Tento týden proběhl v Bruselu summit Evropské unie, který na tamní poměry skončil nečekaně brzy a ještě k tomu prakticky bez výsledků. Na summitu se vlastně odehrála pouze jediná »podstatná událost«. Na přibližně 3,5 hodiny, včetně uvítacího ceremoniálu, fotografování a tiskové konference, se ho zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. Ten na něm zakončil bleskovou cestu po Evropě, při níž absolvoval řadu setkání s evropskými lídry, přičemž cílem cesty bylo rozšířit nabídku zbraní, které Západ předává Kyjevu. Pokud možno i o letadla.
»Pane prezidente Zelenský, přeji vám a vašemu týmu bezpečný návrat zpět na Ukrajinu,« řekl Michelův mluvčí Barend Leites po společné tiskové konferenci ukrajinského prezidenta s šéfy Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a Evropské rady Charlesem Michelem, jenž tiskovou konferenci, kterou živě přenášela tisková služba Evropské rady, vedl.
Summit EU měl být dvoudenní, ale Evropská rada nedlouho po vystoupení Zelenského oznámila, že se druhý den už konat nebude. Kromě situace na Ukrajině přitom měli vedoucí představitelé EU jednat o zvýšení konkurenceschopnosti unijní ekonomiky a o boji proti migraci, ale diskuse o těchto tématech skončila bez praktických výsledků. Je tedy zřejmé, že summit byl uspořádán pouze za účelem přijetí ukrajinského prezidenta v Bruselu.
A přesně tak to nějak také dopadlo. Vyrojilo se mnoho mlhavých frází o možnostech/nemožnostech Evropské unie, projevily se ale také některé zajímavé rozpory, které mezi sebou mají jednotlivé země s »velmocenským komplexem« v rámci EU. Pojďme si nejprve shrnout, co si Zelenský z Bruselu »odnesl«:
Stíhačky zatím ve vzduchu: Už před summitem Zelenský vystoupil s projevem v Evropském parlamentu, jehož šéfka Roberta Metsolaová již dříve vyzvala země EU, aby Ukrajině předaly vojenská letadla a systémy dlouhého doletu. Podobně se vyjádřil i Michel. Von der Leyenová zase upozornila, že rozhodnutí o dodávkách zbraní se nepřijímají na úrovni EU, ale v jednotlivých státech společenství. »Jedná se o suverénní rozhodnutí, EU pouze zajišťuje koordinaci,« řekla.
Diplomatický zdroj agentury TASS v Bruselu mezitím před summitem uvedl, že na summitu nebude přijato žádné rozhodnutí o předání letounů Kyjevu, diskuse o praktických operačních rozhodnutích bude v NATO pokračovat během zasedání aliančních ministerstev obrany 14. – 15. února v Bruselu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek na brífinku na závěr summitu potvrdil, že stíhačky nebudou v žádném případě Kyjevu dodány v nejbližších týdnech.
Zásoby munice vyčerpány: Země Evropské unie se nedohodly ani na návrhu společného nákupu munice pro Ukrajinu. »Jednali jsme o dodávkách munice, kterou Ukrajina nyní nutně potřebuje. Některé země na náš návrh nereagovaly kladně,« uvedl po summitu polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle něj by »společné zadávání veřejných zakázek, společné objednávky byly v zájmu všech zemí EU, NATO i Ukrajiny«.
»Ale stejně jako se na začátku zdálo, že diskuse o tancích je nemožná, stejně jako byla odsunuta diskuse o Patriotu, tak si myslím, že se na příštím summitu EU k tématu munice rychle vrátíme,« řekl.
Představitelé evropských institucí a vedoucí představitelé EU opakovaně prohlásili, že po pomoci Ukrajině se zásoby zbraní ve společenství vyčerpaly. Země Evropské unie proto podle Michela připraví do příštího summitu EU v březnu průmyslový plán na zvýšení zásob munice.
Peníze neznámo kde: Právní služba Evropské unie fakticky potvrdila, že nikdo neví, kde se nachází 86 % »zmrazených« aktiv ruské centrální banky, jejichž celkový objem odhaduje na 258 miliard dolarů. Z této částky se dosud podařilo nalézt nejvýše 36,4 miliardy dolarů, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na dokument připravený pro summit v Bruselu. Účastníci summitu ale potvrdili svůj závazek rozšířit finanční pomoc Ukrajině.
Sankce, sankce sankce… Šéfové států a vlád EU ve svém prohlášení ze summitu uvedli, že se budou snažit zvýšit sankční tlak na Rusko. »EU bude po konzultaci s mezinárodními partnery podporovat a usilovat o další zvýšení kolektivního tlaku na Rusko. EU je připravena pokračovat v posilování svých restriktivních opatření v úzké koordinaci a spolupráci s globálními partnery. Opatření proti obcházení sankcí budou posílena,« uvádí se v prohlášení. V dokumentu se zdůrazňuje, že »EU bude Ukrajině poskytovat neochvějnou podporu tak dlouho, jak bude třeba«. Každý ale má o tom, jak to bude fungovat, přeci jenom trochu jiné představy…
Rozkol v rodině aneb Italská černá ovce
Italská premiérka Giorgia Meloniová nedlouho po summitu prohlásila, že doufá, že dodávka systému protivzdušné obrany SAMP-T Kyjevu, na níž spolupracují Řím a Paříž, bude oficiálně oznámena »v nejbližších dnech«. »Myslím, že v příštích dnech budeme moci konečně oznámit, že jsme připraveni SAMP/T dodat,« řekla v pátek na tiskové konferenci po summitu EU v Bruselu a promluvila také o své chystané návštěvě Kyjeva.
Není se co divit. Italská »velmocenská politika« totiž byla v rámci summitu provokativně odsunuta na vedlejší kolej – premiérka totiž vlastně vůbec nebyla zapojena do hry.
»Myslím, že Macronovo pozvání Zelenského do Paříže bylo nevhodné. Musíme být jednotní,« řekla Meloniová. Den předtím, než Zelenský na pozvání Evropské rady přijel do Bruselu, totiž jednal v Paříži s Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem, což Itálie vnímala jako »vyloučení« Říma. »Myslím, že naší silou v této věci je společenství a jednota, a rozumím vnitropolitickým otázkám,« dodala pro Politico Meloniová a server připomíná také negativní reakci Itálie na to, že i pro jednání s Washingtonem »se vybrali« pouze zástupci Německa a Francie. »Je to iniciativa dvou zemí, nikoliv evropská iniciativa. Kdyby Itálie udělala totéž, byla by obviněna ze suverénního jednání a protievropskosti. Byli bychom postaveni před soud,« uvedl k francouzsko-německé cestě do Washingtonu italský ministr financí Giancarlo Giorgetti.
Podle jedné verze je za celým vzrůstajícím napětím mezi Francií a Itálií fakt, že zvolení Meloniové zrovna nebylo po chuti bruselským úředníkům, a to především kvůli jejímu odmítavému postoji k migraci. Macron ale v pozdějším rozhovoru s novináři odmítl Meloniové přímo odpovědět. Tvrdil však, že Francie a Německo mají, co se týče Ukrajiny, »v této otázce už osm let zvláštní roli« s odkazem na Minské dohody, které ale přitom zatvrzele odmítaly respektovat.
Podle některých analytiků pak setkání francouzského prezidenta a německého kancléře se Zelenským svědčí o roztříštěnosti Evropy a ve skutečnosti ukazuje, že Paříž a Berlín jsou »nejslabším článkem« evropské podpory Ukrajiny. »Historie se opakuje a bohužel Evropu ničemu nenaučí. Když je třeba demonstrovat maximální jednotu, evropské metropole opět vystupují před Zelenským na vlastní pěst,« napsal například komentátor deníku Messagero Marco Ventura.
Autor konstatuje, že třístranné večerní setkání posloužilo ke zdůraznění francouzsko-německého vůdcovství, což je však iluze na pozadí časté převahy Berlína v ekonomických otázkách a také v kontextu rostoucí osy Washingtonu s Polskem a pobaltskými státy, které jsou hlavními oporami vojenské opozice Kyjeva vůči Rusku… Napsal také, že Zelenský věnuje pozornost právě Berlínu a Paříži, protože »tyto evropské metropole jsou k ukrajinskému boji nejchladnější«.
3,5 hodiny slávy
Jak již bylo zmíněno, od chvíle, kdy Zelenský dorazil do budovy Evropské rady, do ukončení jeho účasti na summitu uplynulo přibližně 3,5 hodiny. Na uvítacím ceremoniálu se všemi lídry 27 zemí EU se Zelenský dočkal potlesku vestoje, kterého se zdrželi pouze maďarský premiér Viktor Orbán a rakouský kancléř Karl Nehammer. Požádal o zbraně a bylo mu pouze jasně řečeno – pokračuj… A nijak jinak to ani dopadnout nemohlo. Kdyby si totiž Ruskové mysleli, že je přítomnost Zelenského na různých podobných PR akcích skutečně nezbytná, neměl by šanci ani opustit Kyjev. Jenže na podobné divadlo by se našlo náhradníků dost a o dodávkách zbraní se diskutuje úplně někde jinde. No a Evropská unie? Ta je jen jakýmsi prostředníkem, na kterém ovšem leží veškeré náklady. A nějaký rozkol uvnitř? Ano, existuje, ale je to pouze »vnitrounijní« rozkol, žabomyší válka, která nebude mít na směřovaní zahraniční politiky Evropské unie pražádný vliv, protože to dávno nejsou státy EU, které onu politiku řídí, maximálně se jí snaží občas trochu korigovat.
Takže ano, časem nejspíš i na ty stíhačky dojde, stejně jako po vleklém nátlaku došlo na tanky. Pochopitelně ale stejně jako u tanků nedojde na dodávky těch »made in USA«, ale na ty »made in EU«. Oni totiž výrobci ve Spojených státech neradi ve zprávách sledují, jak jejich produkty vybuchují či padají z oblohy, hůř se to pak prodává…
Tomáš Cinka