Centrální bankéři podle očekávání snížili o půl procentního bodu všechny tři úrokové sazby. Po dnešním jednání bankovní rady České národní banky to na jejím webu zveřejnil ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní sazba, od níž se se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů, se tak dostala na 5,25 procenta.
Lombardní sazbu, za kterou si půjčují obchodní banky od ČNB, snížila centrální banka na 6,25 %. Diskontní sazbu, která se týká například penále za nesplácené úvěry, pak ČNB upravila směrem dolů na 4,25 %. Pro tato rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
Podle bankovní rady byla v zemi obnovena cenová stabilita. Přesto bankéři nadále ve výhledu spatřují »mírně proinflační rizika«. Proto považují »za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a k dalšímu snižování sazeb přistupovat velmi opatrně«.
Ekonomika se podle bankovní rady odrazila ode dna
Tuzemská ekonomika se podle bankovní rady na konci loňského roku odrazila ode dna a růst pokračoval i na začátku letošního roku. »K meziročnímu růstu přispěla jak zahraniční poptávka, tak spotřeba domácností. S poklesem inflace totiž dochází k obnovování růstu reálných příjmů domácností. To se projevuje ve zlepšujícím se sentimentu domácností, který se v dubnu dostal poprvé nad svůj dlouhodobý průměr,« uvádí bankovní rada ve svém prohlášení.
Ekonomika se ale podle analýz nadále pohybuje pod svým potenciálem a poptávka z domácí i zahraniční ekonomiky zůstává slabá. Poptávku zčásti tlumí přísná měnová politika, připouštějí centrální bankéři. Domácí a v menší míře i zahraniční poptávku podle nich zmírňuje také zvýšená tvorba úspor z důvodu opatrnosti domácností i atraktivního zhodnocování vkladů. Všímají si také toho, že růst nominálních mezd v loňském čtvrtém čtvrtletí zpomalil ze 7,1 % na 6,3 %.
Inflace prý moc neporoste
»Naše prognóza předpokládá, že se inflace v následujících měsících lehce zvýší vlivem zdražení pohonných hmot a zmírnění poklesu cen potravin. Ve zbytku letošního roku a dále se ale bude pohybovat v blízkosti 2% cíle. V průměru tak za celý letošní rok dosáhne 2,3 % a v příštím roce 2 %. Jádrová inflace by měla být v letošním roce mírně zvýšená, a to v průměru na úrovni 2,6 %,« předpovídají bankéři.
Hrubý domácí produkt Česka podle jejich prognózy letos vzroste o 1,4 % a v příštím roce o 2,7 %. Postupně prý poroste spotřeba domácností, jejíž úroveň je stále pod předcovidovou úrovní.
(ici)
Růst 1,4 % a v příštím roce o 2,7 %? Za socialismu se tomu říkalo stagnace.