Spotřebitelské ceny u nás v srpnu podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu stouply meziročně o 8,5 procenta. Tempo růstu tak sice zmírnilo z červencových 8,8 %, avšak proti předchozímu měsíci ceny vzrostly o 0,2 %. Nynější snížení meziročního tempa růstu cen přitom rozhodně není důvodem k radosti, neboť v loňském srpnu již inflace vystoupala na 17,2 %!. Znamená to (i když oba výsledky v procentech nelze jen prostě sečíst), že za dva roky u nás ceny stouply zhruba o čtvrtinu. Tento stav přitom zaznamenáváme nepřetržitě již od počátku letošního roku. Navíc, co se týče bydlení a potravin, tedy základních životních potřeb, je dlouhodobý růst cen dokonce mnohem vyšší! Propad kupní síly domácností, který současná vláda nejen neřeší, ale svou fanatickou podporou války na Ukrajině ještě přiživuje, tak zůstává obrovský. Trvale sráží ekonomiku země, o životní úrovni obyvatel ani nemluvě.
»Na vývoj spotřebitelských cen měly v srpnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Ty již tři měsíce po sobě rostly. Nafta se v srpnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala za zhruba 37,40 Kč/l a benzín Natural 95 za 39,40 Kč/l. V případě nafty to byla nejvyšší hodnota od letošního ledna a v případě benzinu Natural 95 dokonce od listopadu loňského roku,« uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Růstu inflace stále dominují ceny za bydlení
Zpomalení meziročního cenového růstu nastalo podle statistiků ve většině oddílů spotřebního koše, bylo však částečně kompenzováno zmírněním poklesu cen v oddíle doprava. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zdražilo maso o 2,7 % (v červenci o 3,2 %), jogurty o 5,7 % (v červenci o 7,4 %), sýry a tvarohy o 2,4 % (v červenci o 5,6 %), vejce o 16,9 % (v červenci o 28,2 %), zelenina o 24,5 % (v červenci o 28,9 %). Ceny mouky klesly v srpnu meziročně o 14 % (v červenci pokles o 9,2 %), polotučného trvanlivého mléka o 12,3 % (v červenci o 4,4 %) a másla o 30 % (v červenci pokles o 26,3 %).
Naopak v oddíle doprava došlo ke zmírnění meziročního cenového poklesu vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly nižší o 9,1 % (v červenci se meziročně snížily o 23,9 %).
Největší vliv na meziroční růst inflace měly v srpnu opět ceny za bydlení. Nájemné z bytu stouplo o 7,6 %, vodné o 16,3 %, stočné o 26,9 %, elektřina zdražila o 23,1 %, zemní plyn o 34,5 %, tuhá paliva o 22,3 % a teplo a teplá voda o 37,3 %. Náklady vlastnického bydlení (takzvané imputované nájemné, v jehož rámci statistici sledují zejména ceny stavebních materiálů, stavebních prací a ceny bytů či domů) se v srpnu zvýšily o 0,4 % (v červenci o 0,9 %).
Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde vzrostly ceny brambor o 63,5 % a cukru o 48,7 %. Dovolené s komplexními službami zdražily o 14,1 %, stravovací služby o 11,6 % a ubytovací služby o 13,1 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly v srpnu proti stejnému měsíci v minulém roce o 9,4 % a ceny služeb se zvýšily o 7,1 %.
Meziměsíčně stouply ceny zboží i služeb
Meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle doprava byl podle statistiků způsoben zejména o 7,7 % vyššími cenami pohonných hmot a olejů. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny a nájemného z bytu shodně o 0,5 %. Vývoj cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák pak byl ovlivněn především růstem cen tabákových výrobků o 1,3 % a vína o 1,1 %.
Ceny zboží úhrnem se v srpnu se zvýšily meziměsíčně o 0,2 % a ceny služeb stouply o 0,3 %.
Jen osm let stačilo na vzrůst spotřebitelských cen o polovinu
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců činila v srpnu 13,6 % (v červenci 14,3 %). Index vývoje cen k průměru roku 2015 dosáhl 149,1 % (v červenci 148,8 %), což znamená, že spotřební zboží a služby u nás za posledních osm let zdražily téměř o polovinu.
Česko ve zdražování dál výrazně převyšuje sousedy
Podle předběžných výpočtů Eurostatu činil v srpnu takzvaný harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v Česku 10,1 %. V eurozóně představoval podle bleskových odhadů Eurostatu 5,3 %, v Německu pak 6,4 % a na Slovensku shodně 9,6 %. Za celou Evropskou unii jsou zatím jen červencové údaje – HICP zde činil 6,1 %. Porovnání v rámci EU celkem názorně ukazuje graf. Česko z něj rozhodně nevychází se ctí…
Ivan Cinka