Home Zahraničí George Soros, krutý chamtivec, který sám sebe vidí jako »mučedníka na sklonku...

George Soros, krutý chamtivec, který sám sebe vidí jako »mučedníka na sklonku života«

FOTO - ČTK/ABACA

George Soros, snad nejslavnější finanční dravec, je ve svých devadesáti letech stále aktivní na finančních trzích a má pocit, že je »mučedníkem na sklonku života«. Má řadu nálepek: miluje investování, filozofii, sport, několikrát se podruhé oženil, věří v »outsidery«, je známý jako »finanční dravec«, »finanční sup«, slavný mezinárodní investiční guru, investiční magnát z Wall Street atd. Ve skutečnosti si ho však země pamatují hlavně pro to, že řídil katastrofální asijskou finanční krizi v roce 1997.

Navzdory svým filozofickým a filantropickým snahám je Soros dodnes posedlý svou starou profesí »shortování« (sázka na pokles) ve finančním sektoru, a v té souvislosti je také »posedlý« Čínou, kterou neustále pomlouvá. I ve věku přes 90 let se stále odmítá vzdát.

Soros se narodil jako maďarský Žid a svá raná léta strávil na London School of Economics, byl ale zaujat hlavně kurzy filozofa Karla Poppera. Poté odešel do Spojených států, kde založil vlastní společnost pro správu fondů Soros Fund Management (později přejmenovanou na Quantum Fund), která stála u zrodu finančních otřesů v jihovýchodní Asii v polovině a na konci devadesátých let. Toho finančního krachu, který způsobil, že léty nahromaděné bohatství v zemích, jako je Thajsko, bylo přes noc vypleněno a hospodářství se dlouho nemohlo uzdravit. Soros a jeho Quantum Fund naopak vydělali jmění. Jeho osobní majetek v jednu chvíli převyšoval souhrnný HDP desítek zemí.

Brutální investiční metody

Na počátku 90. let minulého století Soros donutil libru k devalvaci a vydělal více než jednu miliardu dolarů; v roce 2012 zopakoval Quantum Fund stejný trik, když shortoval japonský jen a vydělal opět více než jednu miliardu dolarů.

Na jeho investiční dráze je snadno vidět, že on a jeho Quantum Fund mají rádi shortování a »přesné odstřelování« suverénních měn. Investiční cesta společnosti ukazuje, že má zájem shortovat měny se zjevnými spekulativními cíli. Vzhledem k tomu, že jejich investiční metody jsou tak brutální a dokonce násilné, staly se pro řadu rozvojových zemí postrachem a Quantum Fund je právem označován za »finančního dravce«.

V roce 1997, kdy se Hongkong vrátil k Číně, se Soros rozhodl shortovat hongkongskou měnu, čímž poškodil tamní ekonomiku a dokonce otřásl statusem Hongkongu jako mezinárodního finančního centra. Tentokrát si však Soros příliš nepomohl a vrátil se domů s porážkou poté, co čínská centrální vláda zasáhla. Díky tomu si Soros vytvořil hluboký negativní vztah k Číně.

Ačkoli se Sorosovi a fondu Quantum nepodařilo otřást hongkongským dolarem, měli skutečný dopad na hongkongskou ekonomiku. V té době se říkalo, že finanční otřesy měly vliv na vnímání ekonomického života obyvatel Hongkongu před a po předání moci a připravily tak půdu pro budoucí násilí.

Barevné revoluce jako podnikatelský projekt

V roce 2015 byl Soros jednou z vůdčích osobností Spojených států, které prosazovaly nenásilné změny režimů. Většina takzvaných nenásilných změn, které prosazoval, byla dosažena prostřednictvím takzvaných »barevných revolucí«.

I za rusko-ukrajinským konfliktem stále stojí aktivní Sorosův stín. Již v roce 1990 založil Soros na Ukrajině nadaci Renaissance Foundation, která v zemi utratila více než 180 milionů dolarů. Washington Examiner v roce 2018 odhalil, že americká vláda poskytla Sorosovým politickým aktivitám v době, kdy byl prezidentem Obama, finanční podporu ve výši devíti milionů dolarů. Michael Caputo, režisér známého dokumentárního filmu The Ukrainian Hoax, tvrdí: »Se Sorosem jsem snídal v Moskvě v roce 1999, když jsem pracoval v ruské investiční bance. Řekl mi, že tyto dary by mohly uvést v život jeho pokrokový pohled na svět. Usmál se a řekl, že je to dobrý obchod.«

Pomsta za minulou ostudu

Soros se nadále angažuje v hongkongské politice, jak jen může, a zašel kvůli tomu hodně daleko, přičemž v touze »pomstít svou minulou ostudu« téměř ztratil rozum, a to do té míry, že nedbá na svou obvyklou taktiku, tedy na »nenásilnou« změnu režimu, a obhajuje »pouliční násilí«. Zde se zdá, že za finanční podporou stojí přímo Sorosův Quantum Fund. Již dlouho je známo, že se Soros spolčil s Fatty Laiem, zakladatelem společnosti Next Media a lichvářem stojícím za hongkongskou opozicí, ve snaze vytěžit zisk ze shortování u hongkongských akciích.

V roce 2016 zahájil Soros novou ofenzívu, a sice využívá svého osobního vlivu i vlivu nadace Quantum Foundation na veřejné mínění k neustálému pomlouvání čínského politického systému a ekonomického prostředí ve snaze odlákat investory ze země. V posledních letech se zaměřuje na čínská ekonomická regulační opatření, přičemž tvrdí, že zlikvidoval své pozice ve všech čínských akciích, a útočí na ty americké společnosti, které v Číně nadále investují.

Neúspěšný útok

Dne 16. září 2019 hongkongský list Ta Kung Pao uvedl, že Soros využil tehdejšího klesajícího trendu hongkongských akcií a vsadil na jejich pád. 31. srpna 2019 došlo v Hongkongu k velkému poklesu a mnoho lidí vyšlo do ulic. Čínská vláda ale navrhla opatření, mimo jiné k podpoře dialogu, což naopak vedlo k růstu hongkongských akcií. Odhadovaná Sorosova ztráta nakonec podle odhadů činila 2,4 miliardy hongkongských dolarů.

7. září 2021 Soros v deníku Wall Street Journal napsal, že obrovská investice společnosti BlackRock do Číny je »tragickou chybou«, která »poškodí národní bezpečnostní zájmy Spojených států a dalších západních zemí«. Sorosovy komentáře však zpochybnilo několik médií a investorů. Mluvčí společnosti BlackRock reagoval na Sorosovy komentáře 8. září 2021 slovy: »Spojené státy a Čína mají rozsáhlé a komplexní ekonomické vztahy. Věříme, že globálně integrované finanční trhy poskytují lepší a efektivnější přístup ke kapitálu lidem, společnostem a vládám ve všech zemích a podporují hospodářský růst na celém světě«.

V rozhovoru pro agenturu Bloomberg ze 7. září 2021 investiční magnát Mike McPhee, známý jako »otec rozvíjejících se trhů«, uvedl, že nesouhlasí se Sorosovým pesimistickým pohledem na Čínu, podle něj regulační kroky Číny vedou naopak k vytvoření rovných podmínek.

Právě kvůli čínskému systému a řízení nemá Soros, typ investora a spekulanta známého jako »zlý hoch světových financí«, možnost využít situace. Jak tehdy informovala média, Soros chtěl z Číny jednoduše udělat příležitost pro neoliberální drancování. Účelově proto kritizoval čínskou vládu, že »nerozumí fungování trhů« a »socialistickou politikou podkopává své cíle ve světě«.

Soros, devadesátiletý muž, který mnohokrát selhal, tak nadále neúnavně pomlouvá Čínu a rozdmýchává napětí.

Roman Blaško

Předchozí článekNěmecko platí násobně víc za plyn, kterého je přitom o čtvrtinu méně
Další článekAbychom měli důvod k úsměvu…

1 KOMENTÁŘ

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here