Už to není jen o tom, že nemáme svoje vlastní brambory, ovoce, zeleninu, vepřové maso, vejce, máslo, mléko, jogurty, atd., atd., atd. Průserů jako Brno se totiž kupí celá řada. O jednom z takových jsem se dočetl na Novinkách.
»Výstavbu bytů, dálnic či vysokorychlostních železnic může v příštích letech zkomplikovat jeden dlouhodobě přehlížený problém. V Česku dochází základní suroviny, jako je písek, štěrk a kamenivo, klíčové například pro výrobu betonu. Jejich nové zdroje zatím kvůli zdlouhavým povolovacím procesům chybí. Stát proto vymýšlí, jak otevírání lomů urychlit.«
Několikrát jsem ve svých textech zmiňoval, že jsem kluk z vesnice. Tady jsem trávil dětství a dospívání. Pískovcových lomů a kamenolomů u nás bylo v okruhu nějakých třiceti až padesáti kilometrů bezpočet. Živě si i v pokročilejším věku vybavuji ty speciální nákladní vagóny, které po železnici onen písek a štěrk přepravovaly. Měly vedle sebe na plošině ty dvě násypky nebo jednu velkou ve tvaru trychtýře. Pamětníci se jistě upomenou.
Dnes jsou lomy převážně zavřené nebo vydrancované. Všechno se v devadesátkách za babku vyváželo. Konec konců i úrodná zemědělská půda, když se na okraji velkých měst budovala ona idiotská logistická centra či gigantické sklady, průmyslové zóny apod. Česku v Česku totiž dochází úplně všechno. Stáváme se totálně vybydlenou zemí, která nemá zodpovědného vlastního správce a ti, kteří ji ovládají, pouze drancují – jako kdysi demokratický Západ africké kolonie.
Jistě, máme Foltýna, prezidenta fešáka a generála k tomu, ve Strakovce malého Himmlera, přítel Zelenský si jezdí na Hrad jako domů, ale… »není to málo, Antone Pavloviči?«
Dušan Sedlák
No jo, ale co se za to dovezlo banánů, spotřebního zboží, zařídilo zahraničních dovolených atd.