AKTUALIZOVÁNO
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí považuje výzvu Arménie adresovanou OSN, která žádá o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti za účelem projednání situace kolem Lačinského koridoru, za pokus Jerevanu udělat z tohoto mezinárodního orgánu nástroj manipulace. Ráno bylo navíc hlášeno ostřelování.
»Navzdory prvnímu neúspěchu v prosinci 2022 se Arménie opět pokouší využít Radu bezpečnosti OSN jako nástroj pro svou politickou, vojenskou a informační manipulační kampaň. Arménie se obrací na Radu bezpečnosti s nepodloženými obviněními ze ‚zhoršování humanitární situace‘ a ‚pokračující blokády‘ v regionu opět v době, kdy sama Arménie záměrně a úmyslně brání veškerému úsilí, které prostřednictvím mezinárodních partnerů vyvíjí k nalezení vyváženého, zákonného a rozumného řešení na místě,« uvádí se v prohlášení zahraničněpolitické agentury.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí rovněž obvinilo arménskou stranu z narušování dohod o zřízení nákladních dodávek a dvoustranných rozhovorů. »Nedávno bylo po sérii intenzivních konzultací a úsilí kyvadlové diplomacie konečně dosaženo dohody ohledně dodávek humanitárního nákladu do oblasti Karabachu různými trasami, jakož i uspořádání setkání mezi zvláštním zástupcem Ázerbájdžánu a zástupci místních arménských obyvatel. Bohužel 5. srpna 2023 Arménie prostřednictvím svého nezákonně instalovaného loutkového režimu od obou dohod na poslední chvíli ustoupila, když zavedla politicky motivované a nelegitimní předběžné podmínky a různé záminky,« stojí v prohlášení. Podle dokumentu »kdyby Arménie a jí podřízená nezákonná struktura dohodu dodržovaly, situace by byla vyřešena počátkem srpna poskytnutím rozumného rámce pro dodávky humanitárního nákladu obyvatelům oblasti Karabachu a usnadněním tras pro průchod osob, zboží a vozidel«.
V prohlášení se uvádí, že navzdory intenzivní interakci mezi Ázerbájdžánem, Ruskem, USA, EU a Mezinárodním výborem Červeného kříže s cílem najít východisko z této situace »Arménie záměrně brání diplomatickému úsilí«. »Apel na Radu bezpečnosti je součástí této kampaně a představuje vážný úder úsilí, které vyvíjejí zúčastněné subjekty, mezi nimiž jsou i členové Rady bezpečnosti,« uvedla ázerbájdžánská diplomacie.
V sobotu tisková služba arménského ministerstva zahraničí uvedla, že Jerevan se obrátil na OSN se žádostí o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti za účelem projednání humanitární situace v Náhorním Karabachu.
Baku navíc ráno ohlásilo ostřelování ázerbájdžánských pozic na hranici s Arménií. Pozice ázerbájdžánských ozbrojených sil na hranici s Arménií se dostaly pod palbu, uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo obrany ve svém prohlášení.
»Arménské ozbrojené síly s přestávkami ostřelovaly pozice ázerbájdžánské armády u osady Mollabayramli v okrese Kalbajar a osady Heydarabad v okrese Sadarak v Nachčivské autonomní republice, a to z ručních zbraní různých ráží, v době od 22.45 13. srpna do 7.05 14. srpna,« uvádí se v prohlášení. Podle ministerstva ázerbájdžánské jednotky »přijaly odvetná opatření«.
Arménie označuje zprávu Ázerbájdžánu o ostřelování hranic za dezinformaci. Arménské ministerstvo obrany označilo zprávu Baku o tom, že se ázerbájdžánské pozice v pondělí brzy ráno dostaly pod arménskou palbu, za dezinformaci. »Prohlášení ázerbájdžánského ministerstva obrany, které tvrdí, že arménské ozbrojené síly ostřelovaly ázerbájdžánská bojová stanoviště podél východní a jihovýchodní části hranice není pravdivé. Nejde o nic jiného než o dezinformaci,« uvedlo arménské ministerstvo obrany.
(cik, TASS)