Home Názory Průzkum Medianu v říjnu: růst stran opozice, pokles koalice a debakl levice

Průzkum Medianu v říjnu: růst stran opozice, pokles koalice a debakl levice

Zatím poslední průzkum volebních preferencí politických stran agentury Median přinesl trochu jinou konfiguraci čísel, nežli tomu bylo u předchozích průzkumů agentur Kantar.CZ a STEM z poslední doby.

Tyto průzkumy mají ale jeden společný jmenovatel. Tím je to, že preference vládních stran v souhrnu trvale klesají a naopak preference opozičních stran rostou. Kromě toho, tři strany z vládního tábora mají volební preference buď pod hranící 5 % volitelnosti anebo mírně nad ní (STAN, TOP 09 a KDU-ČSL). Na tom se víceméně shodují průzkumy všech agentur.

Hnutí ANO dosahuje zatím svého maxima preferencí (na začátku roku po prezidentské volbě jsem předpokládal, že to bude úplné maximum tohoto subjektu, dnes si myslím, že hranice volebních preferencí hnutí ANO mohou jít ještě výše).

Hnutí SPD, které pozřelo Trikolóru, zaznamenalo rovněž růst preferencí oproti září za jeden měsíc o 1 % na 10,5 %. Ve volebních preferencích hnutí SPD není tedy patrná žádná podstatná změna, která by ukazovala na velký volební přínos Trikolóry pro toto hnutí. Osobně se domnívám, že mix spíše radikálních pravicových voličů, kteří byli připraveni volit Trikolóru, se spíše levicovými voliči hnutí SPD, kteří dříve volili ČSSD a KSČM, nebude úplně kompatibilní. Zkrátka, v tomto případě vzorec pro amalgamizaci volební podpory obou subjektů nebude podle vzorce 1 + 1 = 2, ale konečný výsledek bude menší číslo. Souhrnně by parlamentní opoziční strany nyní volilo 45,5 % voličů a naopak současné vládní strany v souhrnu jen 38 % voličů. Pokud by se tedy konaly volby do Sněmovny v říjnu, současná opozice (ANO a SPD) by získala v souhrnu cca 109 mandátů.

Žádná z neparlamentních stran nemá v tuto chvíli šanci se do Sněmovny dostat. Propast mezi 5% hranicí hlasů potřebnou k získání mandátů ve Sněmovně a současnými volebními preferencemi mimoparlamentních stran je příliš velká. Iluze stranou.

Levice: 3,5 + 3 (!)

Zde by se dalo konstatovat jednoduše: »Já jsem vám to říkal.« Chce to společnou kandidátku levicových sil, která by byla – podle mého názoru – schopna udělat ve volbách do EP více než 2 mandáty. Levicoví voliči, kteří dnes ze zoufalství volí SPD a hnutí ANO, by se v případě společného postupu levicových stran, tím nemám na mysli jen KSČM a SOCDEM, ale i těch dalších, jakými jsou ČSSD, DOMOV a ČSNS, stala přirozeným gravitačním polem levicových voličů, protože tito voliči by pochopili, že odevzdaný hlas pro »Spojenou levici« by měl smysl a takováto volební aliance by se pak stala společenstvím, na které by se nabalovali další a další voliči. Bohužel, všechna jednání, která jsem osobně vedl s M. Šmardou a s K. Konečnou, skončila fiaskem. Nepovažuji to ovšem za fiasko své. Ostatně, za půl roku už budeme znát výsledky voleb do EP a ukáže se, kdo z nás měl pravdu.

Pokud SOCDEM počítá skutečně do čela kandidátky do EP s T. Petříčkem, který je prototypem liberálního politika, jenž se prakticky neliší od vládních politiků, bude to úplný volební debakl.

Chci upozornit, že tento muž v komunálních volbách v Praze 7 se Soc.Dem. jako ministr zahraničí(!) nedosáhl ani na 2 % hlasů voličů. Jeho spojení s Pochem a celým kontroverzním spolkem lidí ve vedení nejméně úspěšné organizace ČSSD, tedy pražské organizace (Pavlík ad.) je obrovskou zátěží. Tedy v očích voličů.

L. Zaorálek se svou rétorikou plnou slovní pyrotechniky by jistě měl šanci na lepší volební výsledek, ale nejspíše by to na postup do Bruselu stejně nestačilo. Také když se dívám na Šmardovy vysoce erudované články v denním tisku (naposledy v pátečním Právu), každému musí být jasné, že pro současného předsedu SOCDEM tyto články »někdo vyrábí«. Je to stejné, jako když kdysi M. Vlčkovi (coby předsedovi Sněmovny v časech, kdy jsem byl předsedou ČSSD) připravoval řeči do Sněmovny a do schůzí ÚVV ČSSD Valtr Komárek. A Míla je k velkému gaudiu členů Sněmovny anebo ÚVV ČSSD následně překoktával. Konec konců, voliči chápou, že tato strana je t. č. na umělé výživě pana Barty a spol. (tento podporovatel volební kampaně prezidenta Pavla věnoval SOCDEM právě 3 mil. Kč).

Také nechutné útoky Šmardy na odboráře po velmi úspěšné stávce a demonstraci odborářů s terminologií, která jakoby vypadla z arzenálu pravice (ruský troll a politické divadlo), je cestou do pekel a ne k politickému úspěchu.

Rovněž děsuplné vyjádření náměstka primátora Karviné, kdy doporučuje všem těm, kdo nemají nájemní bydlení, aby si opatřili bydlení vlastní, jsou jako vystřižené z arzenálu TOP 09 či ODS a nikoliv z dílny levicové strany.

Pokud jde o KSČM, ta na to jde jinak, od lesa. Na kandidátku pro volby do EP nasadí zřejmě odpadlíky od J. Rajchla. Tyto lidi vidím jako osoby bez jakéhokoliv politického výtlaku, kteří nemohou přinést rozšíření dnes už poměrně omezené voličské základny KSČM. Kromě toho, nominováním těchto lidí pravostředovou formací Spojení demokraté KSČM propásla šanci stát se gravitačním polem hlasů široké levice. Také volební výsledek této strany v červnových volbách do EP vidím proto v černých barvách.

Jiří Paroubek

2 KOMENTÁŘE

  1. Současná levice dlouhodobě předvádí, že se nijak neliší od pravičáků. To jsme zažili i během minulých vlád s Babišem. V EU se „levice“ zaobírá nesmysly jako je genderismus, green deal a podpora masové imigrace. Pravicová propaganda úspěšně prezentuje absurdity přicházející z Bruselu jako „socialismus, neomarxismus“, i když se to ve skutečnosti děje v zájmu kapitálu. České levicové strany, zejména KSČM, mají již tradičně katastrofální marketing, nedokážou čelit lživé pravičácké propagandě. Lídři se neodvažují otevřeně pojmenovat skutečné problémy a jejich viníky, místo toho kličkují (i když rozumím paní Konečné, že se nechce dostat na dlouhá léta do vězení). No a výsledek, třebaže v době neschopné ultrapravicové vlády a ekonomického propadu, vidíme na volebních preferencích.

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here