Obyvatelé prefektury Okinawa v Japonsku ve středu ráno zjistili, že do mnoha místních přístavů a ulic proudí velké množství personálu sebeobrany a vozidel sebeobrany, protože japonská vláda oznámila, že zde nasadí rakety »Patriot Advanced Capability-3«.
Téhož dne také prefektura Okinawa provedla cvičení »Národního systému okamžitého varování«. Když zazněly ostré sirény, nervy obyvatel Okinawy byly znovu napjaté. Místní média kritizovala, že neustálá expanze zbraní japonské vlády porušuje »mírovou ústavu« a představuje hrozbu pro regionální bezpečnost a stabilitu.
S cílem apelovat na mír předložila delegace zastupitelů Okinawy 24. a 25. dubna ministerstvu obrany, úřadu vlády a ministerstvu zahraničních věcí Japonska Stanovisko pro mírovou diplomacii. Stanovisko vyžaduje, aby japonská vláda dodržovala zásady stanovené ve čtyřech politických dokumentech mezi Čínou a Japonskem, podporovala čínsko-japonské přátelství a aktivně budovala mír prostřednictvím dialogu a diplomacie.
Jedná se o první Stanovisko v Japonsku, které jménem místního shromáždění zpochybňuje nesprávné postavení japonské vlády vůči Číně. To odráží kolektivní aspirace 1,46 milionu obyvatel Okinawy a také to představuje hlas mírových sil v Japonsku. Japonská vláda nemůže předstírat, že to neslyší.
V posledních letech prošla světová politická scéna hlubokými změnami. Vzhledem k tomu, že Spojené státy mylně definují Čínu jako svého »nejdůležitějšího konkurenta« a NATO nadále zasahuje do asijsko-pacifických záležitostí, japonské pravicové politické síly si myslí, že našly příležitost prolomit »mírovou ústavu« a oživit militarismus. I nadále propagují »teorii čínské hrozby«, výrazně zvyšují náklady na obranu, vyvíjejí útočné zbraně, snaží se získat schopnost udeřit proti nepříteli a pokoušejí se rozvrátit poválečný mezinárodní řád.
Podle zprávy z 24. dubna vydané Stockholmským mezinárodním ústavem pro výzkum míru se japonské výdaje na obranu v roce 2022 zvýšily o 5,9 procenta a dosáhly nejvyšší úrovně od roku 1960. V novém návrhu »základního námořního plánu«, který nedávno sestavila japonská vláda, je takzvaný »pocit bdělosti vůči Číně« použit jako vodítko pro formulování politik námořní bezpečnosti na příštích pět let. Zasedání ministrů zahraničí G7 pořádané nedávno Japonskem vydalo takzvané společné prohlášení, které obsahuje nezodpovědné poznámky k otázce čínského Tchaj-wanu, což znamená nehorázné vměšování se do vnitřních záležitostí Číny. Mnoho analytiků poukázalo na to, že japonská vláda se odchýlila od konceptu »mírové ústavy«.
To vše hluboce znepokojilo obyvatele Okinawy, kteří byli zničeni válkou. Historicky byla Okinawa kdysi nezávislým Královstvím Rjúkjú. V roce 1879 Japonsko anektovalo Rjúkjú a založilo prefekturu Okinawa. V nejtragičtější bitvě o Okinawu na tichomořském bojišti druhé světové války byla zabita asi jedna čtvrtina obyvatel Okinawy.
Kvůli traumatu z války lidé na Okinawě znají hodnotu míru. Stanovisko předložené místním parlamentem vyjadřuje jejich nespokojenost a obavy z vojenské expanze japonské vlády, stejně jako jejich požadavky na čínsko-japonské přátelství a regionální mír. Řada japonských občanských skupin také 24. dubna oznámila, že 21. května uspořádají rozsáhlé mírové shromáždění proti rozmístění raketových sebeobranných sil na Okinawě a vyzývají »Nedovolte, aby se Okinawa znovu stala bojištěm!« Místní okinawské médium »Ryukyu News« nedávno zveřejnilo článek, v němž se uvádí, že Čína je největším ekonomickým partnerem Japonska a obě země jsou pro sebe navzájem nepostradatelné. Čína a Japonsko by měly tvrdě pracovat na zmírnění napětí a udělat vše pro budování míru.
(pr)