Od konce roku 2022 navštívilo Čínu mnoho evropských představitelů. Tento díl Reality Check tyto události analyzuje a diskutuje s vámi o důvodech intenzivního diplomatického angažmá mezi Čínou a Evropou. Pointa je, že Evropa si nemůže dovolit se od Číny odpoutat.
Čína je v těchto dnech skutečně oblíbenou destinací pro návštěvu evropských lídrů. Od konce loňského roku jich bylo mnoho: Německá kancléřka, předseda Evropské rady a španělský premiér. Francouzský prezident a předsedkyně Evropské komise. A možná brzy dorazí i německý ministr zahraničí a nejvyšší diplomat EU. Nazývat to líbánky je možná příliš. Spokojme se tedy s termínem »nového rozjezdu«.
Helga Zepp-LaRoucheová, zakladatelka a prezidentka Schillerova institutu, uvedla: »Myslím, že dominantním trendem v Evropské unii je pochopení, že vzhledem k velikosti čínského trhu s největší kupní silou na světě neexistuje žádná pozitivní alternativa k produktivní spolupráci mezi Čínou a EU.«
V roce 2022 činil obchod mezi Čínou a EU 847,3 miliardy dolarů. Čína a EU byly vzájemně druhými největšími obchodními partnery. Čína je pro Evropu jedním z největších zdrojů turistů. V roce 2019, před vypuknutím pandemie, Čína vygenerovala více než 125 miliard eur (136,9 miliardy USD) v zahraničních výdajích. Jen ve Francii to bylo přibližně 3,5 miliardy dolarů (3,8 miliardy Kč), které vygenerovalo 2,2 milionu Číňanů navštěvujících Francii.
Dříve se o tom hovořilo jako o jakési hranici vztahů mezi Čínou a EU. Ale ty jsou dnes skutečně základní linií. Změnila to geopolitika. Největší dva faktory: Spojené státy a ukrajinská krize. A ty spolu souvisejí.
Toto je popis ze serveru POLITICO o návštěvě Emmanuela Macrona v Číně: »Ohledně Ukrajiny asistenti Bílého domu s lítostí připomněli Macronovy neúspěšné pokusy vměstnat se do role mírotvorce s Putinem; ohledně Číny určité obavy v Bidenově administrativě z potenciální přítulnosti Francie s Čínou v době, kdy je napětí mezi Washingtonem a Pekingem nejvyšší za poslední desetiletí.«
Chápete americký postoj? Za prvé, Spojené státy nevěří v nastolení míru; za druhé, Spojené státy chtějí, aby Evropa ve vztahu k Číně držela linii.
Tento postoj však nesdílejí všichni Evropané. Jedná se o průzkum zveřejněný na internetových stránkách Evropského parlamentu 17. března. 49 % Němců se domnívá, že vyslání těžkých zbraní na Ukrajinu zvýší riziko ruského útoku na západní státy. S nákupem dalších zbraní EU pro Ukrajinu nesouhlasí 76 procent Maďarů. 53 procent Němců se domnívá, že diplomatické snahy o ukončení ukrajinské krize nejdou dostatečně daleko. Životní náklady jsou nyní považovány za největší hrozbu ve třech největších ekonomikách EU: Německo, Francie a Itálie.
A teď, co si myslíte, že zhoršení vztahů s druhým největším obchodním partnerem udělá s Evropskou unií?
Fu Cong, čínský velvyslanec při EU, v nedávném rozhovoru uvedl: »Dost jsem oslovoval a mluvil s různými lidmi. A musím říci, že mě velmi povzbuzuje bohatý entuziasmus a vřelý vztah Evropanů k Číně… Mluvil jsem s politiky a členskými státy EU. Povzbuzuje mě také politická podpora, které se dobré vztahy mezi Čínou a EU mezi politiky a vládami těší.«
Řada evropských vedoucích představitelů, kteří jeden po druhém navštěvují Čínu, je důkazem toho, že se Evropa snaží najít cestu, která by vyvážila její potřeby s politickou realitou.
Channel News Asia to popisuje jako snahu EU o »reset« s Čínou. Není to reset. Jde o to, že obě strany hledají nové cesty vpřed v této nové realitě, které čelíme.
Huang Jiyuan