V mírně zvlněné krajině mezi Slatinou a Kadovem, na pomezí Plzeňského a Jihočeského kraje, najdeme dvě malé skalky. Lidé jim říkají »čertovy náramky«. Jeden je Velký a druhý je Malý. Velký čertův náramek je skryt na pahorku v prořídlém lesíku asi 700 m severovýchodně od obce Slatina. Slatina, která je blízko známějších Chanovic, patří ještě do Plzeňského kraje. Malý čertův náramek leží více než jeden kilometr severovýchodně od Velkého čertova náramku a patří do Jihočeského kraje.
Mezi obcemi Chanovice a Kadov na Klatovsku se nachází oblast skalních útvarů, nesoucích zajímavé názvy. Jakoby na sebe naskládané balvany odpradávna poutaly pozornost lidí. Jejich původ si naši předci nedokázali vysvětlit, a tak vznik těchto kamenných útvarů připisovali nadpřirozeným bytostem. A komu jinému, než našim českým čertům. Ti cizí by se s kameny zbytečně neplahočili. Říkají jim Velký a Malý čertův náramek. Jde o na sobě »ledabyle naskládané« žulové balvany, které váží několik tun. Jedna z těch kup kamenů je dokonce dnes chráněná. Přírodní památku Čertův náramek tvoří seskupení několika žulových, téměř dokonale placatých balvanů »naskládaných na sebe«. Z jedné strany je možné na skalní útvar vylézt. Na vrcholovém balvanu uvidíte zvláštní díru ve tvaru obdélníku. Je možné, že zde kdysi stál dřevěný kříž. A ta obdélníková díra je pozůstatek po kříži. Opět, tak jako na jiných místech s »čertovskou« tradicí, tady muselo zanechat znamení své vítězné víry křesťanství. A navíc, dnes, les díky kůrovci značně prořídl a tak vrchol náramku nabízí nádherný výhled na celé pásmo Šumavy.
Dodávám, že jde o Velký čertův náramek. Ten vznikl zvětráváním žulových hornin a na jeho vzniku se podílely nejen vítr, sluníčko či zemská tíže, ale také led, neboť v období starších čtvrtohor byla zdejší krajina obnažená a zimní síly se na výchozech žulových těles, jak se patří, vyřádily. Ovšem místní pověst to vidí jinak – podle lidové tradice kameny na sebe naskládal čert, kterého si na tuto práci najal chudobný mladík. Ten se totiž zamiloval do dcery bohatého sedláka, který svou dceru nechtěl »nuzákovi« dát a tak pro něj vymyslel úkol – odklidit z polí všechny balvany. Mladík sice spojil své síly s čertem, ale vše nakonec dobře dopadlo. Než vysvitlo sluníčko, statkářova dcera vzbudila kohouta, ten zakokrhal a čert upustil svůj náklad na zem. Mladíkova duše zůstala v těle a otec nakonec souhlasil s veselkou. A čert, jako obvykle, chudák, přišel o všechno a ještě se k tomu dost nadřel.
Velký čertův náramek leží na nejvyšším bodě vršku (Velký čertův náramek je také někdy nazývaný Čertův cestovní vak). Pár metrů od Velkého náramku je v křoví skryt další zajímavý kamenný útvar. Říká se mu Čertova brána. Je to přírodní dolmen. Dolmen je složen ze dvou podpěrných kamenů a přes ně je položen jeden dlouhý kámen, takže se dole vytvoří komůrka, do které se dá vlézt. Dolmeny byly stavěny lidmi, tady je to přírodní záležitost. Zamrzí, že dlouhý kámen, který tvoří strop dolmenu, byl kameníky v jedné své části »odloupnut«, a tak byla celá pěkná sestava poškozena.
Malý Čertův náramek je tvořen několika kameny, které jsou na sobě nakupeny do výšky několika metrů. Útvary ze žulových bloků vznikly rychlejším zvětráváním některých jejich částí. Malý čertův náramek má samozřejmě také svoji čertovskou pověst. S kadovským učitelem se čert vsadil, že z Brd přinese kupu kamení dříve, než se učitel s žáky pomodlí otčenáš. Učitel tak upsal čertu svojí duši. Čert letěl s obrovským vakem pro náklad kamení do hor. Ale trochu si zašvindloval, protože si naložil kameny u nedaleké Blatné, které jsou stejného původu jako u Kadova. Žuly se v Brdech nevyskytují. Zpátky chvátal, ale u vesnice Pole mu jeden kámen vak natrhl a vypadl z něho, zabořil se do země a čert se jej snažil marně vytáhnout a ještě spravit vak. Nezvládl to a tak vzteky na balvan dupnul. Kámen s otiskem čertova kopyta je k nalezení za vesnicí Pole i teď. Ve vesnici Kadov už děti končily modlitbu slovem »Amen«. To čert slyšel, a tak poznal, že sázku prohrál. Odhodil vzteky vak i s kameny a zmizel. Vak se samozřejmě rozložil, ale kameny zůstaly coby Malý čertův náramek.
Tímto výčet zajímavých žulových kamenů na tomto území nekončí. Asi 400 m na západ od Malého čertova náramku na kopečku trůní velký balvan podobný viklanu, ale viklan to není. Na jeho vrchu je skalní miska a proto se mu říká Obětní kámen. Leží na hranici Plzeňského a Jihočeského kraje. Přímo v obci Kadov u Obecního úřadu je pravý viklan, který je přírodní památkou. V lesíku, kousek od Kadova směrem na Vrbno, najdeme seskupení kamenů se skalními mísami. A v lesíku směrem na Lnářský Málkov jsou opět na dvou kamenech prohlubně a mísy. Říká se tam tomu Vojtěchovo lože. Tady se objevuje najednou místo čerta svatý Vojtěch, Slavníkovec a druhý český biskup, který prý na kameni odpočíval při své cestě do Říma. Tak bychom mohli pokračovat dále. Dalších zajímavých kamenů je v tomto žulovém kraji nespočet. A samozřejmě, kromě svatého Vojtěcha, se tu vyskytovali spíše čeští čerti. Přijďte se podívat, je tu opravdu krásně!
Václav Ziegler
FOTO – autor