Home Zahraničí Británie chce vydat Assange do USA, investigativnímu novináři tam hrozí 175 let...

Británie chce vydat Assange do USA, investigativnímu novináři tam hrozí 175 let vězení

Julian Assange FOTO – ČTK/AP

Britská ministryně vnitra Priti Patelová dnes dala souhlas s vydáním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Assange je v USA stíhán v souvislosti s údajnými 18 trestnými činy, včetně špionáže. Proti nynějšímu rozhodnutí se odvolá, oznámila na twitteru organizace WikiLeaks.

Assangeův server WikiLeaks mimo jiné zveřejnil v roce 80 000 tajných zpráv z Afghánistánu, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. Dokumenty svědčily o sílícím a lépe organizovaném povstání Tálibánu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích americké CIA v zemi. Bílý dům zveřejnění zkritizoval. Poté zveřejnil kolem 400 000 tajných amerických dokumentů o válce v Iráku, které přinesly důkazy o spáchaných válečných zločinech.

Na internet jeho prostřednictvím pronikly i nelichotivé úsudky amerických diplomatů o osobnostech světové politiky. Bílý dům únik informací odsoudil. Důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě z let 1966 až 2010 server postupně dával na internet až do září roku 2011.

Spojené státy proto už dlouho usilují o možnost jeho souzení a podle mnohých i exemplární potrestání. V případě odsouzení by Assangeovi v USA hrozilo až 175 let vězení, tvrdí jeho právníci. Assange svou vinu popírá a mimo jiné se hájí tím, že jednal jako novinář a že je chráněn prvním dodatkem americké ústavy, která zaručuje svobodu projevu. Je rovněž přesvědčen, že jej americká prokuratura stíhá z politických důvodů.

Britské ministerstvo vnitra nicméně dnes uvedlo, že »soudy ve Spojeném království nedospěly k tomu, že by vydání pana Assange do Spojených států bylo v rozporu s jeho lidskými právy, včetně práva na spravedlivý proces a svobodu projevu«. Britské soudy prý očekávají, že ve Spojených státech bude s Assangem náležitě zacházeno a že americké justiční orgány budou brát ohledy na jeho zdravotní stav.

Ještě v lednu 2021 britský soud rozhodl, že Assange by neměl být vydán do USA, protože by vzhledem ke svému křehkému duševnímu zdraví mohl spáchat sebevraždu v případě, kdy by tam byl odsouzen a držen ve vězení s nejvyšší ostrahou. Odvolací soud ovšem v prosinci téhož roku toto rozhodnutí zrušil poté, co americká strana dala záruky ohledně zacházení s Assangem, včetně toho, že by si trest v případě odsouzení mohl odpykat v rodné Austrálii.

Podle lidskoprávní organizace Amnesty International by ale vydání Assange do USA přesto znamenalo »velké nebezpečí«. Generální tajemnice AI Agnès Callamardová uvedla, že ujištění americké strany, že by Assange nebyl držen na samotce, nelze vzhledem ke zkušenostem z minulosti věřit.

Nicméně letos v dubnu britský soud vydání povolil. Konečné slovo ovšem náleželo ministerstvu vnitra. Agentura AP dnešní rozhodnutí ministryně Patelové označila za velký okamžik v Assangeově dlouholeté bitvě s cílem vyhnout se vydání do USA, nemusí však znamenat její konec, protože má 14 dnů na odvolání.

»Dneškem boj nekončí. Je to jenom začátek nové právní bitvy. Odvoláme se, tak jak nám to právní systém umožňuje,« uvedla nezisková organizace WikiLeaks na twitteru. Assangeova manželka Stella dnešek označila za »temný den pro svobodu tisku a britskou demokracii«. »Cesta k Julianově svobodě je dlouhá a křivolaká,« uvedla a dodala, že je trestán za to, že »dělal svoji práci«.

Výběr hlavních událostí v kauze WikiLeaks a Juliana Assange

Prosinec 2006 – Vznikl portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat (například údajů o velkých firmách).

26. července 2010 – Server zveřejnil 80 000 tajných zpráv z Afghánistánu, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. Dokumenty svědčily o sílícím a lépe organizovaném povstání Tálibánu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích americké CIA v zemi. Bílý dům zveřejnění zkritizoval.

23. října 2010 – Portál WikiLeaks zveřejnil kolem 400 000 tajných amerických dokumentů o válce v Iráku, které přinesly důkazy o spáchaných válečných zločinech.

28. listopadu 2010 – Na internet pronikly první nelichotivé úsudky amerických diplomatů o osobnostech světové politiky z archivu WikiLeaks. Bílý dům únik informací odsoudil. Důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě z let 1966 až 2010 server postupně dával na internet až do 2. září 2011.

18. listopadu 2010 – Švédsko vydalo na Assange mezinárodní zatykač kvůli údajnému znásilnění a sexuálnímu obtěžování ze srpna 2010.

7. prosince 2010 – Assange na žádost Švédska zatkla v Londýně policie a soud na něj uvalil vazbu.

14. prosince 2010 – Londýnský soud nařídil propustit Assange na kauci 240 000 liber (7,1 mil. Kč). Assange pak žil prakticky v domácím vězení v domě svého stoupence v hrabství Norfolk.

30. května 2012 – Britský nejvyšší soud rozhodl, že Assange může být vydán do Švédska. Assange soud požádal o nové projednání případu, jeho žádost však byla v červnu zamítnuta.

19. června 2012 – Assange požádal na ekvádorské ambasádě v Londýně o politický azyl.

16. srpna 2012 – Ekvádor se rozhodl udělit Assangeovi na svém londýnském velvyslanectví politický azyl.

16. července 2014 – Švédský soud potvrdil platnost zatykače na Assange, verdikt později potvrdil i švédský nejvyšší soud.

13. srpna 2015 – Švédsko kvůli promlčení odložilo vyšetřování některých sexuálních deliktů, kterých se Assange údajně dopustil.

19. května 2017 – Švédská prokuratura zastavila předběžné vyšetřování Assange v případu údajného znásilnění.

11. ledna 2018 – Assange dostal ekvádorské občanství.

6. února 2018 – Londýnský soud rozhodl, že britský zatykač na Assange zůstává v platnosti a není v rozporu s veřejným zájmem.

2. dubna 2019 – Ekvádorský prezident Lenín Moreno obvinil Assange z porušování podmínek azylu na velvyslanectví poté, co Assange zveřejnil na WikiLeaks fotografie Morena a jeho rodiny a připojil se údajně ke kampani vedené bývalým prezidentem Rafaelem Correou, která prý měla destabilizovat Ekvádor.

11. dubna 2019 – Assange byl po vyhoštění z ekvádorské ambasády zatčen. Policie ho zadržela na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti s údajným znásilněním ve Švédsku. Londýnský soud ho pak shledal vinným z porušení podmínek kauce a do dalšího stání u soudu vyšší instance ho poslal do vazby. Americké ministerstvo spravedlnosti Assange obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládních počítačů.

1. května 2019 – Assange byl v Británii odsouzen k trestu 50 týdnů odnětí svobody za porušení podmínek kauce. O den později začal britský soud projednávat jeho vydání do USA.

20. května 2019 – Švédská prokuratura oznámila, že požádala o formální zadržení Assange kvůli obvinění ze znásilnění.

23. května 2019 – Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo Assange z dalších téměř dvou desítek trestných činů. Assange podle obvinění ohrozil národní bezpečnost USA nezákonným zveřejněním tajných dokumentů, včetně jmen tajných zdrojů.

11. června 2019 – Spojené státy formálně požádaly Británii o vydání Assange. Pro americké úřady je špion a v zemi mu hrozí trest vězení až 175 let.

19. listopadu 2019 – Švédská prokuratura kvůli promlčení zastavila předběžné vyšetřování Assange.

24. února 2020 – Britský soud začal jednat o americké žádosti o vydání Assange. Extradiční proces byl později odložen kvůli koronaviru.

4. ledna 2021 – Britský soud rozhodl, že Assange by neměl být vydán do USA. Soudkyně Vanessa Baraitserová na základě posudku o jeho křehkém duševní zdraví své rozhodnutí zdůvodnila obavou, že Assange by mohl spáchat sebevraždu. USA se proti rozhodnutí odvolaly.

6. ledna 2021 – Britský soud zamítl žádost Assange o propuštění z vazby na kauci.

26. července 2021 – Správní soud v Ekvádoru potvrdil odebrání občanství Assangeovi. Australan se odvolal, podle jeho právníka nebylo během procesu dostatečně zaručeno právo na obhajobu, neboť se nemohl účastnit soudního stání, a to ani na dálku skrze videopřenos.

27. října 2021 – V Londýně začal odvolací soud ohledně případného vydání Assange do USA. Podle jeho právníka riziko jeho sebevraždy po vydání do USA trvá.

12. listopadu 2021– Assange dostal povolení oženit se ve věznici s právničkou Stellou Morisovou. Mají už spolu dva syny. Assange se s Morisovou oženil letos 23. března. Obřad se odehrál během návštěvních hodin věznice Belmarsh. Účast fotografů a novinářů věznice z bezpečnostních důvodů odmítla.

10. prosince 2021 – Britský odvolací soud otevřel cestu k vydání Assange do USA, když zrušil odmítavé stanovisko soudu nižší instance, podle kterého je Assangeovo psychické zdraví příliš křehké na to, aby byl schopen zvládnout podmínky panující v americkém vězeňském systému.

24. ledna 2022 – Assange uspěl u vrchního soudu v Londýně a mohl se odvolat k britskému nejvyššímu soudu. Tento soud se v polovině března odmítl jeho případem zabývat, protože prý »nevznesl žádný sporný právní bod«.

20. dubna 2022 – Britský soud povolil vydání Assange do USA.

17. června 2022 – Souhlas s Assangeovým vydáním udělilo dnes britské ministerstvo vnitra.

(ici, čtk)

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here