Hnutí ANO stále drží výrazný náskok před SPOLU, ovšem nejvíce raketový je vzestup popularity hnutí SPD, které kandiduje do Poslanecké sněmovny s podporou stran Trikolora, Svobodní a PRO. Podle květnového modelu agentury NMS Market Research by národně-konzervativní kandidátka získala téměř 14 % hlasů.
»Květnový volební model NMS dopadl nejlépe pro SPD, kterému se podařilo udržet si vysokou podporu z dubna. Po podpisu memoranda s Trikolorou, Svobodnými a PRO se z SPD stává hlavní protestní alternativa. Posilování SPD znamená zásadní ohrožení pro šance Motoristů a STAČILO!. Případné propadnutí hlasů obou menších stran by zavařilo hnutí ANO, jehož představitelé se nechali slyšet, že si koalici s SPD moc představit neumí. ANO by v takovém případě zůstaly pouze dvě možnosti – menšinová vláda s tolerancí SPD nebo koalice s některou ze současných vládních stran,« komentovala aktuální model politická analytička NMS Market Research Tereza Friedrichová.
Vítězné ANO by podle agentury získalo 30,3 procenta hlasů, následováno je vládní koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), které by dle průzkumu dalo hlas 21,7 % voličů. Za třetí SPD (13,7 %) je hnutí STAN, jež zjevně oslabuje.
Šéf jihomoravské PRO Michal Hašek to okomentoval na svém Facebooku s citací předsedy Víta Rakušana, který se nechal slyšet, že kdyby měli Starostové pod 10 procent, rezignoval by. »Výzva přijata. Máme na to 141 dnů,« napsal emeritní hejtman Jihomoravského kraje.
Poslední stranou, která by v květnu překonala pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, jsou Piráti se ziskem 6,1 % hlasů. Oproti dubnu se jejich výsledek téměř nezměnil.
Naopak těsně pod pětiprocentní hranicí by skončili Motoristé sobě i hnutí STAČILO, ovšem potenciál hovoří o tom, že oba subjekty mají šanci v říjnu ve sněmovních lavicích zasednout. Hůře už jsou na tom Sociální demokracie a hnutí Přísaha senátora Roberta Šlachty.
Voleb by se v květnu zúčastnilo 56,8 % oprávněných voličů. Volební účast v průběhu několika posledních měsíců osciluje přibližně o 9 procentních bodů níže, než byla reálná účast ve volbách do Sněmovny v roce 2021 (65,4 %). »Děje se tomu tak především proto, že do volebního modelu vstupuje velké procento váhajících voličů,« vysvětluje NMS.
(pk)