I u nás se vyskytuje největší evropská vážka. Pravda, není tak velká, jako byla karbonská Meganeura, ale i tu můžeme dnes jen vidět vystavenou v našich muzeích, buď zkamenělou na desce břidlice, či častěji jako plastikový model. Ta měla rozpětí křídel tak 75 cm. Největší současná evropská vážka, páskovec velký.
Obě pohlaví jsou výrazně žlutočerně pruhovaná. Na boku hrudi má 3 žluté pruhy a na prvním zadečkovém článku se žlutou boční apikální skvrnou ve tvaru »C«. Mezi hlavní určovací znaky patří kombinace zbarvení zadečkových článků s redukovanými žlutými proužky, naopak skvrny blíže středu těla jsou rozsáhlejší a obvykle na hřbetě propojené. Týlní trojúhelník je černý a příčná žilka je žlutá. Důležitým znakem je podoba vnějšího zadního rohu antehumerálních skvrn, který je protažen do zřetelného ostrého cípu. Je to krásná velká vážka, která je doma především na Balkáně, a výskyty v naší republice jsou na severním okraji výskytu druhu. V ČR jsou popsány stálé populace pouze v Chřibech.
Vyhledává drobné zastíněné lesní potoky s písčitým až mírně štěrkovitým dnem. Hlavní období výskytu dospělců trvá od června do srpna. Samci typicky prolétají v koridoru potoka nízko nad vodní hladinou v obou směrech. Ve směru proti proudu vodního toku je let většinou pomalejší s častými krátkými zastávkami ve vzduchu. Při lovu kořisti se často vzdalují od vodních biotopů na lesní cesty a paseky. Larvy číhají na svou kořist, kterou tvoří zejména larvy vodního hmyzu, skryté v substrátu potoka a jejich vývoj v našich podmínkách trvá až pět let. Larvy žijí v nánosech na dnech potoků a svou kořist získávají nejčastěji lovem ze zálohy. Proto jsou druhu také nebezpečné často prováděné lesní meliorace a úpravy toků a časté vyhazování a odstraňování blátivých usazenin ze dna potoků.
Je škoda, že, ačkoliv je u nás ochrana nápadných druhů živočichů a rostlin na vysoké úrovni, tak ochrana těch drobných a méně nápadných je na okraji pozornosti celé naší společnosti.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora
Nádhera!