Záplavy z přelomu loňského a letošního roku byly výjimečné rozlohou území, které zasáhly. Některého ze stupňů povodňové aktivity dosáhlo dohromady 257 hydrologických profilů v Česku, a to ve všech hlavních povodích. Uvedl to dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve zprávě o povodňové situaci z přelomu let 2023 a 2024. Řeky se začaly před Vánocemi zvedat kvůli tání velkého množství sněhu, kterého na začátku prosince napadlo nejvíc za posledních víc než 40 let. K tomu se přidaly vydatné, často až extrémní srážky.
»Povodňová epizoda ze třetí prosincové dekády a ze začátku ledna byla za poslední roky nejvýznamnější odtoková situace, která se na území České republiky vyskytla. Její výjimečnost nespočívala ve velikosti dosažených kulminačních průtoků, ale v rozloze zasaženého území,« konstatovali meteorologové.
Některý ze stupňů povodňové aktivity zaznamenalo od 21. prosince do 7. ledna 257 stanic. Nejvyšší, třetí stupeň povodňové aktivity v této době dosáhlo 62 profilů. S výjimkou moravské části povodí Odry, kde hydrologové zaznamenali pouze první stupně, evidovala ostatní povodí druhé i třetí stupně povodňové aktivity.
První příčinou povodní z přelomu roku bylo tání velkého množství sněhu, který napadl na začátku prosince i v nížinách. »Z hlediska akumulovaného množství vody ve sněhové pokrývce byly sněhové zásoby na začátku prosince největší od roku 1980. Sníh se vyskytoval ve velkém množství ve všech výškových polohách včetně nižších poloh,« uvedl ČHMÚ.
Do začátku třetí prosincové dekády sníh odtál ze všech nižších a středních poloh na celém území republiky. Proti začátku prosince se jeho množství snížilo na jednu osminu, což způsobilo výrazné nasycení naprosté většiny povodí. Druhým faktorem záplav byly vydatné srážky, které byly hodnoceny u některých stanic v Krkonoších a Jizerských horách až jako stoleté, na Šumavě jako dvacetileté.
První povodňová vlna, při níž řeky kulminovaly převážně 21. a 22. prosince, zasáhla zejména povodí horního Labe. Druhá odtoková vlna, která trvala přes vánoční svátky, zasáhla většinu území České republiky. Byla největší jak z hlediska zasaženého území, tak i podle velikosti kulminačních průtoků. Třetí, poslední a už méně významná fáze, trvala od 3. do 7. ledna.
(čtk)