Česko se v unijním srovnání propadlo o dvě příčky. Nejvýraznější je pokles ekonomiky

Česko se v celkovém vyhodnocení druhého ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví propadlo ze 13. na 15. místo v rámci EU. Nejlépe se nám daří v oblasti zdravotnictví a obrany, zaostáváme naopak v úrovni bydlení. Meziročně si Česko nejvíce pohoršilo v oblasti ekonomiky, a to zejména kvůli vysoké inflaci a nízké přidané hodnotě. Shrnující výsledky analýzy za rok 2023 byly vyhlášeny na konferenci reVize Česka. Tu pořádá spolek Druhá ekonomická transformace, který se zasazuje o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa.

V prvním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví skončilo Česko na průměrném 13. místě v eurounijním srovnání. Datová analýza ukázala nejen na silné stránky českého prostředí jako je zdravotnictví a bezpečnost či solidarita ve společnosti, ale i na rezervy, se kterými se Česko musí vypořádat. Ačkoliv meziročně došlo v řadě indikátorů k pozitivnímu posunu a zlepšení, v celkovém pořadí jsme se o dvě místa propadli. Na vině propadu pod průměr EU je především pokles v oblasti ekonomiky či vzdělání a výzkumu.

Infografika – mapa

Největší meziroční propad zaznamenalo Česko v pilíři ekonomiky. »Dolů nás stáhla především inflace, kde Česko meziročně propadlo z nadprůměrné osmé příčky na 23. pozici. Naši bezmála 15% inflaci překonaly jen čtyři unijní státy, a ačkoliv se v druhé polovině roku dařilo inflaci napříč Evropou opět brzdit a vracet do původních hodnot, Česku se to nedařilo dostatečně rychle,« vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Nejzásadnějším problémem české ekonomiky je nízká přidaná hodnota, se kterou má Česko problém dlouhodobě. Ať už ji srovnáváme s celkovou produkcí nebo pokud jde o přidanou hodnotu vývozu. »Přidaná hodnota se tvoří zejména na straně výzkumu a vývoje produktu a na straně jeho marketingu a prodeje. Bohužel se stále opíráme o subdodavatelskou ekonomiku postavenou zejména na výrobě. Musíme projít transformací k vlastním produktům a službám. Cesta to není snadná, ale jedině možná a my se snažíme tuto cestu definovat a podporovat,« vysvětluje situaci Martin Wichterle, majitel Wikov Industry a ambasador Druhé ekonomické transformace.

Na vlastní bydlení Češi spoří v průměru 15 let

Dlouhodobě nejhorších výsledků dosahujeme v indikátorech, které ukazují stav bydlení. V tomto pilíři skončilo Česko na 22. příčce v unijním srovnání. Nejhorších výsledků jsme dosáhli v roztříštěnosti místní správy, délce stavebního řízení nebo finanční dostupnosti bydlení. Na vlastní bydlení totiž Češi spoří v průměru 15 let a nadměrné výdaje na bydlení vynakládá přes 6 % Čechů, což nám v tomto indikátoru opatřilo 15. příčku.

I v těchto pilířích však existují příklady toho, co v Česku funguje dobře. V případě bydlení je to například kvalita staveb – máme pátý nejnižší podíl domácností, do kterých zatéká a jen 0,1 % domácností není vybavena hygienickým zařízením. Zároveň se u nás vyplatí nájemní bydlení, a to víc než ve 24 dalších unijních státech.

Vysokorychlostní internet mnohde chybí

K pozitivnímu posunu o dvě příčky došlo v oblasti digitalizace a infrastruktury. Meziročně stoupl počet domácností, které mají přístup k internetu na 91,5 %. Problémem ale zůstává pokrytí vysokorychlostním připojením, na které se nyní soustředí i čeští operátoři. »Naší prioritou v pokrývání internetem je především budování optické sítě, která je klíčová pro rozvoj a digitalizaci České republiky. Často však narážíme na složité legislativní procesy nebo překážky ze strany obcí, což celou výstavbu značně prodlužuje,« vysvětluje Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti ve společnosti T-Mobile.

Posun jsme zaznamenali i v indikátoru digitalizace státní správy. »Aktuálně již byly, nebo postupně jsou implementovány projekty podpořené Národním plánem obnovy a vedle rozšiřování infrastruktury obnovitelných zdrojů je právě podpora dostupnosti připojení a navázané digitalizace a automatizace patrná. I přes poměrně výraznou konzervativnost české společnosti byly pozitivně přijaty a nasazeny velké digitalizační projekty jako Portál občana či Datové schránky, které významně přispěly k tomuto trendu a věřím, že většina uživatelů tyto možnosti pozitivně cení,« říká Markéta Kryková z dotačně poradenské společnosti enovation.

Čechy trápí vysoká obezita i nízký věk dožitý ve zdraví

Nejlepšího výsledku dosahuje Česko v oblasti zdraví a bezpečnosti. Vloni jsme v této oblasti obsadili třetí příčku. Je tomu tak především díky dostupnosti lékařské péče, na kterou z finančních nebo kapacitních důvodů nedosáhnou jen 0,2 % české populace. Dobře jsme na tom i z hlediska kyberbezpečnosti či relativně nízké kojenecké úmrtnosti.

Ani tento pilíř však nezůstává bez problému – trápí nás vysoký podíl obézní populace nebo léta dožitá ve zdraví. Na to upozorňuje i Kateřina Hellebrandová, ředitelka platformy Ministr Zdraví: »Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. V průměru se dožívají 62 let ve zdraví, oproti tomu premianti v EU – Švédové – 72 let. Rozdíl 10 let je alarmující. Je nutné, aby český národ převzal zodpovědnost za vlastní zdraví, a aby mu v tom stát maximálně pomohl, např. systematičtější multirezortní podporou prevence včetně zdravotní gramotnosti, zdaněním nezdravých potravin a nápojů atd. Češi jsou na špičce v konzumaci alkoholu i slazených nápojů, hodně kouříme, nejíme moc ovoce a zeleniny a patříme k nejobéznějším národům v Evropě. Již dnes víme, že bude minimálně 20 % všech dospělých do roku 2030 obézních, to je 2,651 milionů obyvatel v ČR s vysokým rizikem rozvoje diabetu a dalších onemocnění. Zdravotnictví to personálně ani ekonomicky nemá šanci unést. Je nutné, aby si to každý z nás uvědomil, včetně politiků a zákonodárců, a aby se český národ začal ozdravovat.«

České vědě škodí příliš velká byrokracie

V oblasti vědy, ve které Česko taktéž propadlo, by podle Alexandry Kaly pomohlo odstranění překážek pro propojování výzkumných center s byznysem ze strany státu. »Dokážeme dělat nejen excelentní vědu, ale také byrokracii. To odrazuje podnikatele a nepodporuje reálnou spolupráci vědy a byznysu. Bez nich ale česká věda nebude vytvářet produkty a služby s vyšší přidanou hodnotou,« uzavírá majitelka Profimed a ambasadorka spolku Druhá ekonomická transformace.

(pr)