Optimistické myšlení bylo dlouho zvěčňováno v knihách o svépomoci jako klíč ke štěstí, dobrému zdraví a dlouhověkosti, ale může také vést ke špatnému rozhodování, což má obzvláště závažné důsledky pro finanční pohodu lidí, napsal web ScienceDaily.
Výzkum provedený na univerzitě v Bathu ukazuje, že nadměrný optimismus je ve skutečnosti spojen s nižšími kognitivními schopnostmi, jako je plynulost slovního vyjadřování, logické uvažování, numerické schopnosti a paměť.
Lidé s vysokými kognitivními schopnostmi mají naopak sklon k realističtějším i pesimističtějším očekáváním ohledně budoucnosti.
»Přesné předpovídání budoucnosti je obtížné, a proto lze očekávat, že osoby s nízkými kognitivními schopnostmi budou dělat více chyb v úsudcích, to ať už pesimistických, nebo optimistických. Výsledky jsou však jasné: nízké kognitivní schopnosti vedou k většímu sebevědomí – lidé v podstatě do jisté míry klamou sami sebe,« uvedl Chris Dawson z University’s School of Management.
»To naznačuje myšlenku, že ačkoli jsou lidé evolucí nastaveni tak, že očekávají to nejlepší, ti s vysokými kognitivními schopnostmi jsou schopni tuto automatickou reakci při důležitých rozhodnutích překonat. Plány založené na příliš optimistických přesvědčeních vedou ke špatným rozhodnutím a určitě přinesou horší výsledky než realistické předpoklady,« dodal Dawson.
Rozhodnutí o důležitých finančních otázkách, jako je například otázka zaměstnání, investic nebo spoření, a jakákoli volba spojená s rizikem a nejistotou, jsou obzvláště náchylná k tomuto efektu a mají pro jednotlivce vážné důsledky.
»Nerealisticky optimistická finanční očekávání mohou vést k nadměrné spotřebě a zadlužení, stejně jako k nedostatečným úsporám. Může také vést k nadměrným vstupům do podnikání a následným neúspěchům. Šance na zahájení úspěšného podnikání je mizivá, ale optimisté si vždy myslí, že mají šanci, a začnou podnikat, což je odsouzeno k neúspěchu,« uvedl Dawson.
Studie »Kognitivní schopnosti a špatně kalibrovaná finanční očekávání« vycházela z údajů britského průzkumu, kterého se zúčastnilo více než 36 000 domácností, a zabývala se očekáváními lidí ohledně jejich finanční prosperity a porovnávala je s jejich skutečnými finančními výsledky.
Výzkum zjistil, že u osob s nejvyššími kognitivními schopnostmi se o 22 % zvýšila pravděpodobnost »realismu« a o 35 % se snížila pravděpodobnost »extrémního optimismu«.
»Problém s tím, že jsme naprogramováni k pozitivnímu myšlení, spočívá v tom, že to může nepříznivě ovlivnit kvalitu našeho rozhodování, zejména když musíme činit závažná rozhodnutí. Musíme být schopni to překonat a tento výzkum ukazuje, že lidé s vysokými kognitivními schopnostmi to zvládají lépe než ti s nízkými kognitivními schopnostmi,« řekl.
»Nerealistický optimismus je jednou z nejrozšířenějších lidských vlastností a výzkum ukázal, že lidé neustále podceňují negativa a zdůrazňují pozitiva. Koncept ‚pozitivního myšlení‘ je téměř bezvýhradně zakořeněn v naší kultuře – a bylo by zdravé tuto víru přehodnotit,« dodal Dawson.
(cik)