Český pravěk byl bohatý na mnohé druhy rostlin a živočichů. Jak postupně jsou odkrývány nová a nova nalezště jejich zkamenělých kostí, tu poznáváme zdejší bohatost fauny a flóry. V třetihorních usazeninách našich hnědouhelných pánví byl například objeven i předek dnešních kočkovitých šelem, druh Pseudaelurus transitorius. O něm si budeme dnes povídat.
Název Pseudaelurus je řeckého původu a v postatě znamená »nepravá kočka«. Ano, přesně to francouzský paleontolog Paul Gervais vystihl. Nepravá kočka. Neboť tvor jím popsaný není ještě kočka, ale její předchůdce. Název i prvotní popis rodu popisuje rozsáhlý rod vyhynulých koček, které žily v období miocénu (před 20–8 miliony lety) v Evropě, Asii a Severní Americe a z nich se vyvinuly moderní velké kočky (lev, tygr, levhart, jaguár, gepard) a také malé kočky, jako je třeba i náš domácí mazlíček, naše čičinka, ale také kočka divoká, rys či v Americe puma, a navíc se z nich vyvinuly i šelmy šavlozubé (machairodi, smilidoni i náš Homotherium moravicum). Pseudaelurové jsou sami pravděpodobně potomky rodu Proailurus, který žil ve starších třetihorách.
Původně se tito předchůdci kočkovitých šelem objevili v Eurasii. Později, asi před 18,5 miliony lety, se stali prvními kočkovitými šelmami, které obývaly Severní Ameriku. Tam vymřeli v období asi před 7 miliony lety, a další kočkovité šelmy se dostaly do Ameriky až po vytvoření spojujícího mostu mezi Kamčatkou a Aljaškou na konci třetihor.
Pseudelurové se vyznačují štíhlou stavbou těla a relativně krátkými nohami a dlouhým ocasem, což svědčí o jejich schopnosti dobře šplhat po stromech. V našich mladších třetihorách žili především v bažinatých krajích, o čemž svědčí jejich časté nálezy, především jejich zubů. Zřejmě se živili drobnými savci, ke kterým tehdy patřili i předchůdci dnešních jelenů a srnců. Jejich nálezy pocházejí hlavně z usazenin v českých hnědouhelných pánvích.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora