V minulých dnech přijeli do Singapuru zástupci národních obranných a bezpečnostních agentur z více než 40 zemí a regionů, aby se zúčastnili dialogu Shangri-La, který začal 2. června.
Dialog Shangri-La je hlavním místem, kde asijské země diskutují o bezpečnostních otázkách. Ale vždy se najdou někteří hosté, kteří chtějí být hostitelem. Před dialogem se začaly Spojené státy dožadovat setkání s čínskou stranou, za účelem aby jí sdělili, že čínský pokrok byl »extrémně nezodpovědný«, vyvolal by »paniku« v dalších asijských zemích a »podkopal mír«.
Čína toto amerického pozvání k setkání rázně odmítla. Proč odmítat toto setkání? Můžeme začít nejdříve tím, s kým se Čína setkala.
Dopoledne 1. června jednal člen čínské státní rady a čínský ministr obrany Li Šang-fu se singapurským ministrem obrany Ng Eng Henem. Po jednání si zaslouží pozornost vyjádření mluvčí Ministerstva národní obrany: Pokud jde o vztah mezi Čínou a ASEAN, ministr Li poukázal na to, že Asie a Tichomoří je naším společným domovem a prosperita a stabilita jsou společnými aspiracemi lidí všech zemí.
Úkolem jednání čínsko-singapurských ministrů obrany je podle čínské strany implementovat důležitý konsensus, kterého dosáhli vedoucí představitelé obou zemí. Před více než dvěma měsíci navštívil Čínu singapurský premiér Lee Hsien Loong. Během této návštěvy Číny povýšili lídři obou zemí bilaterální vztahy na komplexní a vysoce kvalitní perspektivní partnerství.
Co je komplexní a vysoce kvalitní perspektivní partnerství? »Perspektiva« znamená, že se Čína a Singapur zaměřují na budoucnost a chápou změny světové situace. Perspektivní partnerství, neboli partnerství hledící do budoucna, takový výraz je poměrně vzácný.
Když čínská strana navrhovala Globální bezpečnostní iniciativu, řekla, že regionální mír a stabilita nespadly z nebe, ani nešlo o charitu z žádné země, ale jsou to ovoce společného úsilí zemí tohoto regionu. Singapur to vždy chápal stejně.
Když se podíváme na údaje, jako je rozloha země a počet obyvatel, velikost Singapuru není velká. Kromě toho se Singapur nachází v mezinárodní strategické pevnosti a udržení si své vlastní bezpečnosti je pro něj ještě obtížnější.
Tváří v tvář »olivové ratolesti« nabízené Spojenými státy a západními zeměmi Singapur zcela nepředal svou bezpečnostní autonomii jiným, ale zachoval si své strategické zaměření – Singapur si chytře držel odstup od Spojených států a nepodepsal smlouvy se Spojenými státy o spojenectví.
Singapur si vždy udržoval nezávislou zahraniční politiku, má širokou mezinárodní perspektivu a mohl nahlížet z perspektivy integrace východní a západní kultury na své regionální vztahy, své postavení v mezinárodních vztazích a na roli ASEANu v bezpečnosti celého asijsko-pacifického regionu.
Mír by si měl vydobýt sám a udržet ho spoluprací s jinými, nikoli dárkem od žádné jiné země. Konsensus mezi Čínou a Singapurem se postupně stává konsensem většiny asijských zemí. A díky tomuto konsenzu se Dialog Shangri-La, který sídlí v Asii, je jedním z nejdůležitějších bezpečnostních summitů a multilaterálních fór na světě již více než 20 let.
Proč se čínská strana nesetkala s americkou stranou? Co dělala americká strana před dialogem Shangri-La? Nedávno provedlo americké vojenské letadlo blízký průzkum vůči Číně v takzvaném »mezinárodním vzdušném prostoru« nad Jihočínským mořem.
Spojené státy jsou již dlouho obvyklým pachatelem narušujícím situaci v Jihočínském moři. V minulém roce provedla americká armáda v Jihočínském moři více než 100 různých výcviků a cvičení. V roce 2022 byly spory o územní suverenitu a námořní jurisdikci v Jihočínském moři a spory o rybolov nadále napjaté. A za tím se skrývá americký prodej zbraní a alianční iniciativy.
Kromě takového zneužívání bezpečnosti Jihočínského moře se Spojené státy také snaží zasahovat do formulování regionálních pravidel v Jihočínském moři. V květnu loňského roku pod vedením Spojených států zahájil mechanismus »Čtyřnásobný dialog (Spojených států, Japonska, Indie a Austrálie) o bezpečnosti« nový plán, Partnerství pro informovanost o situaci v Indicko-pacifické námořní oblasti. Podle tohoto plánu budou Spojené státy a jejich spojenci sdílet námořní a vojenské bezpečnostní zpravodajství, aby zlepšili námořní dohlední schopnost zemí v oblastech Tichomoří, jihovýchodní Asie a Indického oceánu.
Spojené státy jako extra-teritoriální země používají právo mluvit, které by vlastně neměly mít, jako typickou metodu pro rozdělení ASEAN. Na tomto setkání Čína dala jasně najevo, že podporuje strategickou autonomii ASEANu. Země ASEANu jasně viděly záměr Spojených států. Nedávno mnoho zemí ASEAN veřejně vyjádřilo svůj postoj a vyzvalo všechny strany, aby co nejdříve prosadily »Kodex chování v Jihočínském moři«.
V reakci na »teorii hrozeb« a »teorii paniky«, které Spojené státy v posledních dnech rozehrály, mluvčí čínského ministerstva obrany odpověděl, že Čína přikládá velký význam rozvoji čínsko-amerických vojenských vztahů a komunikace na všech úrovních, kontakty a výměny mezi oběma armádami ve skutečnosti nebyly přerušeny. Čína bude podle situace odpovídat na hovory horké linky z USA. Kromě toho se americký vojenský atašé v Číně může také pokusit kontaktovat Čínu prostřednictvím ambasády. Ve skutečnosti byli právě minulý týden zahraniční vojenští atašé umístění v Číně, včetně Spojených států, pozváni k návštěvě jisté divize v pekingské posádce. Organizování návštěv v terénu vojenskými přidělenci umístěnými v Číně a přímý kontakt s čínskou armádou stačí k prokázání postoje Číny k otevřenosti vůči výměnám.
Některá možná rizika sama o sobě pocházejí z opakovaných dobrodružstvích americké strany. Dříve USA používaly horkou linku, kterou často použila, když jejich válečné lodě vnikly do Jihočínského moře, aby tvrdily, že jde o »nevinný průjezd«. Horká linka, která byla původně prostředkem k řešení rozdílů, byla ve Spojených státech použita jako prostředek k vytváření třenic.
Spojené státy doufají, že »dosahují« komunikaci s Čínou tím, že vytváří třenice. Pokud Čína odmítne, bude to »bez ohledu na kontrolu rizik«, bude to »vytvářet nejistotu« a bude to »podkopávat mír«. Odkud pochází tato gangsterská logika?
Během tohoto dialogu ještě přednese čínský ministr obrany projev s tématem »Nová čínská bezpečnostní iniciativa«, kromě toho se také setká s vedoucími delegací příslušných zemí, bude diskutovat o způsobech bezpečnosti spolu s ostatními zeměmi a společném udržení světového míru.
Na dialogu Shangri-La je Čína zaneprázdněna, ve jménu míru.
(pr)