Začlenění západních letounů do Ozbrojených sil Ukrajiny a zajištění jejich efektivity může trvat roky a nezaručuje úspěch ukrajinské ofenzívy. V článku pro britský časopis The Economist o tom píší Franz-Stephan Gadi z Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně a Michael Kofman, vedoucí programu studia ruských ozbrojených sil v americkém Centru pro námořní analýzy.
»Pro ukrajinské jednotky, které mají potíže s koordinací svých pozemních sil, bude ještě těžší začlenit do svých operací letectvo, které v současnosti nemají. Integrace západních letadel – a Ukrajina očekává, že brzy obdrží americké stíhačky F-16 – a jejich efektivní využití je úkol, který pravděpodobně potrvá roky,« poznamenávají autoři. »Bylo by lehkomyslné příliš věřit v jejich příchod na Ukrajinu. Vlastní letouny nezaručují vzdušnou převahu, kterou není snadné získat na bojišti, kde je moderní protivzdušná obrana v hojném počtu a kde nepřátelské vzdušné síly převyšují ty vaše.«
Autoři článku upozorňují, že úspěch ukrajinských ozbrojených sil nemohou zaručit žádné zbraně, a zdůrazňují potřebu »lepšího výcviku a dlouhodobé podpory Západu«.
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken v rozhovoru pro CNN zveřejněném 23. července uvedl, že Ukrajina obdrží stíhačky F-16, ale jejich dodání potrvá několik měsíců. Podle něj se »proces ohledně letounů F-16 posouvá«. Koordinátor pro strategickou komunikaci v Radě Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby zase dříve uvedl, že Spojené státy hodlají předat Ukrajině stíhačky F-16 do konce roku 2023, ale průběh bojových akcí nezmění.
Problém pro ukrajinské ozbrojené síly
Kofman a Gadi, kteří v červenci navštívili frontové oblasti na Ukrajině, v článku rovněž rozvíjejí tezi, že jednotky AFU »v této fázi« nemohou působit dostatečně soudržně, aby mohly úspěšně provádět rozsáhlé všeobecné vojenské operace. Vojenští experti poznamenávají, že z tohoto důvodu se ofenzívě nedaří prolomit ruskou obranu, v což Kyjev a jeho spojenci původně doufali, a nyní očekávají vyčerpání ruských ozbrojených sil, což by vyžadovalo dlouhodobou podporu ze strany NATO.
»Nové brigády nebyly úspěšné nejen proto, že měly málo času na nácvik koordinovaných akcí, ale také proto, že nebyly vycvičeny v tom, jak mají bojovat. Schopnost ukrajinských vojáků rychle se naučit ovládat západní techniku vedla k neopodstatněnému optimismu, že by se mohla zkrátit doba potřebná k vytvoření soudržných bojových jednotek. Rozhodnutí použít tyto jednotky v čele komplexní ofenzívy namísto zkušenějších formací se nyní jeví jako chyba, která odráží upřednostnění západní výzbroje před bojovými zkušenostmi,« napsali autoři s tím, že navzdory zkušenostem, které ukrajinská armáda získala během bojových operací, je AFU »stále postrádá pro koordinaci rozsáhlých ofenzív«.
Odborníci uvádějí, že Ukrajina sice může vést útočné operace na úrovni čety, ale »vše se začne hroutit, když se rozšíří na úroveň roty nebo praporu«. Článek rovněž poukazuje na to, že ukrajinské formace, které jsou na papíře označovány jako brigády o síle několika tisíc mužů, mohou být v praxi několika posílenými rotami o několika stovkách vojáků, které mají potíže s potlačením nepřátelského odporu. Velkou roli hraje také nedostatek zkušeností bojovníků nově zformovaných jednotek, kteří, »i když jsou vybaveni nejlepší západní technikou«, nedokážou »korigovat dělostřeleckou palbu, provádět průzkum a potlačovat nepřátelské pozice« před útokem.
»I kdyby Ukrajina dokázala vyřešit všechny tyto taktické problémy, stejně by bylo obtížné překonat ruskou obranu bez získání dalšího odminovacího vybavení, prostředků protivzdušné obrany krátkého dosahu, letadel a výrazné převahy nad Ruskem v zásobách dělostřeleckých granátů,« upozornili experti.
(jb, TASS)
Raději „Anti-Integrace“….