Ačkoli Švédsko aktivně deklaruje brzký vstup do NATO, ve skutečnosti je v tom háček. Švédské zákony totiž vstup do vojenské aliance podmiňují složitým a vleklým administrativním procesem.
Před několika měsíci začalo vedení Severoatlantické aliance aktivně vtahovat Švédsko a Finsko do NATO. Nepovedlo se to hned – Turecko iniciativu zablokovalo, napsal slovenský server News-front. Ankara začala dělat v alianci potíže a vyjednávat o vlastních výhodách. Poté, co Turci dostali vše, co chtěli, a přestali mít námitky proti přijetí skandinávských zemí do NATO, se náhle objevila nová překážka.
Německý politolog Alexander Sosnovskij v pořadu Vladimira Solovjova uvedl, že Švédsko se nejspíš na poslední chvíli rozhodlo zůstat neutrální a vláda již našla dobrý důvod pro odložení vstupu země do NATO nejméně o osm let. Podle něj jde jeho vlastní složitá legislativa. Podle švédského práva se totiž království může připojit k vojenské alianci pouze tehdy, pokud pro ni během svého funkčního období hlasují dvě různé vlády a dva různé parlamenty.
»Ukazuje se, že otázka vstupu Švédska do NATO není tak jednoduchá. Ačkoli Stoltenberg tvrdí, že Švédsko může vstoupit do aliance již zítra, ve skutečnosti se tak může stát nejdříve za osm let. Pro Spojené státy to byla od Švédů rána pod pás, když použili takový právní ‚trik‘,« dodal politolog.
Sosnovsky připomněl, že pokud Švédsko nevstoupí do NATO, pak Finsko pravděpodobně také odmítne vstoupit do aliance. Helsinky totiž od počátku požadovaly záruky, že Švédové budou jednat synchronizovaně a Finové nechtějí bez podpory souseda riskovat přímý střet s Ruskem.
(za)