Návrat Luly, nejoblíbenějšího prezidenta v brazilské historii, do čela země

AKTUALIZOVÁNO

Luiz Inácio Lula da Silva dnes složil přísahu a oficiálně se tak stal prezidentem Brazílie, rozlohou i počtem obyvatel páté největší země světa. O inauguraci informovaly světové tiskové agentury. Sedmasedmdesátiletý levicový politik se ujal úřadu za zpřísněných bezpečnostních opatření v brazilské metropoli po hrozbách násilí ze strany příznivců jeho krajně pravicového předchůdce Jaira Bolsonara. Brazilcům Lula v prvním projevu slíbil obnovu země, jejíž zdroje podle něj předchozí vláda vyčerpala.

Lula v říjnu porazil Bolsonara a získal bezprecedentní třetí prezidentské období po přestávce, kdy půldruhého roku strávil za mřížemi kvůli odsouzení za údajnou korupci, které bylo později zrušeno. Jeho soupeř Bolsonaro volební porážku odmítl uznat a nepodloženě tvrdil, že brazilský volební systém není důvěryhodný. Před inaugurací odletěl ze země.

Lula v letech 2003 až 2010 pomohl vymanit miliony Brazilců z chudoby během celosvětového komoditního boomu. Nyní před ním stojí nelehký úkol zlepšit stagnující brazilskou ekonomiku a zároveň sjednotit zemi, která se za Bolsonarovy vlády hluboce rozdělila. Lula prohlásil, že jeho prioritami budou boj proti chudobě a investice do vzdělání a zdravotnictví. Řekl také, že zastaví nelegální odlesňování Amazonie.

»Od Luly se hodně očekává. Bude mít nelehký úkol obnovit v Brazílii normálnost a předvídatelnost a především rychle dosáhnout výsledků, které zlepší kvalitu života jejích obyvatel,« řekl agentuře Reuters Creomar de Souza, který v Brazílii vede poradenskou společnost Dharma Political Risk.

Lula dnes v prvním projevu Brazilcům slíbil, že společně s nimi »obnoví« zemi. Výsledky vládnutí svého předchůdce zhodnotil jako »katastrofální« a Bolsonara obvinil z vyčerpání zdrojů na vzdělávání, zdravotnictví a ochranu lesů. Uvedl, že za Bolsonarovy vlády se do země »vrátil hlad«, podkopala se lidská práva a kabinet se dopustil »genocidy«, protože řádně nereagoval na pandemii covidu-19. Té je ve 214milionové zemi připisována smrt více než 680 000 Brazilců.

Brazílie »nepotřebuje odlesňovat«, aby podpořila své zemědělství, uvedl také v projevu Lula. »Budeme moci žít bez kácení stromů, bez vypalování lesů,« dodal a zopakoval, že jeho cílem je »nulové odlesňování Amazonie«.

Lula dnes rovněž uvedl, že v říjnových volbách zvítězil nad protivníky, kteří napadli mezinárodně oceňovaný volební systém země. »Pokud jsme tady, je to díky politickému uvědomění brazilské společnosti a demokratické frontě, kterou jsme vytvořili,« řekl. »Demokracie se stala velkým vítězem, překonala největší mobilizaci veřejných i soukromých zdrojů, jakou jsme kdy zažili, a nejbrutálnější ohrožení svobody volby,« dodal.

Bolsonaro v pátek odletěl z Brazílie na Floridu, aby nemusel předat prezidentskou šerpu svému soupeři. Část jeho příznivců poslední dva měsíce protestovala proti výsledku voleb a vyzývala k vojenskému převratu, aby zabránila návratu Luly do úřadu.

Policisté dnes zadrželi muže s výbušným zařízením a nožem, který se pokoušel dostat na veřejné prostranství, kde se inaugurace konala. Již před časem také nalezli výbušné zařízení nedaleko letiště v hlavním městě, přičemž zjištěný pachatel se podle policie přihlásil k Bolsonarovým příznivcům.

I přes přísné bezpečnostní podmínky se dnes před budovou brazilského Kongresu od časného rána shromažďovaly davy Lulových stoupenců oblečených do červené barvy jeho Strany. Přišli se podívat na slavnostní uvedení Luly do úřadu, ale také na hudební festival, který se zde dnes pořádá. Lula a nastupující viceprezident Geraldo Alckmin projížděli městem v otevřeném kabrioletu a poté se vydali do Senátu, kde se konal slavnostní ceremoniál.

Vizitka Luize Inácia Luly da Silvy (77)

• Pragmatický levicový politik stál v čele Brazílie v letech 2003 až 2010 a je považován za nejoblíbenějšího prezidenta v historii země. Za jeho vlády největší latinskoamerický stát zažil obrovský ekonomický rozkvět a mnoho obyvatel se díky štědrým sociálním programům dostalo z bídy. Země také předčasně splatila dluhy u Mezinárodního měnového fondu a z dlužníka se stala věřitelem. V loňských říjnových volbách byl Lula znovuzvolen brazilským prezidentem, když porazil dosavadní pravicovou hlavu státu Jaira Bolsonara.
• Lulu da Silva v roce 2009 označily francouzský deník Le Monde a španělský El País za »osobnost roku«. Výsledkem jeho politiky bylo například vytvoření téměř 15 milionů pracovních míst, snížení počtu lidí žijících pod hranicí extrémní chudoby o polovinu či růst ekonomiky v průměru o pět procent ročně.
• Nejhorší politickou krizi v úřadě zažil Lula v létě 2005, kdy rezignovalo téměř celé vedení jeho Strany pracujících (PT) poté, co se objevily informace, že si strana pravidelnými měsíčními úplatky kupovala hlasy poslanců. Prezidentovi ale nakonec skandál neuškodil (neprokázalo se, že by o uplácení věděl), a tak byl v říjnu 2006 znovuzvolen do nejvyššího úřadu (ve druhém kole s téměř 61 procenty hlasů).
• V roce 2010 již neusiloval o třetí mandát v řadě, nýbrž do prezidentské funkce podpořil kandidátku své strany Dilmu Rousseffovou, která byla od roku 2005 šéfkou jeho úřadu. Rousseffová poté vstoupila do dějin jako první žena v čele Brazílie a také tím, že byla z nejvyšší funkce v srpnu 2016 v souvislosti s obviněním z rozpočtových machinací sesazena.
• V červenci 2017 se Lula stal prvním exprezidentem, který byl za údajnou korupci odsouzen do vězení. Podle soudu přijal jako úplatek luxusní byt. V dubnu 2018 mu odvolací soud trest zvýšil na 12 let, o rok později pak soud vyšší instance trest zkrátil na osm let a deset měsíců. Lula obvinění vždy odmítal jako politicky motivovaná, podle něj bylo jejich cílem zabránit mu v návratu do nejvyššího úřadu. V prezidentských volbách v roce 2018 se Lula snažil znovu kandidovat a byl v čele předvolebních průzkumů, jeho kandidaturu mu ale zamítl soud. Strana pracujících Lulu nahradila tehdejším viceprezidentským kandidátem Fernandem Haddadem, který ve volbách prohrál s krajně pravicovým kandidátem Jairem Bolsonarem.
• Lulovo propuštění z vězení po roce a sedmi měsících v listopadu 2019 umožnil verdikt nejvyššího soudu, podle něhož nesmí nastoupit výkon trestu odsouzený, který ještě nevyčerpal všechny možnosti odvolání. Nejvyšší soud posléze všechny verdikty v několika jeho kauzách zrušil s tím, že soudce Sergio Moro byl předpojatý. Brazilský soud definitivně ukončil Lulovu kauzu loni v lednu. Lula získal zpět svá politická práva a možnost kandidovat na prezidenta v podzimních volbách. Kandidaturu oficiálně oznámil loni na jaře, ale již předtím byl považován za případného favorita voleb.
• Lula si před prvním kolem voleb v průzkumech udržoval nad Bolsonarem náskok deset až 15 procentních bodů. V prvním kole voleb Lula podle očekávání zvítězil, ne ale s tak velkým rozdílem hlasů, jaký předpovídaly průzkumy. Svůj hlas mu dalo 48,4 % zúčastněných, Bolsonara volilo 43,2 % hlasujících. Lulu podle agentury Datafolha podpořili hlavně ženy, mladší voliči ve věku do 24 let, chudší lidé, katolíci a nezaměstnaní. Ve druhém kole prezidentských voleb na konci loňského října zvítězil Lula s 50,9 % hlasů, Bolsonaro získal 49,1 %.
• Vítězství Luly ve volbách vzbudilo ve světě pozitivní odezvu. Samotný Lula tvrdí, že chce Brazílii dostat z politické a diplomatické izolace, do které jí uvrhl Bolsonaro, například kvůli postoji k ochraně amazonského pralesa. Po svém zvolení prezidentem Lula oznámil, že prioritou brazilské vlády bude boj proti změnám klimatu a odlesňování Amazonie. »Chtěl bych oznámit, že úsilí v boji proti změně klimatu bude mít v mé příští vládě výsadní postavení,« citoval nadcházejícího brazilského prezidenta deník The Guardian. »Za prioritu budeme považovat boj proti odlesňování všech našich biomů a zvrátíme roky předchozích vlád.« Lula také vyzval ke zřízení zvláštního fondu na pokrytí škod způsobených klimatickou změnou.
• Lula také již během kampaně kritizoval Bolsonara za laxní přístup k pandemii covidu-19. V jedné z debat připomněl, že jeho vlády masivně investovaly do vzdělání, pomoci chudým lidem či infrastruktur. »Nyní je země zničená,« konstatoval Lula. »Jeho vláda byla nejzkorumpovanější v dějinách Brazílie,« uvedl v reakci Bolsonaro.
• Luiz Inácio Lula da Silva se narodil 27. října 1945 ve státě Pernambuco na chudém severovýchodě, odkud jeho otec, jako mnozí tamní muži, odešel vydělávat do bohatého státu Sao Paulo, kam rodina záhy odešla za ním. Jako jedenáctiletý musel začít také pracovat, mimo jiné jako čistič bot. Později se vyučil v tříletém kurzu v továrně kovodělníkem a brzy vstoupil do odborů.
• Jako schopný a charismatický organizátor se v metalurgických odborech vypracoval až na regionálního předsedu zastupujícího v roce 1975 na 100 000 dělníků. V typické kostkované košili řídil až do poloviny 80. let četné stávky, jež podlamovaly tehdejší diktaturu a za něž se dostal i do vězení. V roce 1980 založil Stranu pracujících, jejímž předsedou byl pak 15 let. V roce 1986 se stal poslancem a tři roky nato poprvé kandidoval na prezidenta. Nejvyšší úřad vybojoval až napočtvrté, v roce 2002.
• Od roku 1974 byl ženatý s Marisou Roccovou, s níž má čtyři vlastní děti a adoptovaného syna. Jeho manželka zemřela v únoru 2017 na následky mozkové mrtvice. Loni v květnu se podruhé oženil.
• V letech 2011 až 2012 Lula bojoval s rakovinou hrtanu.
• Lula se stal dalším levicovým prezidentem zvoleným v poslední době v Latinské Americe. Například Kolumbijci si loni v červnu vybrali poprvé v historii do nejvyššího úřadu levicového politika, předloni vyhráli levicoví kandidáti prezidentské volby též v Peru, Chile či Hondurasu. Levicové hlavy státu mají víc let i Mexiko a Argentina, další levicové vlády jsou na Kubě, ve Venezuele či Nikaragui.

(ici, čtk)