Rok 2023? Jedinou pozitivní zprávou je, že volby jsou zase blíž, řekl Vojtěch Filip

Rok 2023 je za námi a první krůčky odpočítal nový rok 2024. Jakých bylo uplynulých 365 dní v české i zahraniční politice? A co přinese nový rok? O tom je bilanční, a tak trochu i výhledový, rozhovor iportaL24.cz s bývalým předsedou KSČM a 1. místopředsedou Poslanecké sněmovny, dnes mj. předsedou představenstva Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory, Vojtěchem Filipem.

Pane doktore, jak hodnotíte rok 2023 na politické scéně? Přinesl občanům nějaké pozitivní zprávy?

Jedinou pozitivní zprávou je, že volby a tedy naděje na změnu jsou zase o rok blíž. Vše ostatní jsou jen špatné zprávy, inflace, nesmyslné kroky vlády, které prohlubují ekonomickou, sociální a politickou krizi v české společnosti. Pětikoalice zneužívá svou většinu a nedbá na ústavní povinnost přihlédnout i k názorům menšiny. Navíc opoziční poslanecké kluby nijak nevyjadřují chybějící levicové postoje a názory, a tak roste napětí ve společnosti pro neřešené rozpory.

V roce 2023 se konaly jediné volby, ty prezidentské. Zvítězil v nich Petr Pavel. Bylo to podle vás jasné dopředu? A proč se média hlavního proudu tak viditelně postavila na jeho stranu?

Nebylo to jasné dopředu. V prvním kole, jako obvykle, ještě probíhal souboj o vliv mezi německým a americkým vlivovým kapitálem. Ve druhém kole už jasno bylo, proamerické síly pak soustředily všechny prostředky na vítězství svého kandidáta. Proto, přesně jak je v otázce formulováno, všichni sloužili pro vítězství Petra Pavla. Místy to bylo až trapné, ale ještě ne kontraproduktivní. Jen to ukázalo, kdo komu slouží. Konečně se těmto silám podařilo porazit u většiny občanů vlastní názor, a tedy vlastní zájem.

Jak hodnotíte deset let prezidenta Miloše Zemana, jemuž v březnu vypršel mandát, a jak první (necelý) rok v úřadě Petra Pavla? Je skutečně tím, kdo jde na ruku vládě, jak varovali před volbami jeho kritici?

Miloš Zeman jistě byl opravdu prezidentem z vůle většiny národa. Zejména v prvním volebním období také plnil skutečnou vůli občanů. Důležité bylo i to, že držel politiku všech azimutů a Česká republika měla alespoň zčásti vlastní zahraniční politiku, omezenou jen naším členstvím v EU a NATO. Ve druhém volebním období, zejména v jeho závěru, mne zklamal, když nebyl schopen udržet vlastní závěry a nepostavil se lžím a manipulacím okolo ničení našich vazeb na trh v Ruské federaci a Čínské lidové republice. Mrzelo mě, že nezastával názor, alespoň takový, který zaujal ke konfliktu na Ukrajině Václav Klaus.

Pokud jde o první rok pana Petra Pavla, neočekával jsem žádný zázrak, ale mé rozčarování je ještě větší, než jsem si myslel. Už první krok, který učinil, tedy podpis zákona o snížení valorizace důchodů, ukázal, že ani nechápe smysl své ústavní funkce. Jeho názory, například k otázce návrhů Lichenštejnska k zřízení nadace a odevzdání majetku státu, jsou opravdu za hranou možného. Nedivím se nikomu, kdo to přirovnává k vlastizradě.

Vláda připravila v minulém roce několik kroků k tzv. ozdravení veřejných financí. Jak hodnotíte např. konsolidační balíček či důchodové změny? Potřebují finance skutečně ozdravit, případně jak byste na to šel vy?

To je otázka na samostatný rozhovor, ne na tento bilanční, ale krátce jen připomenu, že nejde o žádné ozdravení veřejných financí, je to chaotický soubor kroků, které prohlubují krizi a nahrávají jen ziskům nadnárodních korporací. Pro občany našeho státu přináší jen další náklady, prohlubuje inflaci a prodlužuje krizi. Slibuji, že své návrhy na řešení odpovím v samostatném rozhovoru.

Právě proti výše popsaným krokům – mimo jiné – byla stávka 27. listopadu. Považujete akce odborářů za úspěšné? A tipl byste si, zda v nich budou odbory nucené pokračovat i v novém roce?

Akce odborářů považuji za nutné, aby byl jasně vyjádřen názor těch, kteří se musí živit vlastní poctivou prací. Úspěšné zatím nejsou, protože odboráři zatím jasně neformulovali plán následných akcí, když jejich oprávněné požadavky nebudou splněny. Je zcela jasné, že v akcích je nutné pokračovat, protože jinak vláda opět všechny náklady přenese pouze na pracující a zisky nechá odplout do zahraničí. Jejich politika je nejen protilidová, ale zejména protinárodní.

Jak vy jako právník hodnotíte změny v Ústavním soudu, které rovněž rezonovaly rokem 2023?

Hodnocení si nechávám po rozhodnutí o protiústavním snížení valorizací důchodů. I k tomu napíšu samostatné stanovisko. Jak čtenáři iportaL24.cz ví, zpracoval jsem ústavní stížnost pro organizaci tělesně postižených. I když ji Ústavní soud nepřijal, nemám za sebou 41 poslanců, vím, kolikrát bylo porušeno právo občanů, a tedy netrpělivě očekávám rozhodnutí.

Hodně se skloňuje spojování opoziční (tedy i té mimoparlamentní) politické scény po vzoru pětikoalice. Ostatně u vás v Českých Budějovicích jste k tomuto kroku před rokem rovněž sáhli, když vedle KSČM kandidovaly například DOMOV či ANS. Jenže k většímu spojování nedochází mj. kvůli osobním animozitám některých politiků, zatímco u pravice to naopak paradoxně jde. Je reálné, že k něčemu takovému dojde i na opačném politickém pólu?

Doufám, že se pro volby do Evropského parlamentu podaří KSČM najít spolupracovníky z jiných stran a z osobností. A zejména jsem přesvědčen, že se to podaří pro krajské volby, poctivě na tom pracujeme.

V zahraničí je stále největší pozornost věnována válce na Ukrajině. Už i mainstream a naši čelní představitelé (koneckonců i ti evropští) přiznávají, že to porážkou Ruska neskončí. Souhlasíte? A jak vlastně hodnotíte další rok války, který mají obě strany za sebou?

Speciální vojenská operace na Ukrajině zatím nesplnila svůj cíl, a tím je denacifikace Ukrajiny a porážka nacionalistických a fašistických sil. Dokud tam budou oslavovat Banderu a jiné vrahy – i českých občanů – bude pořád tato akce pokračovat. Žel, pro občany Ruské federace ani Ukrajiny to není nic, co by jim mohlo přinést zlepšení života. Doufejme, že k denacifikaci dojde brzo.

Velkým tématem je vstup Ukrajiny do EU. Vítáte ho? Nebo máte názor jako maďarský premiér Viktor Orbán?

Tady souhlasím s Viktorem Orbánem a všem občanům naší vlasti chci připomenout, co všechno jsme museli udělat, abychom splnili přístupové podmínky, takže nevidím důvod, proč by je jiné státy včetně Ukrajiny nemusely plnit.

Mezi ostře sledované konflikty přibyl v roce 2023 ten na Blízkém východě. Překvapila vás eskalace situace v regionu?

Nepřekvapila, už od přelomu 60. a 70. let minulého století jde o nejvýbušnější region, bohužel tam nevidím příliš osobností, které by chtěly jít cestou nositelů Nobelovy ceny za mír a pokračovaly v tzv. cestovní mapě, která by vedla k naplnění rezoluce OSN o vytvoření státu Palestina a státu Izrael. Jde skutečně o velmi nebezpečný vývoj nejen pro tento region, ale pro celý svět.

Pane doktore, jak vy jako předseda představenstva Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory hodnotíte klíčovou událost uplynulého roku v Číně – všečínské shromáždění lidových zástupců, které dalo znovu důvěru prezidentu Si Ťin-pchingovi?

Děkuji za tuto otázku. Jde o krok, který ukazuje směr k naplnění udržitelného a mírového rozvoje lidstva. Myslím, že když někdo bez předpojatosti sleduje politiku současného vedení Komunistické strany Číny a konkrétně kroky prezidenta Si Ťin-pchinga, tak musí uznat, že jde o politiku skutečně mírovou, podporující prosperitu a zajišťující základní lidské právo, právo na rozvoj.

Co osobně očekáváte od roku 2024 na domácí i zahraniční scéně?

No děkuji i za tuto otázku, ale nechci vydávat přání za otce myšlenky. Ale opravdu bych si přál, aby se odborářům ve spojení s parlamentní a neparlamentní opozicí podařilo donutit vládu k tomu, aby odstoupila a přestala ničit zbytky našeho národního hospodářství. Aby vládu převzali odborníci, kteří vyvedou republiku z krize. I KSČM může odborníky nabídnout.

A v zahraniční politice dojde k dalšímu úpadku USA, potvrdí se výměna hegemona a posílí se role zemí BRICS, kterých je od 1. ledna už deset.

Pomůže podle vás případné zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem k mírovému urovnání válečného konfliktu na Ukrajině?

Myslím, že ve Spojených státech amerických je víc kandidátů, kteří navrhují ukončit podporu války na Ukrajině, např. i Robert Kennedy mladší. Pokud to splní, tak se i zmenší nebezpečí války.

Petr Kojzar

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková

Související články

12 KOMENTÁŘŮ

  1. Brázda se svým IQ smradu z Fialova exkrementu (takové tady nikdo z příznivců iPortaL24 nemá) nás zase oblažil blábolem hodným Fialy a Rychetského Pětikoalice a Pavla.

  2. Konečně někdo z našich politiků mluvi pravdivě o denacifikaci. Jeho naslednice Konecna se toho boji…

    • Tou denacifikací jistě myslíte zabíjení bezbranných krajinských dětí a žen, ničení infrastruktury včetně nemocnic a škol. Že vám není hanba.

      • Švagr mé maminky bojoval proti banderovcům, dnes má Bandeira na Ukrajině pomníky a je uctíván jako hrdina,atd.

        • A je to důsledkem protidemokratického puče podporovaného americkým režimem. Nikoliv důsledkem svobodné volby ukrajinských občanů.

      • Za první světové prý Němci vraždili belgické děti. Během války v zálivu prý Iráčané vyhazovali kuvajtské děti z inkubátorů. Obojí, a mnoho jiného, se ukázalo být lží.

        Proč by zrovna teď měli západní propagandisté říkat pravdu?

    • Ja bych spíš řekl, že zrádce a kolaborant je jakýsi agent Pavek, který nás ženě přímo do ritniho otvoru Washingtonu.

  3. Moudrá slova na začátku roku. Bohužel, o budoucnost našich vnoučat se stále bojím, i proto, že zisky z našich firem odcházející do daňových rájů.

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy