»Proč je v Praze vysoká průměrná mzda«, je název článku Dalibora Holého, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu, zveřejněného v červnovém čísle časopisu Statistika&My. Hned v jeho úvodu statistik konstatuje, že »v Praze není blaze každému«, velmi nízké mzdy tu pobírá zhruba stejně velký díl pracujících jako v jiných krajích a k tomu se ještě přidávají vysoké ceny služeb, a zejména bydlení.
Holý uvádí základní fakta: V prvním čtvrtletí letošního roku činila průměrná mzda v hlavním městě 52 814 korun. Na druhém místě byl Středočeský kraj s 40 768 Kč. Na chvostu pořadí regionů zůstával s nejnižší průměrnou mzdou 35 010 Kč Karlovarský kraj. Další spodní příčky žebříčku obsadily kraje Pardubický (36 255 Kč), Olomoucký (36 506 Kč) a Zlínský (36 653 Kč).
Praha měla tedy mzdovou úroveň o 51 procent vyšší než nejchudší Karlovarský kraj, konstatuje statistik a klade si otázku, odkud se tak vysoké regionální rozdíly berou. »Při pohledu na souhrnná čísla by se mohlo zdát, že ve stejné pracovní pozici dostávají v různých krajích výrazně odlišnou výplatu; takto přímočaré to ovšem není! Regionální trhy práce si nejsou moc podobné,« vysvětluje.
Podíl zaměstnanců s nízkými výdělky není menší
»Zhruba desetina zaměstnanců v celém Česku bere méně než 22 tisíc Kč hrubého, a v hlavním městě tento podíl není nižší. Průměrné mzdy dělníků v Praze se nijak neodlišují od dělnických mezd v jiných krajích. Řemeslník ve Středočeském kraji si dokonce vydělá jako zaměstnanec podstatně víc než ten v Praze. Přitom najít v Praze pracovní místo průmyslového dělníka je mnohem obtížnější, v hlavním městě už totiž továren moc nezůstalo,« uvádí Holý.
Současně ale upozorňuje, že v hlavním městě je také značně vyšší podíl zaměstnanců, kteří vydělávají hodně. Hrubou měsíční mzdu nad 40 tis. Kč mělo loni 58 % zaměstnanců pražských podniků. »V oblasti Střední Morava bychom takových našli pouze 36 %, a i ve Středních Čechách byl jejich podíl jen 46 %,« dodává.
Manažeři si v Praze podle něj vydělají o polovinu více než jejich kolegové v nejchudších krajích. U specialistů je rozdíl proti ostatním krajům zhruba čtvrtinový, u technických a odborných pracovníků okolo 16 % a v úřednických profesích 14 %. Naopak, u nejméně kvalifikovaných pomocných zaměstnanců je v metropoli průměrná mzda o sedm procent nižší než v Karlovarském kraji, kde je v této kategorii úroveň výdělků nejvyšší.
Klíč je ve větším podílu dobře placených profesí
»Asi nikoho nepřekvapí, že v hlavním městě jsou pramálo zastoupeni lidé pracující v zemědělství, lesnictví a rybářství či těžbě a dobývání,« poznamenává Holý. V těchto dvou odvětvích najdeme podle něj pouze 0,5 % pražských pracujících, zatímco celorepublikově tvoří 2,9 %. Ve zpracovatelském průmyslu pracuje v Praze jen 8,3 % zaměstnanců, což je sotva třetina ve srovnání s celorepublikovým průměrem, který je 26 %.
»I když bychom asi čekali, že v hlavním městě státu bude nadprůměrný podíl pracujících v odvětví veřejné správy a obrany, není tomu tak. Zdejší podíl je dokonce nejnižší ze všech krajů. Spíše průměrné je také zastoupení v odvětvích vzdělávání a zdravotní a sociální péče. Kde tedy pražské pracující hledat?«, klade si otázku statistik a hned na ní také odpovídá: V odvětvích tržních služeb – jen v informačních a komunikačních činnostech jich pracuje více než desetina (10,4 %), zatímco v ostatních krajích se tento podíl pohybuje mezi 1,1 % na severozápadě a čtyřmi procenty na jihovýchodě Česka. Rovněž zastoupení zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví (6,4 %) je v Praze třikrát vyšší než ve zbylých krajích. Tyto profese také vykazují nejvyšší průměrné mzdy, a to s výrazným odstupem.
Trojnásobný podíl podle něj mají pražští pracující i v činnostech v oblasti nemovitostí, dvaapůlkrát vyšší vůči celorepublikovému průměru je zastoupení v profesních, vědeckých a technických činnostech a dvojnásobné v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech.
Holý v té souvislosti také uvádí, že 304 tis. Pražanů (44,2 %) obsadilo místa manažerů či specialistů, přičemž v ostatních krajích jsou tyto podíly od 16 do 24 %. Naproti tomu jen necelých 12 % pražských pracujících vykonává manuální (dělnické) profese, zatímco v ostatních krajích je to od 36 do 42 %.
Negativem vysoké náklady
»Vysoká mzda je pro bydlící v Praze vykoupena vyššími cenami. Ceny zboží v obchodě jsou zhruba srovnatelné, vyšší jsou ovšem ceny služeb a zejména bydlení. Jak nájem, tak i koupě bytu vyjdou v hlavním městě neporovnatelně dráž. Podle odhadů Technické univerzity v Liberci je cenová hladina v hlavním městě celkově o pětinu vyšší než ve zbytku České republiky,« upozorňuje dále Holý.
Ekonomická strategie mnoha zaměstnanců je proto podle něj jasná: bydlet na venkově v oblasti nižších cen a pracovat v Praze na kvalifikovaném místě s vysokou mzdou. Z jiných krajů tak dojíždí do Prahy pracovat zhruba 225 tis. zaměstnanců. To s sebou ovšem nese i vyšší náklady na dopravu, a také čas navíc. Lépe jsou na tom zaměstnanci, kteří mají možnost pracovat z domova.
»Mezi poražené na trhu práce potom patří ti, kteří v Praze bydlí i pracují a vykonávají nekvalifikované profese. Žijí tak v oblasti vysokých cen, ale nezískávají bonus zdejších vyšších mezd,« uzavírá Holý.
(ici)