Roztříštěná venezuelská opozice hledá vůdce, Guaidóova hvězda vyhasla

Většina venezuelských opozičních poslanců bývalého parlamentu, který v roce 2019 prohlásil za prozatímního prezidenta Venezuely Juana Guaidóa, už tohoto opozičního politika nepodporuje. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní tito bývalí poslanci vyzvali také k tomu, aby byl rozpuštěn téměř celý aparát Guaidóvy prozatímní vlády čítající na 1600 úředníků.

»Navrhujeme rozpuštění celé prozatímní vlády s výjimkou třech úřadů, které považujeme za důležité pro ochranu aktiv v zahraničí,« řekl na včerejší tiskové konferenci jeden z bývalých poslanců Alfonso Marquina jménem většiny opozičních poslanců zvolených v roce 2015 do parlamentu, jehož funkční období vypršelo loni v lednu a v němž měla většinu opozice.

Současný parlament ovšem ovládá opět vládní strana prezidenta Nicoláse Madura. Volby do něj nicméně většina opozice bojkotovala jako »nedemokratické« a na její podporu výsledek neuznaly ani USA, Evropská unie i některé země Latinské Ameriky.

Za prozatímního prezidenta přestala Guaidóa uznávat už loni Evropská unie, když v lednu 2021 ministři zahraničí unie jeho pozici snížili na srovnatelnou s dalšími opozičními lídry. Spojené státy ale podporu Guaidóvi zatím oficiálně neodřekly, ač některá média spekulují, že se tak brzy stane. Minulý měsíc americká vláda zmírnila sankce týkající se těžby ropy ve Venezuele a Madurova vláda obnovila rok zamrzlá jednání s částí opozice. Spojené státy k tomu podle analytiků přiměla energetická krize související i s válkou Ukrajině.

Venezuelská opozice je dlouhodobě roztříštěná. Dlouho doufala, že díky široké diplomatické podpoře a západním sankcím se podaří přimět Madura k odstoupení a uspořádat nové volby. To se ale nestalo a jednota, stejně jako síla diplomatické podpory postupně ochabla.

Podle včerejšího oznámení velké části opozice Guaidóva strategie nepřinesla výsledky a řada zemí, které jsou proti Madurovi, už nepodporují ani Guaidóa. Jeho kritici z řad opozice navrhli, aby většina z asi 1600 úředníků jmenovaných Guaidóem přišla o své funkce a aby zůstaly jen tři komise. Jedna z nich by měla na starost záležitosti kolem těžby ropy, respektive státní ropné firmy PDVSA, druhá by jednala o otázkách týkajících se centrální banky a třetí by »hájila« zahraniční aktiva Venezuely, která některé země zablokovaly v rámci sankcí proti Madurově vládě. Během obnovených rozhovorů opozice s Madurovou vládou bylo minulý měsíc dohodnuto, že z těchto účtů v zahraničí půjdou tři miliardy dolarů (asi 70 miliard korun) přes fond spravovaný OSN na humanitární pomoc ve Venezuele.

(ici, čtk)