Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval na konci dubna na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích 280 078 uchazečů o zaměstnání. Podíl takzvaných dosažitelných uchazečů k obyvatelstvu stejného věku (uváděno i jako míra nezaměstnanosti) klesl z březnových 3,9 procent na 3,7 %. Počet nabízených pracovních příležitostí ale meziměsíčně i meziročně klesl a již pátý měsíc za sebou byl nižší než počet registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Pokles míry nezaměstnanosti byl podle ÚP ČR »z velké části znovu způsoben pokračujícím nástupem sezónních prací v oblasti stavebnictví, zemědělství, případně služeb a návratem k živnostem, které byly přes zimu přerušeny«. »Opětovné započetí živnosti je i v tomto měsíci v některých okresech nejčastějším důvodem odchodu z evidence uchazečů o zaměstnání,« dodal úřad«.
Proti loňskému dubnu je počet lidé bez práce vyšší
Meziročně byl počet evidovaných nezaměstnaných v dubnu vyšší o 18 395 osob. Oproti konci předchozího měsíce se pak snížil o 8545 osob. Současně ale bylo bez nástupu do zaměstnání vyřazeno z evidence 4632 uchazečů z důvodu neplnění součinnosti s ÚP ČR a dalších 5302 z ní odešlo na vlastní žádost. Nemalá část těchto vyřazených uchazečů stejně jako každý měsíc posílila prací »na černo« takzvanou šedou ekonomiku.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 85 128 uchazečů o zaměstnání, tj. 30,4 % všech uchazečů vedených v evidenci (březen 2024 – 32,1 %, duben 2023 – 28,5 %).
Již skoro třetina uchazečů je v evidenci déle než rok
ÚP ČR ve své zprávě také uvádí, že za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v jeho evidenci. Meziročně klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 0,6 procentního bodu na 28,6 % (80 2247 osob). Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 1,7 bodu na 30,6 %, (85 749 osob). Průměrná délka evidence se ve srovnání s březnem zvýšila o 24 dnů na 489.
Největší problémy jsou v okresech na severu, dominuje Karvinsko
Podíl tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let (ÚP ČR jich uvádí 256 822) k obyvatelstvu stejného věku klesl v dubnu na 3,7 % (březen 2024 – 3,9 %, duben 2023 – 3,6 %).
Nejvyšší byl tento podíl v okresech Karviná (8,1 %), Most (7,8 %), Chomutov a Bruntál (shodně 6,9 %), Louny (6 %), Ústí nad Labem (5,9 %), Děčín (5,8 %) a Ostrava-město (5,7 %). Nejnižší pak v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,6 %), Benešov a Pelhřimov (shodně dvě procenta), Rychnov nad Kněžnou a Plzeň-jih (oba 2,1 %), Jičín (2,2 %) a Zlín (2,4 %).
Volných pracovních míst evidoval ÚP ČR ke konci dubna 268 046. Bylo to o 614 méně než v předchozím měsíci a o 16 484 méně než v dubnu minulého roku.
V té souvislosti je ovšem potřeba stále připomínat zjištění, k nimž před časem došel Český statistický úřad, že totiž počet volných pracovních míst hlášených na úřadech práce je poněkud nadsazený. Řada z nich je jen na papíře, ve skutečnosti jsou již obsazené nebo zrušené či záměrně dočasně neobsazené.
Na jedno volné pracovní místo, evidované na úřadech práce, připadl v dubnu v průměru jeden uchazeč, z toho nejvíce v okresech Karviná (10,8), Bruntál (6,8), Hodonín (5,8), Děčín (5,2), Most a Blansko (shodně 4,4), Jeseník (4,2), Jablonec nad Nisou (4).
»Na přibližně 73,1 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 67,4 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře nebo uklízeče,« uvádí ÚP ČR s tím, že nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (80 064 míst) a ve Středočeském kraji (53 159 míst).
Kolik u nás pracuje/nepracuje Ukrajinců
Podle ÚP ČR získalo u nás od vypuknutí konfliktu do konce dubna práci celkem 414 951 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou. Téměř 68 % z nich (280 304) jsou ženy, což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti a dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu. Některé se už navíc vrátily zpět domů nebo ze zaměstnání odešly.
Ke konci dubna pracovalo na území ČR 118 163 osob z Ukrajiny. Nejvíce ve Středočeském kraji (20 954 osob), Plzeňském kraji (16 766 osob) a v Praze (14 489 osob). Nejčastěji pak jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení.
V evidenci ÚP ČR bylo ke konci dubna celkem 16 204 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (březen 16 044 osob), kteří si podali žádosti o zaevidování jako zájemci (1825 osob; březen 1792 osob) nebo uchazeči o zaměstnání (14 379 osob; březen 14 252 osob). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny v dubnu tvořili 5,1 % (v březnu 4,9 %).
Od vypuknutí krize na Ukrajině se do konce dubna zaevidovalo na ÚP ČR celkem 54 811 cizinců s dočasnou ochranou (v březnu 53 475).
Ivan Cinka