Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Vyplývá to z jejího prohlášení. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na sedmi procentech, diskontní sazba na šesti procentech a lombardní sazba na osmi procentech. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, tři byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. ČNB současně zvýšila svůj odhad inflace pro letošní rok, a to na 11,2 %, když ještě v únoru předpokládá růst spotřebitelských cen na úrovni 10,8 %. Ekonomika by letos podle centrální banky měla vzrůst o 0,5 % ČNB bude podle svého prohlášení i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
»Úrokové sazby ČNB se nacházejí na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Objem čistých nových hypoték v prvních třech měsících roku oproti prvnímu čtvrtletí loňského roku klesl o 70 %. Reálné úrokové sazby se při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu po řadě let pohybují na zřetelně kladných úrovních. Měnové podmínky byly v posledních čtvrtletích přísné i vlivem zhodnocení koruny vůči euru. V zemi jsou tak nejpřísnější měnové podmínky za posledních 20 let,« uvádí se v prohlášení ČNB.
Dále rada uvádí, že je stále připravena zvýšit měnověpolitické sazby, zejména pokud vyhodnotí, že inflace dostatečně rychle neklesá k cíli ČNB (2 %). Nemusí se tak vůbec naplnit očekávání trhu o tom, že sazby již dosáhly svého vrcholu.
Podmínkou dlouhodobé cenové stability zodpovědná jsou podle Bankovní rady rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. »Cesta k nižší inflaci tedy vede i přes snižování deficitu státního rozpočtu,« zdůrazňuje ČNB
Centrální bankéři očekávají, že inflace bude klesat. Ve druhé polovině letošního roku se vlivem přísných měnových podmínek a polevujících nákladových tlaků se podle nich sníží pod 10 %, za 12 až 18 měsíců by se pak prý měla dostat na hodnoty poblíž inflačního cíle.
Co se týče ekonomického vývoje, podle centrální banky doznívají silné nákladové inflační tlaky, které mají původ v externím prostředí, i poptávkové tlaky plynoucí z domácí ekonomiky. »Síla zahraničních nákladových tlaků i problémy v dodavatelských řetězcích postupně polevují. Klesají i ceny elektřiny a plynu na energetických trzích, což se ale ve spotřebitelských cenách znatelněji projeví až se zpožděním,« uvádí ČNB.
Domácí hospodářská aktivita bude podle bankéřů zpočátku letošního roku ještě utlumená. Spotřeba domácností bude zasažena hlubokým poklesem reálných příjmů a zahraniční poptávka poroste jen mírně. »S odezněním nákladových tlaků se pak ekonomika postupně vrátí k růstu – v příštím roce podle prognózy HDP vzroste o tři procenta,« očekává nyní ČNB.
(ici)