Onemocněním srdce a cév trpí téměř 3 miliony obyvatel České republiky. Ročně na ně umírá přibližně 40 000 lidí. Kardiologové proto rozjíždějí kroky, které by měly tento trend zastavit. Jde o posílení specializované péče, zavedení nových screeningů, změn v prevenci, programů proti obezitě, digitalizace a sdílení dat nebo vyšších pravomocí zdravotních sester.
Změny zahrnuje Národní kardiovaskulární plán, který experti na srdce diskutovali na XXXIII. výročním sjezdu České kardiologické společnosti v Brně. Shodli se na sestavení akčních týmů, které se budou starat o to, aby se tento plán stal do 10 let realitou.
»Z dat vyplývá, že mezi lety 2013 a 2023 se zvýšil výskyt téměř všech kardiovaskulárních onemocnění. Počet lidí s vysokým krevním tlakem vzrostl o 23 %, srdeční selhání se v populaci zvýšilo o 21 %, onemocnění srdečních chlopní o 28 %, kardiomyopatie o 17 % a výskyt srdečních arytmií dokonce o 38 %,« uvedl v tiskové zprávě předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal.
Kardiologové čekají, že i vzhledem k předpokládanému stárnutí populace počet pacientů s chorobami srdce a cév do roku 2040 ještě výrazně vzroste. »Například u srdečního selhání předpokládáme nárůst prevalence z 375 000 pacientů v roce 2023 na 540 000 pacientů v roce 2040,« dodal Ošťádal.
Situaci by měl zlepšit Národní kardiovaskulární plán ČR. »Nyní je ale třeba plán rozfázovat do konkrétních kroků tak, aby fungoval v praxi. Sestavujeme akční týmy, které mají každou oblast, jež se týká kardiologie, na starosti,« vysvětlil přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart. Jeho splnění bude záležet mj. na sladění a dohodě více specializací. »Například snížení výskytu srdečního selhání se odvíjí od časného záchytu v rámci prevence u praktických lékařů, pokračuje přes dobře fungující ambulance specialistů a vysoce specializovaných center pro léčbu srdečního selhání až po paliativní péči,« vysvětlil Linhart.
Nadbytečné kilogramy zatěžují srdce
Část plánu počítá také s tím, že je třeba motivovat českou populaci k tomu, aby nemocem předcházela. Důležitou roli v prevenci hraje předcházení obezity. Nadbytečné kilogramy zatěžují srdce. Každé kilo navíc znamená zvýšenou námahu pro srdeční sval, který musí tělo zásobit krví a umožnit jeho fungování. Tuk je rovněž rizikem pro celou řadu dějů, které následně poškozují spolu se srdcem i cévy, ledviny a játra.
»S obezitou jdou totiž ruku v ruce další negativní faktory, jako je například vysoký tlak a vznik aterosklerózy, kdy dochází k ukládání tukových částic do cévních stěn. A to vše výrazně zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční či srdečního selhání,« uvedl Ošťádal.
V české populaci má podle statistik přibližně 40 % lidí nadváhu a téměř 20 % je obézních. Ročně na nemoci srdce a cév připadá v tuzemsku přes 40 % všech úmrtí.
Alarmující je i fakt, že přibývá obézních dětí. Nejvíce obézních chlapců se vyskytuje v období mezi 11. a 13. rokem věku, u děvčat nastává tento nárůst přibližně kolem 9. roku věku.
Podle lékařů se pacienti mnohdy v ordinacích brání tvrzením, že je lepší mít kila navíc ‚pro jistotu‘. »V kardiologii sice opravdu můžeme mluvit o tzv. paradoxu obezity, kdy se lidem s už rozvinutým onemocněním daří vzhledem k energetické rezervě zdánlivě lépe než těm, kteří v důsledku zdravotních problémů nemají žádnou tukovou zásobu. Tato ‚štíhlost‘, či spíše vyhublost však bývá jen známkou choroby samotné, zatímco obezita stojí na počátku a je spouštěčem mnoha dějů, které k srdečnímu onemocnění vedou. Ale paradoxní výhoda vyšší váhy či vyššího tlaku například u nemocných s rozvinutým srdečním selháním oproti těm, kteří kila navíc nemají, není dobrým argumentem, proč si nehlídat tělesnou hmotnost, tlak a cholesterol, dokud jsme zdraví,« uzavřel Linhart.
(jad)