Američtí a čínští ekologové zjistili, že aktivita hmyzích opylovačů se v posledních desetiletích výrazně snížila v důsledku toho, že dusičnany přítomné ve vzduchu ničí molekuly, které tvoří základ vůně květů. Informovalo o tom tiskové oddělení Washingtonské státní univerzity.
»Molekuly dusičnanů výrazně snižují ´sféru vlivu´ květu, tedy vzdálenost, kterou je jeho vůně schopna urazit a přilákat pozornost opylovačů. Zjistili jsme, že antropogenní zdroje znečištění tak silně mění složení této vůně, že ji opylovači přestávají rozeznávat a reagovat na tento signál«, uvedl profesor Washingtonské státní univerzity (USA) Jeff Riffell, jehož slova cituje tisková služba univerzity.
Profesor a jeho kolegové učinili tento objev během pozorování toho, jak květy Oenothera pallida přitahují pozornost čmeláků a dalšího nočního hmyzu, který opyluje rostliny v suchých oblastech Severní Ameriky. Vědce zajímalo, jak interakce mezi rostlinami a hmyzem ovlivňují různé znečišťující látky přítomné v ovzduší, včetně ozonu (O3) a dusičnanů (NO3).
Jak vědci uvádějí, dusičnany vznikají v noci ve spodních vrstvách zemské atmosféry v důsledku interakce mezi ozonem a oxidem dusičitým, který se do ovzduší dostává spolu s výfukovými plyny automobilů a průmyslových podniků. Dusičnany jsou agresivní oxidanty, které teoreticky mohou aktivně rozkládat molekuly monoterpenů, těkavých organických látek, které tvoří základ vůně květin.
Vědci vedeni touto myšlenkou sledovali interakce mezi molekulami NO3 a pachovými prvky pupalky a zkoumali, jak se motýli jestřábí chovají v blízkosti květin nacházejících se v oblastech s vysokou a nízkou úrovní znečištění dusičnany a ozonem. Tyto pokusy ukázaly, že molekuly NO3 skutečně aktivně rozkládají monoterpeny květů, což způsobilo, že motýli asi třikrát až čtyřikrát méně navštěvovali ty výsadby Oenothera pallida, které rostly ve znečištěných oblastech.
Tento negativní účinek, jak poznamenali vědci, se projevuje zejména v noci, což je pravděpodobně způsobeno tím, že ve dne sluneční světlo aktivně ničí molekuly dusičnanů přítomné ve vzduchu. To vysvětluje, proč se prakticky na celém světě výrazně snížila účinnost opylování mnoha nočních rostlin, uzavřel profesor Riffell se svými kolegy.
(jb, TASS)