Blíží se Velikonoční svátky a spousta lidí se opět ptá, kdy mají obchody otevřeno a kdy naopak zůstanou zavřeny. Zmatek do otevírací doby vnesl zákon předložený skupinou senátorů ČSSD v roce 2015, který určil sedm státních svátků, kdy prodejny nad 200 metrů čtverečních nesmí otevřít. To chtějí nyní změnit poslanci ODS, kteří navrhují zmíněný zákon zrušit.
Nyní platný zákon zakazuje prodejnám nad 200 metrů čtverečních prodávat na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít obchody otevřeno do 12 hodin. Poslanci ODS Pavel Staněk a Jan Bureš ho navrhují zrušit. Takový zákaz podle nich zasahuje do svobody podnikání. »Zrušovaná právní úprava zasahuje do práva na podnikání, do svobody podnikání, a klade na podnikatele další omezení, jež není nezbytné, a to v situaci, kdy jsou podnikatelé stiženi již tak neúměrným množstvím povinností, které činí svobodné podnikání v České republice stále méně atraktivním,« uvedli navrhovatelé v důvodové zprávě. Od zrušení zákona si slibují příznivý dopad na podnikatele i státní rozpočet.
Předloha nemá jednoznačnou podporu v řadách stran vládní pětikoalice. Zásadně proti jsou lidovci. »Já to musím jednoznačně odmítnout. KDU-ČSL nikdy pro toto ruku nezvedne,« řekl ČTK ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), kterého předložení návrhu překvapilo. Nynější, podle něho minimalistickou verzi omezení, prosadili v minulosti i lidovečtí politici. »Za nás je to minimum, my bychom spíše byli ochotni uvažovat o nějakém rozšíření, ale v tuto chvíli nic takového nemáme v úmyslu,« podotkl Výborný. Osobně soudí, že postup poslanců ODS nerespektuje koaliční smlouvu.
Odmítavě se ke zrušení zákona staví i vládní Piráti, návrh může počítat s podporou poslanců TOP 09 i hnutí STAN.
Otázkou zatím je, jak se k předloze postaví zákonodárci hnutí ANO, kteří hlasovali proti zákonu omezujícímu prodejní dobu o svátcích.
S návrhem zákona přišli v roce 2015 senátoři zastoupení senátorem ČSSD Františkem Bublanem. Zákaz prodejů se předtím asi deset let snažily prosadit odbory. »Sociální dopady budou příznivé, neboť lidé budou mít více volného času, aby se mohli věnovat své rodině a koníčkům, na což klade Evropská unie zvýšený důraz. Pracovní život by neměl negativně zasahovat do rodinného a osobního života,« napsali tenkrát senátoři do důvodové zprávy.
Vstřícné gesto vůči zaměstnancům
Pro schválení zákona v roce 2016 hlasovalo ve Sněmovně 90 poslanců, hlavně sociální demokraté, komunisti, lidovci i část poslanců bývalého hnutí Úsvit.
»Bude to vstřícné gesto zejména vůči zaměstnancům, kteří v těchto supermarketech pracují. Tento návrh zákona podpořím, přestože si myslím, že by mohl být mnohem širší, že by klidně tato regulace mohla být vztažena i na dny, které jsou dny volna, tedy třeba na neděle. Ale i v této podobě si myslím, že půjde o první krok, který bude vstřícným gestem Poslanecké sněmovny vůči zaměstnancům a vůči určité úctě k práci, kterou odvádějí,« uvedl tehdejší poslanec KSČM Stanislav Grospič.
Naopak poslanci ANO, ODS, TOP 09 i někteří nezařazení hlasovali proti. Proti přijetí zákona hlasovali tehdy i nynější předseda SPD Tomio Okamura a předseda jeho poslaneckého klubu Radim Fiala.
»Pokud je někdo ochoten nakupovat a někdo jiný pracovat, neměl by stát mluvit do toho, jak se mezi sebou dohodnou,« uvedl Okamura. Vadilo mu také, že zákaz je selektivní. »Znamená to, že jít nakupovat v menším krámu s luxusní módou anebo šperky a prodávat tam, je povolená sváteční činnost, a naopak prodávat nebo kupovat potraviny v levném velkém supermarketu je proti Bohu a rodině? Člověk se musí ptát, v jaké hlavě se takové nápady rodí,« prohlásil při schvalování zákona Okamura.
Nynější zákaz prodeje se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích. Zákaz se naproti tomu týká i bazarů, zastaváren a výkupen odpadu. Obchody jsou o svátcích uzavřené v řadě evropských zemí.
Aktuální poslanecký návrh dostane k projednání vláda. Bez ohledu na její stanovisko by se jím pak měla zabývat Sněmovna.
(jad)