Platforma pro sociální bydlení kritizuje revizi sociálních dávek

Návrh na revizi sociálních dávek z dílny ministerstva práce, který koncem března schválila Poslanecká sněmovna, je v konečném důsledku ještě horší než jeho původní podoba. Tvrdí to organizace zabývající se sociální problematikou, které opakovaně varovaly ministra Mariana Jurečku (KDU-ČSL) před závažnými negativními dopady reformy. Ve výsledku však nebyly přijaty téměř žádné zjemňující úpravy, a dopady na některé domácnosti tak budou podle odborníků katastrofální.

Předloha zavádí takzvanou superdávku místo dosavadních čtyř dávek – příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a přídavku na dítě. Lidé tak budou podávat pouze jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich příjem i majetek. Pobíraná částka se bude moci zvýšit o bonus za práci.

Kromě odborníků na negativní dopady normy upozorňovala také opozice, která ji v závěrečném hlasování nepodpořila právě proto, že dolní komora nepřijala její pozměňovací návrhy. Ty měly dopady předlohy zmírnit.

Platforma pro sociální bydlení v tiskové zprávě poukazuje také na to, že Sněmovna odmítla i pozměňovací návrhy, které předtím podpořil její výbor pro sociální politiku. »Přijala sice například zvýšení životního minima, ale jen v minimalistické variantě, která zdaleka neodpovídá inflaci základních životních potřeb posledních let. Chudí lidé tak budou ve výsledku ještě chudší a jejich vyhlídky na zlepšení životní situace budou mizivé,« uvedl advokační expert Platformy pro sociální bydlení Mikoláš Opletal.

»U revize dávek se bohužel zopakoval proces, který v současné době zažíváme u více zákonů. Návrhy se nejprve participativně proberou s odbornou veřejností a lidmi z praxe, na základě konzultací se navrhnou konkrétní úpravy navrhovaného tisku… A pak Sněmovna téměř všechny tyto prvky odmítne v důsledku stranických vyjednávání a tisk projde v hrozném stavu. Je to škoda, protože koaliční politici a političky si tím sami hážou klacky pod nohy,« dodal.

Kriticky se k předloze vyjádřila také ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová. »Současná podoba revize dávek je bohužel téměř stejná jako její na vládě navrhovaná a schválená podoba, kterou jsme nejen my opakovaně kritizovali kvůli jejím dopadům na chudé vrstvy obyvatel. V reformě zůstávají nízké uznatelné náklady na bydlení, které nedorovná ani nový pracovní bonus, nejsou v ní nijak zohledněné exekuce ani insolvence a životní minimum, které je pro výpočet dávky klíčové, ani po navýšení nebude odpovídat současným cenám základních potřeb,« uvedla.

Nedostupnost bydlení se týká už i střední vrstvy

Poslanci si podle ní zřejmě neuvědomují, že náklady na bydlení v posledních letech rostou výrazně rychleji než mzdy. »Nedostupnost bydlení už dávno není tématem jen nejchudších vrstev obyvatel, ale už i střední třídy. A když se stát zatím neodhodlal řešit nedostupnost systémově, má k řešení krize bydlení k dispozici jenom dávky. A ty nyní zásadně sníží a omezí,« doplnila Bírová.

Návrh bude nyní schvalovat Senát, není však zatím jasné, jak se k současné problematické podobě zákona postaví.

»Budeme pochopitelně doufat že Senát alespoň vrátí k projednání klíčově nejproblematičtější parametry, které vnímá jako chybné i velká část koaličních poslanců a poslankyň. Typicky nezapočítávání insolvencí a exekucí, nebo zachování uznatelných normativů, které o několik tisíc korun neodpovídají současné situaci na nájemním trhu s bydlením,« věří Opletal.

Nová dávka se bude skládat ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí, na bydlení, na děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku, byť jen o korunu, pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít po sněmovních úpravách vládního návrhu v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovala by i výše úspor. Mohly by být do 200 000 až 400 000 korun podle počtu členů domácnosti.

Část podpory na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu, částka by vycházela z normativních nákladů a z energetického paušálu. Částky paušálu Sněmovna snížila s cílem úspor až 1,2 miliardy korun ročně.

Dopady vládního návrhu na rozpočet se podle propočtů ministerstva pohybovaly od snížení výdajů asi o 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy korun. Vliv předlohy na rozpočet po poslaneckých úpravách ale není znám.

Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu ve skutečnosti pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit podle dřívějších odhadů asi na 22 procent.

(jad)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy