Kvůli vymezení koridoru budoucí vysokorychlostní tratě (VRT) mezi Prahou a Brnem v úseku Poříčany-Světlá nad Sázavou probíhají rozpory. Řada obcí v okolí má obavy o zdroje pitné vody, část starostů upozorňuje i na velký zábor půdy.
Své výhrady přednesli na veřejném projednání v Uhlířských Janovicích na Kutnohorsku. Jednání provázela vzrušená atmosféra. »Obavy máme a máme těch obav hodně, protože konkrétně u nás se to týká velkého záboru v našich katastrech,« řekl starosta Chlístovic Jaroslav Douda (KSČM). Upozornil i na to, že koridor je navržen v blízkosti vodního díla Vrchlice, které je zdrojem pitné vody pro velké území včetně Kutné Hory a dalších obcí. »My tady všichni bojujeme s nedostatkem vody, my tady vysycháme a vy nám tu postavíte vlak?« rozčiloval se na setkání jeden z diskutujících.
Ministerstvo dopravy ale už dříve uvedlo, že plánovaná varianta tratě vede pět kilometrů od vodního díla Vrchlice, nezasahuje tedy ani do ochranného pásma tohoto zdroje vody. Podle hejtmančina náměstka pro regionální rozvoj Jiřího Snížka (Piráti) jsou však obavy starostů liché a Správa železnic je už několikrát vysvětlila, že se trať zdrojů vody nedotkne. »Ze studie proveditelnosti vyplývá, že tohle vedení trati je to nejlepší z hlediska ekonomiky i z hlediska dotčení životního prostředí,« dodal.
Někteří starostové by uvítali, kdyby s nimi byl projekt předem více projednán. Snížek ale namítl, že Správa železnic všechny obce oslovila a vypracovala pro ně prezentaci. Douda uvedl, že projekt se projednával už před 18 lety, kdy však byly námitky starostů smeteny ze stolu. »Teď se znovu oprášil a snaží se dohnat vše, co za těch 18 let spalo,« míní. Podle projektantů prověřování variant trvalo dlouho, protože střední Čechy jsou hustě osídlené a stanovit optimální trasu není jednoduché.
Obce mají nyní lhůtu na podání připomínek. Krajský úřad by je měl vyhodnotit a zapracovat do aktualizovaných Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, které následně projednají zastupitelé. Poté přijde na řadu ještě další posuzování v rámci územního a stavebního řízení.
Správa železnic připravuje pět nových úseků rychlotratí. Stavba prvního by měla začít v roce 2026, provoz pak v roce 2030. Projektanti připravují podrobné dokumentace pro územní rozhodnutí. Správa železnic při přípravě vysokorychlostních tratí vymezila prioritní úseky, které chystá ve zrychleném režimu. Jde o úseky Praha Běchovice – Poříčany, který je zatím v přípravě nejdál, dále Poříčany – Světlá nad Sázavou, Velká Bíteš – Brno, Modřice – Šakvice, Prosenice – Ostrava Svinov, Praha Vysočany – Lovosice/Litoměřice a Ústí nad Labem západ – státní hranice ČR s Německem.
Loni v září z tuzemské železnice zmizelo jedno z míst, kde docházelo ke zpožděním kvůli stavebním pracím. Společnost Swietelsky Rail ve sdružení se Subterrou dokončila hlavní část prací na stavbě Poříčany – Velim na I. koridoru mezi Prahou a Kolínem. Hotovo má být do konce roku 2022. Dokončovací práce budou probíhat až do září 2023. Stavba zahrne úseky Velim – Pečky, Pečky – Poříčany, stanice Poříčany a Velim a zastávky Cerhenice a Tatce. Součástí je i rekonstrukce čtyř přejezdů a zrušení jednoho stávajícího. Dojde k rekonstrukci nástupišť na zastávkách Cerhenice a Tatce spolu s úpravou nástupiště v Poříčanech pro budoucí využití příměstskými vlaky. Rekonstrukcí projdou i vybrané mosty. Součástí stavby jsou i úpravy traťového zabezpečovacího zařízení v úseku železniční stanice Poříčany až do stanice Český Brod a snížení hluku výstavbou nových protihlukových stěn. Stanice Pečky není součástí stavby a bude se řešit samostatně.
Jde o vůbec první tuzemskou stavbu, která je financovaná pomocí nástroje Blending Call. Ten představuje mix tří finančních zdrojů: úvěru od Evropské investiční banky, evropského fondu CEF a státního rozpočtu. Program Blending Call má zajistit odstranění úzkých míst na I. koridoru.
Nyní je na českých železnicích maximální povolená rychlost 160 km/h. Nejrychlejší trasy připravovaných rychlotratí by v budoucnu měly umožnit maximální rychlost až 320 km/h, další části jsou připravovány pro rychlost okolo 200 km/h.
Obcí protéká Chlístovický potok, který je levostranným přítokem říčky Vrchlice. »Rekonstrukce jeho opěrných zdí nespadla sama z nebe, jak se někteří občané domnívají, ale stála nás mnoho úsilí a jednání s bývalým ministrem zemědělství Jurečkou, který po předložení dokumentů z naší strany dal pokyn státnímu podniku Povodí Labe k zahájení rekonstrukce za financování ze státního rozpočtu. Nemalou zásluhu na tom má i bývalý poslanec a současný předseda OV KSČM Kutná Hora Jan Klán,« připomněl starosta.
(zmk)