Home Pel mel Věda a příroda STŘÍPKY Z NAŠÍ KRAJINY: Vzpomínky na těžbu ve Chvaleticích

STŘÍPKY Z NAŠÍ KRAJINY: Vzpomínky na těžbu ve Chvaleticích

Chvaletice jsou město v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Status města mu byl přidělen 1. ledna 1981. Bývalé hornické město má přibližně 2900 obyvatel. Chvaletice leží na levém břehu Labe v nadmořské výšce 210–310 metrů, na úpatí Chvaletické pahorkatiny, která je součástí Železných hor, dnes je to i součást Národního geoparku Železné hory. Tato geologicky významná oblast s bohatstvím nerostných surovin, byla vždy v zájmu kovkopů. Ložiska pyritu byla známa od středověku a od přelomu 19. a 20. století systematicky těžena k výrobě železa. Vyskytuje se zde asi 80 druhů nerostů, například vivianit nebo rodochrozit. Byly zde také objeveny vzácné nerosty jako např. wulfenit s neotocitem a cerussitem.

Jde o severní okraj železnohorského krystalinika, který je zde tvořen horninami proterozoického (starohorního) stáří, řazenými do chvaletické skupiny. Petrograficky jde o fylitizované jílovité břidlice, jílovito-grafitické břidlice a droby, které ve svých svrchních partiích zvětrávají v hlinité eluvium. Na tyto horniny je vázáno významné zrudnění, které bylo objektem těžby, a i dnes je území součástí chráněného ložiskového území Chvaletice III. Jde o vulkanicko-sedimentární ložisko, které vzniklo v mořském prostředí, posléze byly horniny postiženy slabou regionální a kontaktní metamorfózou. Jižní okolí lokality je tvořeno jemnozrnnými dvojslídnými granity chvaletického masivu proterozoického stáří, odkrytými např. v činném lomu Chvaletice. Od severu nasedají na toto skalní podloží svrchnokřídové sedimenty, které se v místě lokality vyskytují nepravidelně a v denudačních zbytcích, jejich mocnost přibývá směrem k severovýchodu. Stratigraficky jde o perucko-korycanské souvrství stáří cenoman, petrograficky o jílovce, pískovce a slepence a vápnité pískovce (příbojová facie). Území je modifikováno výraznou antropogenní činností, nejdříve bylo postiženo povrchovou těžbou, těžily se zde manganové a železné rudy a posléze od roku 1949 do roku 1975 pyritová břidlice. Nejvyšší těžba byla dosažena v 60. letech 20 století, vznikl hluboký několikapatrový lom (cca 2 km dlouhý a 700 m široký) a v jeho blízkosti naopak mohutné haldy a tři odkaliště. Haldy deponované na odkalištích bývalé úpravny tvoří evidovaná ložiska manganové rudy (Chvaletice, odkaliště 1 a 2, Řečany, odkaliště 3). Po zastavení těžby rud byl povrchový lom využit jako úložiště popílku z elektrárny Chvaletice (byla postavena ve druhé polovině 70. let 20. století) a v současné době je celý zavezen popílkem. Pamatuji dobře ten lom. Za prvé, když jsem ho nesměle obcházel ve své honbě za zkamenělinami křídového příboje, především za serpulidy, jejich rourky, které byly ve slepencích a vápnitých pískovcích hojné. A za druhé, když jsme jeli s mladými nadšenci z Turnova, co chodili do mého geologického kroužku při Muzeu Českého ráje, abychom si lom prohlédli. V té době už zde těžba pomalu končila, ale přesto se nám podařilo najít řadu pěkných nerostů, i ten vzácný wulfenit. A také zelené krápníčky melanteritu čili zelené skalice. I z toho je patrné, že lokalita je významným mineralogickým nalezištěm evropského významu, nacházely se zde karbonáty a silikáty manganu a železa (rodochrozit a rodonit) a sulfidy železa (pyrit), a další, mnohdy raritní minerály (pyroxmangit, helvín aj.). Byli na nás tehdy velmi hodní a provedli nás nejen lomem, ale i úpravnou a ukázali nám pěkné ukázky nerostů. A to všechno zadarmo a ještě nám zapůjčili hornické přilby. A zodpověděli mnohé všetečné otázky dětí. Prostě, měli s námi trpělivost.        

Krátce na to byl provozu povrchového dolu ukončen a začala výstavba elektrárny. V jejím středu stojí nejvyšší komín České republiky – 305 metrů vysoký. Elektrárna byla postavena v letech 1973-1979 podle projektu Energovodu Praha. Po modernizaci v roce 2016 má výkon 820 MW. Ve Chvaleticích začíná úsek Labe splavný pro velké lodě, v minulosti byl využíván pro dopravu uhlí pro elektrárnu. K jeho vykládce sloužil přístav Chvaletice. A popílek? Ten vyplnil prostor bývalého povrchového lomu.

V okolí Chvaletic leží ložisko manganové rudy; s odhadem 27 milionů tun je největším zdrojem manganu v Evropské unii. V odkalištích u elektrárny ve Chvaleticích se nachází ložisko manganu, po kterém roste poptávka zejména kvůli výrobě baterií do elektromobilů. O zahájení těžby tohoto kovu v okolí Pardubic se intenzivně hovoří od roku 2018, zájem má o ni firma Mangan Chvaletice. Letos v březnu také projekt finančně podpořil nový investor. Pokud k těžbě skutečně dojde, pak ale nejdříve za několik let. A zase sed bude těžit! Jestlipak tam zase budou nějaké hezké nerosty, či jen smutné dávné kaly?

Václav Ziegler

FOTO – autor

1 KOMENTÁŘ

  1. Jsem z Přelouče, Václave, a tak článek byl pro mne navýsost zajímavý. A vůbec – díky i za Tvé maily, jsou jediné hodnotné, které dostávám. Můj další „dodavatel“, dlouholetý přítel MUDr Landr, mi zemřel, ve středu jdu na rozloučení do turnovské smuteční síně. Opatruj se. Jarda Cirkl

Comments are closed.