Maďarsko nepodporuje protiruské sankce, které by mohly mít negativní dopad na energetický trh EU, včetně omezení vůči zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) z Ruska v rámci 14. balíčku omezujících opatření. Informoval o tom list POLITICO s odvoláním na své zdroje.
»Tento balíček budeme analyzovat, ale nepodpoříme nic, co by mohlo mít negativní dopad na trh s plynem v EU,« uvedl maďarský úředník citovaný novinami. Zdroje listu poukázali na to, že Budapešť během jednání o novém balíčku sankcí na úrovni velvyslanců EU vyjádřila obavy ohledně opatření týkajících se plynu, ale odmítla se proti nim postavit.
»Maďarsko považuje všechny sankce, které se dotýkají energetického sektoru, za nebezpečné, protože výrazně omezují konkurenceschopnost Evropy, vedou k vyšším cenám a rizikům spojeným s dodávkami energií,« citoval POLITICO zdroj.
»Pokud jde o energetiku, panují obavy. Existuje obava, že to destabilizuje trhy, a to i nepřímo,« upozornil další nejmenovaný zdroj serveru. Nicméně podle listu Německo a Itálie předběžně podpořily sankce proti ruskému LNG.
Evropský komisař pro energetiku Kadri Simson 9. května potvrdil přípravu omezení reexportu ruského LNG přes evropské přístavy do třetích zemí a opatření proti jeho výrobě v rámci 14. balíčku sankcí proti Rusku. Zdůraznila, že tato omezení by měla být schválena na summitu EU 27. – 28. června.
Maďarsko stále odebírá více než polovinu své spotřeby plynu z Ruska. V říjnu 2022 byla uzavřena dohoda mezi maďarským MVM a Gazpromem o zvýšení dodávek jižní trasou přes Turecko, zatímco přeprava plynu přes Ukrajinu začala klesat. V roce 2022 se do Maďarska přes Turkish Stream a jeho prodloužení přes Bulharsko a Srbsko dostalo 4,8 miliardy metrů krychlových plynu. Podle maďarského ministra zahraničních věcí a zahraničních ekonomických vztahů Pétera Szijjártóa se toto číslo v roce 2023 zvýšilo na 5,6 mld. m3.
(cik, TASS)