»Chceme Evropu, která je postavena na umírněnosti, která je postavena na ekonomické spolupráci mezi zeměmi a která odstraňuje negativa, která tady posledních pět let prosazují progresivisté,« uvedl slovenský europoslanec Milan Uhrík při hodnocení svého působení v europarlamentu pro OTV TV. Popsal, co se udělalo, co se plánovalo a co se neudělalo. Nastínil také plány pro blížící se volby do Evropského parlamentu a svůj pohled na situaci na Ukrajině.
Jak hodnotíte své působení v Evropském parlamentu?
Když jsem sem před pěti lety přišel, většina Slováků o fungování Evropského parlamentu nic nevěděla. Lidé se o evropskou politiku ani nezajímali a nějak ji ignorovali. Nevěděli, co se děje. Europoslanci, kteří tu byli, tu byli patnáct let, schvalovali různé nesmysly, často proti Slovensku, a nikdo o tom nevěděl.
Pět let jsem měl tu čest zastupovat Slovenskou republiku, a kromě tisíců hlasování, kdy jsem hájil slovenské zájmy, stovek pozměňovacích návrhů, samozřejmě ve prospěch Slovenska, a desítek vystoupení ve prospěch některých užitečných věcí, ale i proti některým negativním věcem, myslím, že se mi podařilo zařídit jednu zásadní věc, a to, že se lidé konečně začali zajímat o to, co se v EU dělá, nebo se více zajímat a zjišťovat si informace, které předtím neměli.
A to byl krok číslo jedna. A teď je krokem číslo dva získat v příštích volbách do Evropského parlamentu ještě silnější, ještě větší mandát, možná ještě více proevropských europoslanců, abychom mohli kontakty, zkušenosti, které jsme tady s mým týmem za posledních pět let získali, přenést do aktivní politiky, možná do nějaké společné vlády v rámci nějaké frakce s dalšími proevropskými stranami, a skutečně změnit evropskou politiku tak, aby Evropě neškodila, ale pomáhala.
Jsou nějaké konkrétní záměry, kterých se vám nepodařilo dosáhnout?
Podívejte se na to. Současný Evropský parlament, mluvím o čisté parlamentní matematice, je ovládán velmi velkou většinou. Progresivisté, zelení a socialisté. Možná i takzvaní křesťanští demokraté, ale ti jsou pak křesťanskými demokraty jen podle jména, NE podle hodnot, které v Evropském parlamentu reprezentují.
Takže vlastenci a konzervativci byli v tomto období ve výrazné menšině. Tam jsem patřil. Takže logicky procházely věci, které schvalovala vládnoucí většina, tedy progresivisté, a věci, které jsme navrhovali my jako součást naší vlastenecké konzervativní menšiny, prostě neprošly. A takhle vypadá Evropa.
Máme důchodovou politiku, imigrační politiku, válečnou politiku, politiku sankcí. A náš názor na to je přesně opačný. Naše výzva je přesně opačná. Chceme Evropu, která je postavena na umírněnosti, která je postavena na ekonomické spolupráci mezi zeměmi a která odstraňuje negativa, která tady posledních pět let prosazují progresivisté.
Jak hodnotíte práci Evropského parlamentu jako celku? Která rozhodnutí považujete za správná, pod která byste se podepsal nebo je znovu podpořil a která ne a která považujete za nepovedená nebo škodlivá pro země EU?
Toto pětileté období současného Evropského parlamentu bylo jednoznačně nejprogresivnějším, nejdůležitějším, ale také nejbojovnějším v rámci Evropské unie.
Musím upřímně říci, že jsem nikdy neslyšel tolik výzev k válce a nenávisti jako v posledních pěti letech. A to od lidí, kteří navenek hlásají mír, lásku, toleranci a rovná práva pro všechny. Právě oni nejhlasitěji volají po všech těchto změnách a proválečné politice. Není náhodou, že Evropa je v současné době v krizi a že vlastně přechází z jedné krize do druhé.
Nespadlo to jen tak z nebe. Je to její důsledek. Je to důsledek nekompetentní politiky, je to důsledek toho, že lidé, kteří v současnosti vládnou, ano, i v EU, ale i vlády v jednotlivých členských státech, činí špatná rozhodnutí, a tato špatná rozhodnutí nevyhnutelně vedou k negativním důsledkům, kterým v současnosti čelíme. Naším záměrem do budoucna je proto vytvořit samosprávnou frakci, jejíž budeme součástí.
Buď zastavíme tyto nesmysly, nebo, ještě lépe, prosadíme věci, které jsou nakloněny podnikání a za kterými si stojíme.
Které europoslance, kromě těch slovenských, považujete za efektivní, produktivní ve své práci a s kým jste navázali tak silnou spolupráci a třeba spoluvytvářeli nějaké rezoluce?
Mimo těch slovenských? Mimo Slovensko mám velmi dobré vztahy s AfD, s německou AfD a také s českou SPD pana Okamury. Velmi dobré vztahy budujeme s polskou Konfederací, která bude mít v budoucnu nepochybně zastoupení v Evropském parlamentu.
Také s Rumuny, z AUR. Nyní se chystáme do Sofie na setkání s Bulhary, Chorvaty. Výborné vztahy mám přinejmenším se dvěma europoslanci, kteří jsou také propatriotičtí a pronárodní. Za těch pět let máme opravdu široké mezinárodní kontakty. Například jsme byli na společných tiskových konferencích v německém Bundestagu s AfD v Berlíně, v polské Varšavě, v Praze.
Byli jsme v Bukurešti, Bělehradě, za týden nebo dva se chystáme do Sofie. Setkání bylo opět na Slovensku, v Bratislavě, kde jsme také loni pořádali velkou vlasteneckou konferenci. Takže ano, spolupráce probíhá. Ano, netajili jsme se tím, že v budoucnu chceme vytvořit silný vlastenecký blok i v rámci Evropské unie. A změnit ty věci, které tady nefungují, protože pokud je nezměníme, tak Evropu čeká velmi neblahý osud a předpokládám, že možná i rozpad Evropské unie, pokud se ta negativa opravdu velmi rychle nezastaví.
Mnoho občanů a voličů se ptá, zda patnáct slovenských europoslanců dokáže v Evropském parlamentu něco prosadit.
Může, nemůže. Mohli bychom položit protiotázku. Jen proto, že máme 15 europoslanců, máme teď volby ignorovat a říkat si, že stejně nic nezměníme, nemá smysl tam jít, nemá smysl volit? Myslím, že ne, rozhodně ne. Naším cílem, a myslím si, že je to i v zájmu Slovenské republiky, je, aby z těch 15 poslanců, které bude mít Slovensko v novém Evropském parlamentu, bylo co nejvíce proevropských poslanců, kteří se mohou připojit k velké proevropské konzervativní frakci, jež v Evropském parlamentu velmi brzy pravděpodobně vznikne.
A nebude to našich pár europoslanců ze Slovenska, kteří budou hájit možná nejracionálnější a nejsvéráznější názory, bude to možná dvě stě, tři sta, čtyři sta, pět set, uvidíme, jak se rozhodnou lidé v jiných zemích, europoslanců v celém Evropském parlamentu. Pokud se spojí, budou mít velkou sílu.
Snad, až lidé budou hlasovat, tak nám dají většinu v Evropském parlamentu, snad se nám podaří prosadit naše vize a naše programové teze. To znamená, že bychom mohli mít, mluvím o vlastencích z celé Evropy, mohli bychom mít třetinu křesel v Evropském parlamentu a mohli bychom být schopni zablokovat věci, které projdou jenom takovou normální většinou hlasů v Evropském parlamentu, a mohli bychom prostě zastavit spoustu nesmyslů, které Brusel v současné době prosazuje.
Evropská komisařka pro energetiku řekla, že nemá zájem na předložení smlouvy o přepravě plynu z Ukrajiny mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropskou unií. Nabízí Evropská unie nějaké jiné řešení?
Ale ano. Nákup amerického plynu za trojnásobnou cenu. Američtí přátelé prohlásili, že tento plyn rádi předají Evropě, samozřejmě za předpokladu, že na tom vydělají.
V každém případě vidíme, kam tato evropská pro-válečná a pro-úsporná politika vede. Vede ke krizi, vede ke zbídačení obyčejných Evropanů, vede ke zhroucení hospodářského růstu. Proto my jako Republikánské hnutí, ale i německá AfD a další podobné strany máme v programu, že pokud uspějeme, budeme prosazovat zrušení energetických sankcí proti východním zemím, protože tyto sankce stejně ničeho nedosáhly, stejně nikam nevedou, jenom škodí Evropě.
Jak hodnotíte práci delegací pro vztahy se zeměmi mimo EU, jako jsou Spojené státy, Čína a Indie?
V posledních pěti letech jsem byl členem poměrně prestižních delegací. Byly to delegace Evropského parlamentu pro vztahy se Spojenými státy americkými a také delegace pro vztahy s Ruskou federací.
Musím vyjádřit určité zklamání z práce těchto delegací, například proto, že vedení delegací bylo nominováno progresivním vedením Evropského parlamentu a byli to samozřejmě ryzí progresivisté. Tak vypadala práce těchto delegací. Delegace pro vztahy se Spojenými státy americkými šla v podstatě mimo to, co jsme četli ve slovenských pokrokových médiích, protože tam ani nemělo smysl jezdit, tam byli zváni jenom takoví lidé.
A pokud jde o delegace pro vztahy s Ruskou federací, od kterých jsem si sliboval, že se možná pokusí navázat nějaký skutečný kontakt, rychle jsem pochopil, že pokrokáři nemají zájem o žádný dialog s Ruskou federací a s ruskými politiky, protože ani jednou za pět let nepozvali žádného oficiálního představitele Ruské federace nebo ruského diplomata, velvyslance, ale vždycky pozvali jen představitele ruské opozice.
Já jsem vždycky byl u toho, vždycky jsem jim naslouchal, my jsme naslouchali jejich názoru, já to respektuji, jejich názor, názor ruské opozice, ale logicky nemůžeme vládnout jenom na základě jednoho názoru opoziční strany, protože když se máte informovaně rozhodnout, tak musíte kalkulovat s jednou stranou a samozřejmě s druhou stranou, ne jenom s jednou stranou, a na základě toho jdeme všichni hlasovat.
Takže jsem zklamán a byl bych rád, kdyby tyto delegace byly v budoucnu objektivnější a více se zaměřovaly na dialog, k čemuž byly v podstatě zřízeny, a méně na vytváření těchto konfliktů a přilévání oleje do ohně, jak se říká. A určitě by bylo v zájmu budoucnosti, aby tyto delegace pracovaly, ať už ve vztazích s Ruskem, Čínou nebo tou Eurasií, protože tam se jednoznačně přesouvá geopolitické těžiště světa.
Mandát Evropského parlamentu byl poznamenán dvěma významnými událostmi, pandemií covidu a také konfliktem na Ukrajině. Myslíte si, že se Evropský parlament, respektive Evropská unie jako celek, těmito otázkami dostatečně a adekvátně zabývaly?
Já si to nemyslím, protože pandemie je jedna velmi nešťastná událost, která je, doufám, už nadobro za námi, ale zatím nebyla prošetřena. Dokonce i smlouvy, které nám jako europoslancům byly ukázány, například mezi Evropskou komisí a společností Pfizer, jedná se o smlouvy v hodnotě více než 30 miliard eur, tuto částku pouze odhadujeme, ani ji jako europoslanci neznáme, uzavřela Lejenová textovou zprávou s kontrolorem společnosti Pfizer.
Takže to je v současné době v trestním řízení, je to v šetření, dokonce se tím zabývá Evropská prokuratura, neočekávám ale, že by se s tím teď něco dělo, pravděpodobně se nic dít nebude. Ale doufejme, že po skončení volebního období dojde k nějaké spravedlnosti a budeme znát pravdu.
Co se týče války na Ukrajině, to je obrovská tragédie, které se dalo předejít, kdyby například evropské delegace také pracovaly a vedly dialog, který by měly vést, místo toho, aby vyhledávaly konflikt a zavíraly dveře.
Jaký dopad měl konflikt na Ukrajině na jednotlivé členské státy EU?
Dopad vidíme v našem každodenním životě. Zaprvé jsou evropské státy nepřímo vtaženy do války. Tuto válku zažíváme prakticky každý den prostřednictvím zpráv v médiích. Zadruhé jsme přímo zapojeni do obrovské hospodářské krize, které jsme svědky v celé Evropě. V současné době je v Evropě trendem, že jednotlivým národním vládám nebo národním armádám docházejí vojenské zásoby.
Takže už neposílají zbraně přímo na Ukrajinu. Ale dělají to oklikou, to znamená, že začínají dodávky zbraní financovat. A já musím vyjádřit trošku zklamání z postoje slovenské vlády v tomto ohledu, že i slovenský premiér Fico má někdy dobré výroky na Facebooku a na sociálních sítích, se kterými by se dalo souhlasit, ale když se podívám na hlasování, to znamená na jednání v Evropské radě, tak ani jednou skutečně nevystoupil proti evropské linii, proti tomu, co Lejenová nastavila.
Hlasovali pro 50 miliard pro Ukrajinu, hlasovali pro přijetí Ukrajiny do EU nebo pro zahájení přístupových jednání. Přitom před lidmi prohlásil, že Ukrajina je zkorumpovaný stát, což je tedy pravda. Slovenský zástupce minulý týden hlasoval pro zřízení a rozšíření Evropského mírového nástroje o dalších 1,5 miliardy eur, které půjdou na nákup zbraní pro Ukrajinu.
Takže takto se to dělá. Vláda se chlubí tím, že jsme přestali dodávat zbraně na Ukrajinu, ale realita je taková, že nejen na Slovensku, ale i v České republice a dalších zemích vlády místo dodávek zbraní na Ukrajinu financují dodávky zbraní na Ukrajinu. To znamená, buď pošlu peníze do Evropské unie, nebo prostě pošlu peníze zbrojním firmám, které vyrobí zbraně a pošlou je na Ukrajinu.
To je to, co se děje v současné době, a nemyslím si, že je to správná cesta do budoucna, protože takhle ta válka pravděpodobně nikdy neskončí.
Otázka dovozu potravin z Ukrajiny je velkým problémem a obavy nemají jen samotní zemědělci, ale i všichni občané EU. Jaká je současná situace? Utichly protesty, nebo se chystají další?
Vůbec ne, připravují se další protesty. Evropská zelená politika, tzv. zelená politika, která má chránit přírodu, ve skutečnosti ničí evropské hospodářství, ale poškozuje i slovenské zemědělce a evropské zemědělce obecně. Jednak jsou to nesmyslné emisní normy, zákaz nafty, který přijalo například Německo, což znamená, že už nebude dotovat zelenou naftu pro zemědělce.
Snaží se prosadit elektrické traktory a elektrické turbíny, což je technologický nesmysl. Také jakési povinné bioplynové plantáže. Na polích, kde zemědělec nesmí nic pěstovat a musí tam být povinně plevel a hlodavci, takzvaná přirozená obnova, jak tomu říkají, nebo různé další nesmysly o pesticidní politice a tak dále, to všechno ničí nejenom slovenské zemědělce, ale evropské zemědělce obecně, a ti proti tomu samozřejmě bojují.
Pak je tady také zmíněný dovoz levných produktů z Ukrajiny, kterým ani slovenští, ani evropští zemědělci nemohou konkurovat, protože tam mají mnohem nižší normy, mnohem nižší náklady, mnohem nižší emisní předpisy a pesticidní předpisy.
A na plenárním zasedání Evropského parlamentu jsem komisařům řekl, že pokud nezačnou dělat skutečnou politiku pro lidi, pro Evropu, pro evropskou ekonomiku, pak budou zemědělci jen začátkem těchto protestů. A brzy je ti lidé prostě z těch postů vyženou. Jiný scénář v podstatě neexistuje, pokud nechceme padnout na hubu, jak se říká.
Jak už jsem zmínil, kandidujete do evropských voleb, jste lídrem kandidátní listiny Hnutí Republika. S jakými cíli a prioritami jdete do evropských voleb, co byste chtěl v Evropském parlamentu prosazovat?
Je toho hodně. Především chceme zastavit nesmysly, které přicházejí z Bruselu, z tohoto Evropského parlamentu, protože těch nesmyslů je hodně.
Chceme například upřednostňovat mírová jednání a mírovou politiku, aby byl v Evropě mír. Místo politiky sankcí, která ničí evropský průmysl a hospodářství, chceme sankce zase zrušit a začít vyváženou spolupráci, ano, s východními zeměmi i se Západem.
Místo politiky, která ničí naši civilizaci, naši kulturu, chceme více dbát na ochranu rodin, na ochranu tradičních hodnot, na ochranu naší identity a identity Slovenska, řečeno v rámci celé Evropy. Co se imigrační politiky týče, chceme zavřít hranice a spíše podporovat evropské rodiny, aby měly více dětí, aby chtěly a mohly mít více dětí, a pak Evropa nemusí být závislá na dovozu migrantů.
Chceme chránit slovenskou suverenitu, samozřejmě chránit právo veta Slovenské republiky.
(za)