Home Pel mel Věda a příroda Za hlavní příčinu vyhynutí gigantopitéků byla označena nestabilita klimatu

Za hlavní příčinu vyhynutí gigantopitéků byla označena nestabilita klimatu

FOTO - wikimedia/Michal Maňas

Vědci zjistili, že největší primáti v dějinách Země, takzvaní gigantopitékové, zmizeli z povrchu planety asi před 300 tisíci lety v důsledku prudké a dlouhodobé destabilizace klimatu v jižní a jihovýchodní Asii. Informovala o tom tisková služba australské Macquarie University.

»Příběh gigantopitéka je jednou z velkých záhad paleontologie – jak tak velký primát zmizel ve velmi krátké době, zatímco ostatní primáti podobnému osudu unikli. Zjistili jsme, že to bylo způsobeno tím, že gigantopithecus získal příliš úzkou potravní specializaci, zatímco orangutani a jejich další sousedé se dokázali přizpůsobit rychle se měnícím podmínkám prostředí,« uvedl profesor Čang Jing-čchi z Ústavu paleontologie obratlovců a paleoantropologie ASD.

K tomuto závěru dospěli vědci v rámci rozsáhlého mezinárodního projektu zaměřeného na rekonstrukci klimatických podmínek, v nichž žil poslední gigantický pitek (Gigantopithecus blacki), pravděpodobně největší primát v historii Země. Předpokládá se, že dosahovali hmotnosti 200-300 kg a délky těla kolem tří metrů.

Paleontologové vědí o možné existenci těchto obřích příbuzných současných orangutanů již od roku 1930, ale první pozůstatky Gigantopithecus blacki byly nalezeny v jižní Číně v roce 1956. Vědce již dlouho zajímá, proč tito primáti před zhruba 300-350 tisíci lety beze stopy zmizeli. Pro získání těchto informací vědci podrobně prozkoumali pozůstatky 157 gigantopithecus blacki, přesně změřili jejich stáří a také provedli vykopávky ve 22 jeskyních v jižní Číně, kde tito dávní primáti žili.

Při těchto vykopávkách se vědci zajímali především o pylové nánosy a různé sedimentární horniny, protože druhové složení pylu a fyzikální vlastnosti horninových vrstev odrážejí klima, v němž se sedimenty v jeskyních gigantopitéků tvořily. Vědci porovnávali tyto klimatické informace s izotopovým a minerálním složením zubů dávných primátů a také se vzorci opotřebení skloviny.

Toto srovnání ukázalo, že zhruba před 600 tisíci lety se v jižní a jihovýchodní Asii dramaticky změnilo klima, které se v následujících 200-300 tisících letech stalo výrazně sezónním a velmi nestabilním. Tyto změny byly doprovázeny zhoršením kvality stravy gigantopitéků a jejich nuceným přechodem od stravy z vysoce kalorických a měkkých plodů k tvrdší a méně výživné rostlinné biomase.

K takovým negativním změnám, jak vědci poznamenávají, nedošlo v tomto časovém období u nejbližších sousedů gigantopitéků, vyhynulých orangutanů čínských (Pongo weidenreichi). Ti se dokázali v poměrně krátké době přizpůsobit novým podmínkám prostředí a přejít na jinou stravu, což, jak vědci předpokládají, bylo způsobeno jejich všežravostí a kompaktnější velikostí těla.

Z tohoto důvodu se odborníci domnívají, že gigantopitéci vymizeli ve velmi krátké době v důsledku klimatické nestability a velmi vysoké míry ekologické specializace, která těmto primátům bránila přizpůsobit se novým podmínkám prostředí a také jim neumožňovala rychlou migraci na velké vzdálenosti.

(cik, TASS)

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here