V usazeninách oligocenního moře našich Karpat se zachovalo zhruba na 40 druhů tehdejších ryb. A další přibývají s tím, jak se rozšiřuje výzkum. Musíme si říci, že fosilní ryby patří k nejvýznamnějším zkamenělinám moravských starších třetihor. A nejen moravských! Díky dokonalým fosilizačním podmínkám se zachovaly často až v neuvěřitelných detailech. Na některých místech s výjimečně zachovanými zkamenělinami jsou pozorovatelné i měkké části těl ve formě otisků nebo výlitků.
Tento stav je způsoben zvláštními podmínkami, jako je např. bezkyslíkaté bahno, které zabránilo bakteriálnímu rozkladu na tak dlouhou dobu, že se ty měkké části stačily zachovat. V rohovcových vrstvách jsou to vrstvičky tvrdého sedimentu, které výborně zachovávají detaily těl ryb. V šitbořických vrstvách, což jsou poněkud měkčí a jemnější usazeniny, by se ovšem fosilní ryba brzo rozpadla, a tak je třeba fosilní zbytky nahradit či zpevnit umělou pryskyřicí. Paleontolog musí být, kromě toho, že je velmi trpělivý, i velmi šikovným konzervátorem a preparátorem. Na druhou stranu – získá materiál, který je pro paleontologická bádání naprosto ideální.
Ryby, které se oligocénních menilitových vrstvách nacházejí, mají v převážné části v dnešní mořské fauně své blízké příbuzné. Paleontologové, a později zájemci o zkamenělý život, se tak tváří v tvář setkávají s hlubinnými dračími rybami, exotickými havýši, jehlami a také s tehdejšími sardinkami, plackami či s rybami se světelnými orgány. U některých rodů ryb jsou ty světelné orgány uspořádány do dvou řad podél břišní strany v tělní části a v jedné řadě v části ocasní (rod Gonostoma) a jsou zachovány v podobě bituminózních bodů. O některých rodech víme, že byli dravci. Např. byla nalezena zkamenělina rodu Scopeloides, v jehož zažívacím traktu se zachovala ještě nestrávená kořist, kterou byl dokonce vlastní druh.
Do příbuzenstva dnešních jehel, dlouhých a úzkých rybek, patří tzv. klunatky. Jejich druh Aeoliscus heinrichi patří mezi nejrozšířenější druhy v celém evropském mořském oligocénu, ovšem paradoxem je, že v moravských usazeninách byly dosud objeveny pouze tři malé exempláře. Tak bychom mohli pokračovat dál a dál, a stále bychom nebyli u konce. Chcete-li se s těmi dávnými rybami seznámit, navštivte Moravské zemské muzeum v Brně. Třeba vám bude i dobrým průvodce knížka Tajemné moře v Karpatech. A třeba se pokusíte i vy sami nějakou tu zkamenělou rybičku najít.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora