Téměř polovina Čechů by zaplatila za lepší lékařskou péči

Osmdesát pět procent dotázaných Čechů vnímá kritický nedostatek stomatologů. Podle nadpoloviční většiny respondentů ale chybějí i pediatři, praktičtí lékaři, psychiatři a psychologové. Čtyřicet šest procent Čechů je ochotno zaplatit za lepší lékařskou péči.

Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, která pro zpravodajský web Seznam Zprávy zpracovala exkluzivní data o českém zdravotnictví. Průzkumu se v červnu zúčastnilo 1034 respondentů.

Češi jsou s úrovní tuzemského zdravotnictví většinou spokojení a v celkovém hodnocení ho 64 % dotázaných vnímá pozitivně, závisí to však na nejvyšším dosaženém vzdělání i na místě bydliště respondentů.

Nejhůř vnímají zdravotnictví obyvatelé Karlovarského kraje (50 %). Obecně pak platí, že čím vyšší má dotázaný vzdělání, tím větší je jeho spokojenost s českým zdravotnictvím.

Spokojenost se zdravotnictvím dle regionů

Nedostatek vnímají Češi hlavně v počtu stomatologů (85 %), pediatrů (63 %), praktických lékařů (58 %), psychiatrů a psychologů (shodně 55 %).

Dvě třetiny dotázaných trápí dlouhé čekací doby u specialistů

Jako jeden z velkých problémů vnímají Češi dlouhé čekací doby u specialistů. Jako krátkou či velmi krátkou ji označila jen 2 % dotázaných. Jako dlouhou ji pak vidí 75 % respondentů.

Na otázku, zda by byli ochotni jet za lepší péčí do vzdálenějšího zařízení, uvádí 52 %, že ano. Naopak ale 42 % cestovat za lékařskou péčí nechce. A připlatit si za lepší zdravotní péči je ochotno 46 % dotázaných, neochotu vyjádřilo 47 % z nich.

Na kvalitu života nejvíce dopadá růst cen potravin a bydlení

Přitom podle jiného výzkumu agentury Ipsos mezi 1000 respondenty ve věku od 18 do 65 let vzrostly v lednu z důvodu nedostupnosti některých léčiv obavy z nedostupnosti zdravotní péče o sedm procentních bodů na 23 %. Tyto obavy byly nejsilnější u starších generací, v generaci Baby boomers (58–65 let) mělo tyto obavy 31 % lidí.

Obavy z nedostupnosti zdravotní péče dominovaly zejména během pandemie Covidu, v první polovině roku 2022 klesly. K růstu došlo v posledním kvartálu roku 2022, což souviselo s omezenou dostupností některých léčiv.

Meziroční míra inflace dosáhla v prosinci 2022 16 %, o dva procentní body méně než v září. V lednu 59 % Čechů očekávalo, že se jejich výdaje budou v následujících třech měsících dále zvyšovat v souvislosti s rostoucí inflací. To je však o 6 p.b. méně než před třemi měsíci a nejméně od listopadu 2021, což může být signál vracející se spotřebitelské důvěry.

Spotřebitelé se podle lednových údajů nejvíce obávali dalšího růstu výdajů za potraviny (91 %) a bydlení (89 %). To jsou také oblasti, jejichž zdražování dle spotřebitelů nejvíce dopadá na kvalitu jejich života. Není to překvapivé, neboť tyto dvě kategorie tvoří dle dat Českého statistického úřadu 45 % výdajů českých domácností. V lednu vzrostly obavy z růstu cen za zdraví a telekomunikační služby, naopak obavy z růstu cen v oblasti rekreace a kultury poklesly.

(zmk)

Související články

1 KOMENTÁŘ

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy