Astronom William Herschel, který zemřel 25. srpna 1822 ve věku 83 let, patřil k velkým postavám vědy konce 18. a začátku 19. století. Mimo jiné objevil planetu Uran, jako první pozoroval Saturnovy měsíce Mimas a Enceladus. Věnoval se i zkoumání vzdálenějšího vesmíru, pro svá pozorování si také stavěl vlastní dalekohledy. Dočkal se řady poct, jeho jméno například nesl evropský teleskop, která fungoval na oběžné dráze mezi roky 2009 a 2013.
Herschel pocházel z rodiny německého hudebníka, jehož kořeny možná sahaly do Heršpic nedaleko Slavkova u Brna. Jeho předci se podle některých zdrojů jmenovali Jelínkovi a po přestěhování do Saska v 17. století si jméno poněmčili na Hirschel. Později se rodina přesunula do Hannoveru, kde otec pozdějšího astronoma sloužil ve vojenské kapele. Když hannoverská dynastie usedla na začátku 18. století na britský trůn, začali na ostrovy proudit i němečtí hudebníci včetně Herschelů.
Friedrich Wilhelm Herschel (jméno si poangličtil až po letech) se narodil v Hannoveru a do Británie se přestěhoval roku 1757 na prahu dvacítky, zprvu se i on věnoval hudbě. Zajímal se ale i o matematiku, která ho nakonec přivedla k astronomii, kvůli nedostatku peněz si ale musel sám vyrábět dalekohledy. Postupně se v tomto umění tak zdokonalil, že v roce 1776 dokázal sestrojit teleskop s třiceticentimetrovým zrcadlem a jeho výrobky používali i Josef II. nebo Kateřina II. Veliká.
Velkou slávu Herschelovi zajistil objev Uranu, který poprvé pozoroval 13. března 1781, díky němuž se stal členem Královské učené společnosti a Jiří III. mu dokonce vyměřil doživotní rentu 200 liber (dnes by to odpovídalo více než milionu korun). Teprve koncem dubna 1793 se ovšem stal řádným poddaným britského krále a začal se podepisovat William Herschel. Do své smrti objevil několik stovek dvojhvězd, na 1500 mlhovin a galaxií, zabýval se i studiem pohybu Slunce a jeho záření.
Astronomii se přitom ze své rodiny William Herschel nevěnoval sám, už od 70. let 18. století mu pomáhala sestra Caroline (1750 až 1848), mimo jiné objevitelka osmi komet. Ta se v roce 1787 stala historicky první ženou placenou za práci astronoma, když jí král Jiří III. jako bratrově asistentce vyměřil 50 liber ročně. Na otcovu práci navázal John Herschel (1792 až 1871), matematik, chemik a průkopník fotografie, který dokončil katalogizaci severní hvězdné oblohy a také objevil tisíce mlhovin, hvězdokup a dvojhvězd.
(čtk)