Čipy jako na houpačce aneb Excesy globálního trhu umocněné snahou USA o hegemonii

Poptávka po polovodičích v době pandemie prudce rostla a tržby firem i ceny jejich akcií vystoupily na maxima. Probíhal boj o dodávky a panovaly naděje, že by se růst mohl udržet i několik let. Již nyní se ale situace mění a výrobci čipů čelí obvyklému problému, kterým je spojení růstu zásob a poklesu poptávky. Začíná být zřejmé, že rekordní růst by mohl vystřídat nejhorší pokles za deset a možná i více let. Píše o tom agentura Bloomberg.

Je to dilema staré jako počítačový věk. Postavit závod na výrobu čipů trvá roky a ne vždy zahájí výrobu v době, kdy je to nejvíce potřeba. V posledních letech byl problémem nedostatek nabídky. Ještě v tomto čtvrtletí si výrobci automobilů a někteří další zákazníci stěžovali, že stále nemají dostatek elektronických součástek.

U největších výrobců čipů se však situace rychle obrací. Firmy jako Nvidia hlásí více než 40procentní meziroční pokles u hlavních oblastí podnikání. Micron Technology varoval, že poptávka se v mnoha oblastech rychle vytrácí. Údaje čínské vlády z tohoto týdne pak ukázaly, že produkce integrovaných obvodů se po silném loňském růstu letos v červenci propadla o 17 procent.

Zrádnost polovodičového cyklu se naplno projevila, když americký prezident Joe Biden ve zvrácené snaze zajistit hegemonii USA v této oblasti podepsal zákon o podpoře domácí výroby čipů za 52 miliard dolarů (1,3 bilionu korun). Stalo se tak přitom v den, kdy největší americký výrobce paměťových čipů Micron investorům oznámil, že poptávka slábne.

Výpadek poptávky začal u počítačů

Prvními posly toho, že se blíží horší časy, se stali výrobci osobních počítačů, jedni z největších odběratelů mikročipů. Podle organizace Mercury Research klesl odbyt procesorů pro stolní počítače ve druhém čtvrtletí na nejnižší úroveň téměř za 30 let. Celkové dodávky procesorů zaznamenaly největší meziroční propad zhruba od roku 1984. To je bolestivé vystřízlivění po pandemii, kdy trend práce z domova povzbudil poptávku po osobních počítačích a dalším zařízení. Výrobci čipů spěchali, aby udrželi krok se záplavou objednávek a problémy v dodavatelském řetězci způsobily, že zákazníci byli ještě zoufalejší. Výrobci elektroniky tak byli ochotni nakupovat čipy za jakoukoliv cenu.

Nyní spotřebitelé snižují nákupy drahých položek, což vede ke stejnému rozhodnutí také odběratele čipů. To vytváří situaci, které se v odvětví říká korekce zásob. Poslední takový pokles nastal v roce 2019. Obvykle sice netrvá dlouho, tentokrát se však očekává, že kvůli oslabení globální ekonomiky bude obzvláště silný. Pokud se ale korekce zásob uskuteční ve stejnou dobu, kdy ekonomika sklouzne do recese, nezaznamená odvětví rychlé oživení jako po posledním propadu.

Analytik společnosti Citigroup Christopher Danely očekává, že pokles v tomto odvětví bude tentokrát nejhorší nejméně za posledních deset let, možná i za dvacet. Je podle něj pravděpodobné, že problémy pocítí každá firma a každá kategorie čipů.

Místo konkurence firem souboj mezi státy

Jedním z neobvyklých faktorů je tentokrát rozsáhlá snaha vlád dotovat nové továrny a vybavení – od Spojených států přes Evropu a Čínu až po Japonsko. Firmy jako Intel lobbovaly za přijetí amerického zákona o čipech s argumentem, že Spojené státy musejí být konkurenceschopnější vůči asijským výrobcům.

Asociace výrobců čipů SEMI uvádí, že letos bude zahájeno 24 nových projektů výstavby velkých závodů. To je nad ročním průměrem v období od roku 2014, který činí 20 projektů. Celkové výdaje na vybavení by letos měly dosáhnout 117,5 mld. USD, což je o 15 % více, než kolik činil rekord z loňského roku. V příštím roce se tyto výdaje zvýší na 120,8 mld. USD, předpovídá SEMI.

»Dříve to byla soutěž mezi společnostmi. Nyní je to, kvůli strategické důležitosti, soutěž mezi státy. Je to závod mezi Čínou a USA,« řekl analytik společnosti Northland Securities Gus Richard.

Hrozí snížení efektivity a narušení dodavatelských řetězců

Podnikání ve výrobě čipů je velmi nejisté kvůli obrovským počátečním nákladům. Závod za 20 mld. USD musí být v nepřetržitém provozu 24 hodin denně, aby se investice vrátila do několika let, než bude zastaralý. Tak rozsáhlé investice snížily počet společností se špičkovou technologií na méně než pět. A pouze tři – Samsung Electronics, Taiwan Semiconductor Manufacturing a Intel – mají většinový podíl na výrobě. Tyto firmy si vybudovaly dominantní postavení díky tomu, že lépe než jejich konkurenti pochopily vývoj v odvětví. Ve správný čas přidaly výrobní linky a maximálně zefektivnily dodavatelské řetězce. Tlak na budování výroby čipů v USA a v Evropě, která má být alternativou k výrobě v Asii, by však mohl tuto snahu o efektivitu narušit.

(ici)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy