená společnou prosperitu více než 1,4 miliardy Číňanů. Vzhledem k velkému počtu obyvatel Číny bude podle něj čínská modernizace také větším impulsem pro celosvětové hospodářské oživení.

Čchin pro ilustraci čínské modernizace uvedl čísla, podle nichž se díky ní více než 800 milionů lidí vymanilo z chudoby, skupina lidí se středním příjmem se rozšířila na více než 400 milionů a více než 140 zemí a regionů se stalo čínskými obchodními partnery. Kromě toho Čchin zdůraznil, že každý den proudí do zbytku světa přímé čínské investice v hodnotě 320 milionů amerických dolarů a každý měsíc vzniká v Číně více než 3 000 zahraničních podniků.

»Za posledních deset let přispěla Čína ke globálnímu růstu více než všechny země G7 dohromady,« uvedl Čchin a dodal, že modernizace země s více než 1,4 miliardy obyvatel, což je více než celkový počet obyvatel vyspělých zemí, jistě poskytne světové ekonomice více příležitostí.

Modernizace Číny se společnou prosperitou pro všechny otevře širší cestu ke společnému rozvoji všech zemí, poznamenal Čchin. Ve svém projevu připomněl iniciativu Pásmo a stezka (BRI) a Globální rozvojovou iniciativu (GDI) a uvedl, že tyto dvě iniciativy poskytují platformy pro společný rozvoj a prosperitu všech zemí.

Podle Čchina od svého vzniku před deseti lety vytvořila BRI více než 3000 projektů spolupráce, přilákala investice v hodnotě téměř jednoho bilionu amerických dolarů a vytvořila 420 000 pracovních míst v zemích podél tras. A velké podpory se dostalo také GDI: téměř 70 zemí se připojilo ke Skupině přátel GDI, což poskytlo důležitý impuls k realizaci Cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030, uvedl Čchin a dodal, že Čína rovněž přikládá velký význam otázce zadlužení rozvojových zemí a přispěla až 63 procenty k celkovému pozastavení splátek dluhu.

»Je spravedlivé říci, že čínská modernizace zažehla důvěru všech zemí v dosažení modernizace,« uvedl Čchin a dodal, že každá země může dosáhnout modernizace od nuly.

Čína vždy brala ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj jako svou odpovědnost. Čínská vláda vydala řadu souvisejících politik a v posledních letech bylo také dosaženo skvělých výsledků, což znamená, že modernizace Číny s harmonií mezi lidstvem a přírodou poskytne životaschopnější cestu k čistému a krásnému světu, řekl Čchin.

Čchin uvedl, že Čína zaujímá přední místo ve světě, pokud jde o ekologii a ochranu životního prostředí, jakož i o řešení klimatických změn. Čína je například na prvním místě v zalesňování, které představuje čtvrtinu celkového světového zalesnění, rozsah využívání obnovitelných zdrojů energie je nejvyšší na světě, neboť má třetinu světového instalovaného výkonu větrné a solární energie, a výroba a prodej vozidel na novou energii (NEV) jsou nejvyšší, přičemž polovina vozidel na novou energii jezdí po čínských silnicích.

A village in Shangrao City, east China's Jiangxi Province. /CFP
Vesnice ve městě Šang-rao ve východočínské provincii Ťiang-si. FOTO – CFP

V září 2020 Čína oznámila, že bude usilovat o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060, což je o deset až čtyřicet let méně než USA a Evropská unie, které chtějí dosáhnout uhlíkové neutrality od uhlíkové špičky.

Kromě toho se Čína také ujímá vedení při zřizování fondu pro biodiverzitu v Kunmingu a připravuje se na zřízení centra uhlíkové neutrality společně s Francií, čímž nově přispěje k Pařížské dohodě, mezinárodní smlouvě, která zahrnuje závazky všech zemí snížit emise uhlíku a společně se přizpůsobit dopadům změny klimatu.

Čínská modernizace je rostoucí silou pro mír a spravedlnost a přinese větší jistotu světovému míru a stabilitě, uvedl Čchin a dodal, že v čínské kultuře není žádný gen hegemonie.

Poznamenal, že Čína je jedinou zemí, která má ve své ústavě zakotven mírový rozvoj a je největším přispěvatelem mírového personálu mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN, a jedinou zemí mezi pěti státy s jadernými zbraněmi, která se zavázala k nepoužití jaderných zbraní jako první.

Čína se dosud připojila k více než 20 mnohostranným smlouvám o kontrole zbrojení a zasadila se o uzavření společného prohlášení pěti států s jadernými zbraněmi o předcházení jaderné válce. A země také navrhla Globální bezpečnostní iniciativu (GSI), zprostředkovala obnovení diplomatických vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem a vyzvala k dialogu a mírovému řešení mezinárodních sporů, jako je například ukrajinská krize.

Pokud jde o tchajwanskou otázku, Čchin zdůraznil, že Tchaj-wan je od pradávna nezcizitelnou součástí čínského území a obě strany průlivu patří jedné a téže Číně. Taková je historie Tchaj-wanu a takový je i jeho status quo. Návrat Tchaj-wanu do Číny je součástí poválečného mezinárodního uspořádání, které je černé na bílém napsáno v Káhirské deklaraci a Postupimské proklamaci.

Mezinárodní pravidla nenarušuje pevninská Čína, ale separatisté »nezávislosti Tchaj-wanu« a hrstka zemí, které se snaží »nezávislosti Tchaj-wanu« využít. »Čína bude mezinárodní řád chránit s větší rozhodností,« dodal Čchin.

»Je správné a vhodné, aby Čína bránila svou svrchovanost a územní celistvost. Rádi bychom dali jasně najevo těm, kteří se snaží sabotovat mezinárodní spravedlnost ve jménu mezinárodního řádu: Tchajwanská otázka je jádrem základních zájmů Číny a v naší reakci na každého, kdo se pokouší narušit zásadu jedné Číny, nebude vůbec žádná nejasnost; nikdy neustoupíme tváří v tvář žádnému činu, který podkopává suverenitu a bezpečnost Číny. Ti, kdo si na Tchaj-wanu zahrávají s ohněm, se nakonec spálí,« pokračoval.

Na závěr svého projevu Čchin poznamenal, že modernizace Číny v průběhu otevírání se světu pokročila a Čína se bude nadále otevírat světu a chránit globalizaci. Čína se rozhodně staví proti oddělování, jednostranným sankcím a maximálnímu nátlaku, řekl Čchin. Zdůraznil také význam výměny mezi civilizacemi a vyzval všechny země, aby v mezinárodních vztazích podporovaly mír, rozvoj, rovnost, spravedlnost, demokracii a svobodu a postavily se proti diskriminaci ras, zemí a civilizací.

»Jsme připraveni spolupracovat se všemi stranami na prosazování rozmanitých způsobů modernizace a vytváření ještě světlejší budoucnosti naší planety,« řekl Čchin.

(pr)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy