Japonsko považuje za prioritu otázku obnovení vzájemných kulturních výměn s jižní částí Kurilských ostrovů, zejména návštěvu hrobů předků bývalými japonskými obyvateli těchto území. Prohlásil to japonský premiér Fumio Kišida na »Celostátním shromáždění za návrat severních území« – jak se zde nazývá jižní část ruských Kurilských ostrovů.
»Obnovení výměnných projektů, včetně hrobových návštěv, je hlavní prioritou japonsko-ruských vztahů. Máme velkou touhu nějak reagovat na upřímné pocity bývalých ostrovanů, kteří jsou již ve vysokém věku. Budeme i nadále naléhat na ruskou stranu, aby obnovila výměny a věnovala zvláštní pozornost návštěvám hrobů,« řekl premiér.
Podle Kišidy se otázka jižních Kuril »týká celého národa, je důležité, aby každý občan prohloubil svůj zájem a pochopení problému«. »Vláda bude i nadále pracovat na zvyšování povědomí veřejnosti. Zároveň je důležité, aby mezinárodní společenství správně pochopilo postoj Japonska,« dodal Kišida.
Podle celostátního průzkumu veřejného mínění, který japonské úřady zveřejnily v lednu, 45,7 % jeho účastníků nevěří ve schopnost Japonska získat kontrolu nad jižní částí Kuril. Zároveň 28,3 procenta respondentů nechápe, jaké přesně jsou příslušné aktivity Tokia, a dalších 25,4 procenta má o této problematice špatné povědomí.
V souladu s rozhodnutím přijatým v roce 1981 japonskou vládou se každoročně 7. února koná »Celostátní shromáždění za navrácení severních území« na památku první rusko-japonské smlouvy podepsané v tento den v roce 1855.
Tohoto shromáždění se tradičně účastní ministři, členové obou komor parlamentu z vládnoucích i opozičních stran a bývalí obyvatelé jižních Kuril. Krajně pravicové skupiny je využívají jako záminku k protiruským shromážděním v ulicích měst a před ruskými misemi, které jsou přísně střeženy policií.
Obvykle se »Celonárodní shromáždění za návrat severních území« koná v Národním divadle poblíž císařského paláce v Tokiu. Kvůli rekonstrukci však byla akce v roce 2024 přesunuta do haly Olympijského centra mládeže v parku Yoyogi.
Moskva a Tokio vedou od poloviny minulého století jednání o vypracování mírové dohody o výsledcích druhé světové války. Hlavní překážkou zůstávají neshody ohledně práv na jižní část Kuril. Po skončení války bylo celé souostroví připojeno k Sovětskému svazu, Japonsko však zpochybňuje vlastnictví Iturupu, Kunaširu, Šikotanu a skupiny malých neobydlených ostrovů. Ruské ministerstvo zahraničí zároveň opakovaně zdůraznilo, že svrchovanost Ruska nad těmito územími, která má příslušný mezinárodněprávní rámec, je nezpochybnitelná.
Rusko přerušilo jednání s Japonskem o mírové smlouvě v důsledku uvalení protiruských sankcí ze strany Tokia v souvislosti se situací na Ukrajině. Moskva rovněž odstoupila od dialogu s Tokiem o zavedení společných hospodářských aktivit na jižních Kurilských ostrovech a zablokovala prodloužení statusu Japonska jako partnera pro odvětvový dialog v rámci Organizace pro černomořskou hospodářskou spolupráci.
Později Rusko vypovědělo dohodu s Japonskem o usnadněných návštěvách japonských občanů – bývalých obyvatel těchto ostrovů – na Kurilských ostrovech, jakož i dohodu o postupu při vzájemných návštěvách. Ruské ministerstvo zahraničí tehdy zdůraznilo, že toto opatření nemá vliv na provádění sovětsko-japonské dohody o vzájemných bezvízových návštěvách hrobů z 2. července 1986.
Program bezvízových výměn byl zahájen v roce 1992 na základě mezivládní dohody o zlepšení vzájemného porozumění mezi národy obou států. Od té doby navštívilo Japonsko přibližně 10 000 obyvatel ostrovů Iturup, Kunašir a Šikotan a jižní část Kuril navštívilo přibližně 20 000 Japonců. V září 2017 Moskva a Tokio v souladu s dohodou na vysoké úrovni zorganizovaly první charterový let na jižní ostrovy Kurilského souostroví pro jejich bývalé obyvatele, aby navštívili hroby svých předků.
(cik, TASS)
NA TO musí být Dva!