V sobotu skončil summit skupiny sedmi zemí (G7), na němž každá z členských zemí řešila své vlastní strategické otázky, takže další kroky jsou nejisté.
Společné komuniké vydané v pátek odpoledne vyvolalo v průběhu jeho přípravy mezi členy G7 intenzivní debaty a neshody.
Gumový šek
Podle komuniké se skupina dohodla na využití úroků ze zmrazených ruských aktiv k financování půjčky pro Ukrajinu ve výši přibližně 50 miliard dolarů.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek toto opatření odsoudil jako »krádež« a slíbil, že nezůstane nepotrestáno.
Již dříve se skupina dlouho rozcházela v názoru na to, jak by takový plán mohl být nastíněn. Podrobnosti dohody o půjčce stále nebyly jasné, což by mohlo v následujících jednáních trvat měsíce.
Spojené státy během summitu rovněž podepsaly bezpečnostní dohodu s Ukrajinou, ale analytici sdělili agentuře Xinhua, že tato dohoda by mohla být zrušena dříve, než dojde k naplnění jejích podmínek. To by mohlo být klíčové, protože amerického prezidenta Joea Bidena čeká koncem roku tvrdý volební boj proti bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi, jehož podpora ukrajinské věci není tak silná jako Bidenova.
Klesající vliv
Na summit byli pozváni lídři z více než 10 dalších zemí, včetně rozvíjejících se ekonomik, jako je Indie, Jihoafrická republika a Brazílie.
Podle Alberta Bradaniniho, předsedy Centra pro studium současné Číny v Itálii, vnímá skupina G7, zejména Spojené státy, sama sebe jako upadající.
»Skupina států G7 nepředstavuje více než 10 % světové populace, její ekonomiky stagnují a mají nižší míru růstu než rozvíjející se země. Jejich chorobné nároky jsou patrnější než kdy jindy,« uvedl Bradanini.
»Pozvat na summit G7 pouze několik zemí BRICS (zkratka pro mechanismus spolupráce rozvíjejících se trhů, který původně zahrnoval Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku) byla velká chyba,« uvedl v písemném rozhovoru pro agenturu Xinhua Vito Petrocelli, prezident italského BRICS Institute. »Západ dal tímto způsobem jasně najevo, že má zájem spíše o kalení vztahů mezi zeměmi BRICS než o skutečnou spolupráci s nimi.«
Agenda skupiny G7 je sledem improvizovaných opatření, uvedl Petrocelli a dodal, že pokaždé jejich kroky poškozují pravidla, jako je volný trh, který propagují.
Rozdělená aliance
Před několika dny se konaly volby do Evropského parlamentu 2024, během nichž německé a francouzské vládní strany utrpěly těžkou porážku: Sociálnědemokratická strana německého kancléře Olafa Scholze zaznamenala během voleb rekordně nízký počet hlasů. Francouzský prezident Emmanuel Macron musel riskovat a vyhlásit nové parlamentní volby poté, co utrpěl ztráty ve prospěch krajně pravicové opozice.
Britský premiér Rishi Sunak minulý měsíc vyhlásil předčasné parlamentní volby na 4. července, protože Konzervativní strana čelí těžkému boji o prodloužení své 14leté vlády. Kanadský prezident Justin Trudeau, který je zapleten do řady skandálů, bude pravděpodobně hostitelem příštího ročníku summitu G7 uprostřed náročné volební kampaně. V Japonsku se Fumio Kišida dočkal poklesu své podpory na historické minimum pouhých 16 %.
Minulý týden však arcikonzervativní uskupení Bratři Itálie italské premiérky Giorgie Meloniové zvýšilo svůj podíl hlasů ve volbách do Evropského parlamentu na 29 procent, což posílilo její postavení doma i v zahraničí, a Meloniová se tak mohla pochlubit, že Itálie »má nejsilnější vládu v G7«.
Oreste Massari, profesor politologie na římské univerzitě Sapienza, řekl agentuře Xinhua, že vzestup Meloniové je důsledkem celkového vzestupu úspěchů pravicových a nacionalistických stran v celé Evropě i mimo ni.
Meloniová prosazuje priority, které jsou v Itálii důležité, včetně migrace a africké problematiky. »Matteiho plán«, italský oficiální projekt, prosazovala Meloniová během rozhovorů s prezidentem Bidenem a jeho cílem je přetvořit strategii Itálie vůči africkému kontinentu.
Spory o umělou inteligenci a potraty
V komuniké bylo zmíněno, že skupina bude prosazovat “bezpečnou, zabezpečenou a důvěryhodnou umělou inteligenci”, a přislíbila zintenzivnit úsilí o zvýšení spolupráce mezi přístupy k řízení umělé inteligence.
Skupina zdůraznila dopad umělé inteligence na vojenskou oblast a uvedla, že by mělo být zajištěno, aby vojenské využívání umělé inteligence bylo odpovědné.
Zatím se však rozcházejí v názoru na to, jak toho dosáhnout. Podle četných zpráv v médiích jsou evropské země G7 nakloněny přísnější regulaci, zatímco Spojené státy upřednostňují přístup založený na trhu.
Zdá se, že lídři odložili definitivní rozhodnutí o souboru pravidel týkajících se tohoto tématu až na příští summit, který se uskuteční příští rok v Kanadě.
Potraty se ukázaly jako jedna z klíčových sporných otázek mezi členskými státy, přičemž Francie a Kanada zaujaly progresivní postoj, zatímco italská pravicově orientovaná Meloniová prosazovala konzervativnější přístup.
Zatímco loňský summit G7 v Japonsku obsahoval závazek zajistit bezpečný a legální přístup k potratům, je pozoruhodné, že v letošním závěrečném komuniké slovo »potrat« vůbec nezaznělo.
(Xinhua)