Vyplývá to z exkluzivního bleskového průzkumu, který pro Zemědělský svaz ČR (ZS) realizovala agentura NMS Market Research na vzorku 521 respondentů ve věku 18+ v období 14.–17. března s využitím Českého národního panelu. Dosavadní protesty, včetně vysypání hnoje před Úřadem vlády, považuje mírná většina veřejnosti za radikální, ještě více – přes 60 % – si myslí, že by další protesty měly být stejné nebo ještě radikálnější. Lidé jsou také jednoznačně proti zákazu vjezdu traktorů do hlavního města, o němž uvažovalo vedení Prahy po posledních zemědělských protestech.
Aktuální zemědělské protesty mají vysokou podporu veřejnosti – 77,7 % lidí si myslí, že by zemědělcům měla vláda vyjít vstříc. Šest procent míní, že by je vláda měla ignorovat a necelá tři procenta jsou názoru, že si zemědělci nezaslouží ani to, co jim vláda již přislíbila. Ve vnímání zemědělských protestů došlo k posunu oproti situaci v roce 2022, kdy obdobný průzkum realizoval ZS společně s Agrární komorou ČR. Tehdy se pro odpověď »Vláda by měla zemědělcům vyjít vstříc« vyslovilo 72 % veřejnosti, 5 % řeklo, že by je měla ignorovat, 1 % se vyslovilo pro potrestání zemědělců. Odpověď »Nevím« zvolilo v letošním průzkumu 13,4 %, zatímco to před dvěma lety bylo podstatně více – 22 %.
Pochopení pro zemědělce u české veřejnosti roste
»Podle výsledků průzkumu je zřejmé, že se v posledních dvou letech daří veřejnosti vysvětlovat zemědělskou problematiku lépe než předtím. Kromě vyšší podpory je to zřejmé i z pochopení důvodů současných protestů,« uvádí předseda ZS Martin Pýcha. Více než 50 % respondentů správně uvedlo omezení bezcelních dovozů obilovin a dalších zemědělských produktů ze zemí, které nejsou členy EU, a také nenavyšování nákladů zemědělců dalšími povinnostmi, například zavedením daně z nemovitosti na zemědělskou půdu. Kolem 35 % respondentů také správně zařadilo mezi požadavky zemědělců nedanění evropských dotací a nekrácení národních dotací. Kolem 25 % veřejnosti si myslí, že zemědělci demonstrují proto, aby získali podporu zaměstnanosti na venkově (např. prostřednictvím slev na sociálním pojištění), a také na podporu prostřednictvím krizového balíčku, který připravuje EU, a který by měla plně financovat česká vláda v případě chybějících zdrojů z EU.
Protesty jsou radikální, očekává se, že budou i nadále
Průzkum se také zaměřil na otázky intenzity a formy protestů. »Zajímalo nás, do jaké míry lidé vnímají vysypání hnoje před Úřadem vlády jako radikální. A vzhledem k tomu, že i mezi zemědělci probíhá živá diskuze nad budoucí formou protestů, zajímalo nás také, co si o tom myslí veřejnost. Překvapivě, řada lidí je pro ještě radikálnější postup,« říká Pýcha. Celkem 52,4 % respondentů vnímá vysypání hnoje jako radikální, nebo spíše radikální postup. Až 61,3 % lidí si myslí, že by další protesty měly být stejné, nebo dokonce radikálnější (16,9 % – stejné, 22,3 % spíše radikálnější, 22,1 % rozhodně radikálnější).
Traktory jsou legitimní způsob protestu
V letošním průzkumu se ZS zajímal také o postoj veřejnosti k možnému zákazu vjezdu traktorů do hlavního města. Šlo o reakci na vyjádření náměstka pro dopravu Zděnka Hřiba, který tuto možnost uvedl po protestech v Praze 7. března letošního roku. Veřejnost se jednoznačně (58,8 %) vyslovila proti zákazu. 26,7 % bylo pro zákaz a 14,6 % nevědělo.
(zmk)